První zmínka o Letné, původně zvané Leten, pochází z roku 1261. Tehdy se zde konala korunovační hostina Přemysla Otakara II. Letná získala význam v roce 1420, kdy se na Letné nacházel vojenský tábor Zikmunda Lucemburského. Později byly na Letné tábory habsburské, francouzské, pruské a švédské. Dnes se klade základ táborům převážně českých, věčně nespokojených občanů, vedených mladými a nepoučitelnými loutkami sboru zvaném Milion chvilek.

Jestliže v roce 1968 létaly nad Letnou a přistávaly na Letné sovětské vrtulníky, to dnes v době nejistoty, nespokojenosti, zvědavosti a zábavy, létají nad táborem protestantů zatím jenom neozbrojené drony s kamerami. Ty registrují reakce masy na akcích a požadavky Milionu chvilek. Jejich každý mozek, mající stejnou konzistenci jako tofu sýr, vyrobí po probuzení tolik energie, kolik ji potřebuje malá žárovka.

Akce a plány Milionu chvilek ve spojení s verbálními a písemnými nářky různých známých, méně známých a cizincům pravděpodobně zcela neznámých osob, nabízejí v době listopadových (pseudo) oslav zamyslet se jinak nad Letnou, dříve označovanou jako devátý kopec Prahy.

Současný význam devátého kopce Prahy se nabízí pro srovnání s významem nejposvátnějšího místa Judaismu, třetího nejposvátnějšího místa Islámu a i pro protestanty důležitého místa - Chrámovou horou, někdy zvanou hora Moria. Hora se nachází v jeruzalémském Starém Městě. Pohled z ní, podobně jako z Letné, přivádí na různé myšlenky a k různým otázkám. V případě Letné by se Milion chvilek mohl raději věnovat výstavbě pražské Zdi nářků. Nebo navrhnout přejmenovat náměstí a stávající budovu na západní straně Letné na moderní českou Zeď nářků? V hebrejštině to zní přibližně ha-Kotel ha-ma´aravi. Český název Zeď nářků byl převzat od Arabů (al-Burák). Správné označení je však - Západní stěna.

První věrohodná zmínka o Západní stěně pochází z roku 1488. Prostor před ní je dodnes považován za "synagogu". To je místo, kde je při vstupu požadováno pokrytí hlavy a oddělení mužů od žen. Nemám pochyb, že hnutí Milion chvilek by s pomocí lidských a LGBT práv našlo řešení pro moderní využití Letné s beztrestným obejitím disciplíny požadované v Jeruzalémě.

Letná, jako místo - náměstí nářků a šedobílá budova na západní straně Letné jako česká Zeď nářků, by mohly sloužit mnoha nespokojeným občanům, odhodlaných hledat viníky svého osudu všude jenom ne u sebe, pro beztrestné vyjadřování a modlitby za lepší budoucnost. Kromě uvedené funkce náměstí a budovy, by Praha mohla po odchodu UK z EU vyhlásit tuto lokalitu za náhradu londýnského Hyde Park Corner. Proč?

Protože budoucnost české kotliny spojené s potápějící se lodí EU, do vesmíru a jihovýchodní Asie mířícího NATO (s rozpočtem ve výši cca 80% všech známých světových, vojenských výdajů) a ztrátou reálných možností ke spolupráci založené na dialogu s ČLR, RF a dalšími státy, budou charakterizovat - s pravděpodobnostmi, hraničící jistotou - zvětšující se počet naříkajících, především (mladých občanů) sněženek a ztráty všeho druhu, včetně zbytků rozumu a soucitu.

O ztrátách, které jsou již přede dveřmi, vědí znající věcí a dění ve světě a také někteří čeští politici. Proto si vymysleli jako náhradu za ztrátu ČLR například Indii a další exotické krajiny. K nim patří mimo jiné Singapur s kvetoucí disciplínou a pořádkem založených na vyschlé a nekvetoucí korupci. V Mexiku a Vietnamu je tomu jinak. Proto tam odletěly delegace PS ČR a zcela jistě i obchodníci s větrem, zatím bez větrného kohouta.

Bezpochyby bude možné se po návratu poslaneckých delegací dovědět o úspěchu cest a perspektivách pro českou kotlinu. V ní mnozí ve vatě žijící politici, chytré hlavy a šikovné ruce si zatím neuvědomují, že dnes víme zanedbatelně málo, mnozí prakticky nic o přirozené inteligenci. Proto se z neznalosti vrhají do náruče umělé inteligenci. Současně s ní sní o e-autech a e-letadlech, jako by těch škod z neprůjezdných cest, dálnic a železnic, degenerujícího vzdělání a nekonečných reforem způsobených přirozenou inteligencí, Gretami, Hřiby a M-chvilek, nebylo víc než dost.

Vím, že nikdy není a nebude tak zle, aby nemohlo být ještě hůře. Abychom však mohli zůstat optimisty a nemuseli myslet o škodách z lineárního technologického vývoje a z automatizace znalostí, budeme ve falešné naději idealizovat oběti umělou inteligencí. Ta nekojí podobně jako mnohé moderní matky. Budeme ignorovat jiné vědecky dokázané skutečnosti.

Jednou z nich je změna funkce a nasměrování práce mozku při sebemenším pocitu zvětšení moci. Změna práce mozku způsobená pocitem zvětšení moci zmenšuje totiž schopnosti soucitu! Ten se vypařuje u lidi již dnes v takové míře, že ani skutečnost zvýšeného rizika onemocnění rakovinou z dlouhodobého používání mobilu, neberou mnozí rodiče a politici vážně. Proto se vše snaží zabalit do sítě G5. Nebudu veřejně popisovat a identifikovat hlavní a rozumová - vědecky prokazatelná rizika z takového pokroku, protože: komu není rady, tomu není pomoci. A kdo chce kam, pomozme mu tam.

Tam pojedeme vesele e-autem nebo poletíme e-letadlem po cestě zvané cul-de-sac. Tak se jmenuje i černá komedie Romana Polanského a Gérarda Bracha. Poletíme, kam? Dnes je na pořadu dne oficiálně největší demokracie na světě - Indie. Protože je ČLR neposlušná, má čas a my ji nemůžeme zastavit na cestě ke svým cílům.

Indie je in i proto, že tam kámen moudrosti leží v orlím hnízdě. V Indii se traduje, že je příjemnější být tváří v tvář tygrovi, než úředníkovi, a že ani ta nejhloupější žena nepoví muži pravdu. Tu se u nás v Evropě nedovíme od nejchytřejších, ani od nejhloupějších příslušníků již 13 druhů genderu.

Například: polovina (ne) demokratické Jižní Ameriky je v plamenech kvůli do nebe volající sociální nespravedlnosti, korupci a receptům MMV a podobných rádců. V Rusku je oficiálně 20,9 milionů chudých, to jest občanů s výdělkem cca 12 tisíc rublů měsíčně. Mnoho ruských liberálních médií se snaží s pomocí profesionálním dozorováním, zveřejňováním nekonečných korupčních afér, reportážemi o mrznoucích a okradených občanech a migrantech z jižních států, diskreditovat konání prezidenta Putina a jeho týmu. Ne vlády, zdůrazňuji.

V tomto kontextu navrhl například v těchto dnech jeden z bohatých ruských bankéřů osvobodit chudé Rusy od placení daní a tím jim pomoci. Že by zveřejnil kolik stojí administrace sběru daní u chudých a srovnal výsledek se svým majetkem v zahraničí a honorářem svých poradců a právníku, to ho nenapadlo.

V roce 1861 zrušené nevolnictví v Rusku se tak po krátké pauze, kterou lidé neuměli a nezvládli využít ve svůj prospěch jako dar, vrací zpět nejenom do Ruska, ale i do Evropy v moderní formě. Tu tvoří staronová, nezkrotitelná a cynická byrokracie, nadnárodní korporace zaměňující důležité státní funkce, a pořád ještě Iiberální politika s mýtem, že problémy ve světe lze řešit ekonomickými prostředky a metodami. To vše ve spojení s e-vládou, IT a brzy i UI, ukotví moderní nevolnictví na dobu, kterou ukončí pouze příští velký konflikt.

Do té doby bude radit v Africe Ebola a podobná onemocnění. Západní lékaři pracující  v Africe se budou bát vyjít na ulici bez ochrany. Nikdo jim ani nepomůže, až se osamostatní nové zbraně a technologie s umělou inteligencí se začnou zabývat poradenstvím. Platí to nejen pro ČR, ale i pro Rusko, ČLR a další státy, jejichž oficiální politiku vzdělaní a kultury si neuvědomuje, že je nejvyšší čas vnímat planetu jako kosmickou loď. Tu mohou řídit a opravovat pouze někteří, bez korupce vybraní a vzdělaní lidé - profesionálové, v žádném případě amatéři nebo obchodníci-překupníci,  či dokonce roboti s UI.

Co již umí uvedení roboti s UI jsem se dověděl před několika dny, v době sílící mediální kampani proti prezidentu Putinovi. Robot s UI vlastněný státní společností, opakovaně   i po vysvětlování a přímluvě, dával radu veřejnosti: migrovat! Neřekl ale, kam. Proto se vracím k Indii.

Pro ni je delší dobu charakteristická vysoká úroveň nepředvídatelnosti a jasné prosazování národních - hospodářských zájmů. Hospodářský růst Indie lze připsat procesům globalizace, podobně jako zvětšující se počet protekcionistických měr, zaměřených na ochranu domácího trhu.

V nestabilních podmínkách mezinárodních vztahů, hodnotí Indie dlouhodobá vyjednávání o svobodném obchodování s nejasnými smluvními podmínkami jako nesmysl. Proto (mne) nepřekvapuje, že Indie odmítla - pro mnohé překvapivě a neočekávaně - vstup do všeobecného regionálního, hospodářského partnerství (RCEP). Jeho účastníky měly být státy ASEAN, ČLR, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie  a Nový Zéland.

V kontextu rozhodnutí o neúčasti Indie v RCEP se nachází problematika obchodního deficitu s ČLR ve výši cca 53 miliard USD, import zboží přes třetí státy a v neposlední řadě, konkurence. Věci, které se týkají i ČR mající podle některých zdrojů namířeno    do Indie.

Uvedenou problematiku a mnohem komplexnější obchodní strategie a taktiky jednání s potenciálními indickými partnery by si proto měla uvědomit nejenom vláda ČR, ale i podnikatelé, obchodníci a zprostředkovatelé. Při pošilhávání za náhradou narušené spolupráce s ČLR obviňované Západem z toho, co Západ sám desetiletí ba století praktikuje - ze špionáže, koupi podniků a technologií, vydírání, krádeže a světe (ne)div se, z nabízení stipendií a pracovních pobytů cizincům za podmínek, které si doma nemohou ani představit - neuškodí si uvědomit rozdíly hodnotových archetypů Indie, ČLR a ČR.