Francouzský systém je dvoukolový a většinový, a tak tyhle statistiky vypovídají více o náladách ve společnosti než o příštím složení poslanců v 577 lavicích Národního shromáždění. Nicméně v 76 případech už bylo v neděli definitivně rozhodnuto, z toho u 39 poslanců Národního sdružení, 31 Nové lidové fronty a jen 2 z prezidentské koalice Společně. Stalo se to tam, kde vítězný kandidát dostal nadpoloviční počet hlasů a ty zároveň reprezentovaly aspoň 25 procent zapsaných voličů. Pomohla vysoká volební účast, která dosáhla 66,7 procenta.
Vysoká účast se podepsala i na tom, že 305 kandidátů, kteří se tuto neděli ocitlo až na třetím místě, může přesto promluvit i do druhého kola. Tam zase musela být splněna podmínka, že pro ně hlasovalo aspoň 12,5 procenta zapsaných voličů. Vedle těchto trojúhelníků vyskočilo ještě 5 čtverců. Tam všude se bude hodně šachovat.
Ve 132 takových trojúhelníkových volebních obvodech vede pravicové Národní sdružení, ale musí se probít „baráží“, která je proti nim organizována. Ve 129 obvodech je levicový kandidát až na třetím místě, a ten pravděpodobně odstoupí, jak bylo dohodnuto, aby dal šanci centristickému kandidátu. V 90 obvodech je naopak na třetím místě kandidátka centristů, ale tam to nebude tak jednoznačné. Objevují se výzvy podpořit v takovém případě socialisty, zelené a komunisty, ale nikoliv dominující Mélancholonovu, údajně extrémně levicovou stranu, Nepodrobenou Francii (LFI).
Pravicové Národní sdružení stále věří, že sněmovnu ovládne absolutní většinou. Do druhého kola dostalo 383 kandidátů, a když přičteme 60 dalších z Ciottovy části Republikánské strany, máme tu dohromady 443 takových obvodů. Je to obrovský skok, jak připomíná list Le Monde. Roku 2022 postoupili lepenovci do druhého kola jen v 65 obvodech. Tuto neděli přitom vyhrávali i s více než 40 procenty hlasů a mají velkou šanci získávat poslanecká křesla.
Podle listu Figaro, Macron doufal, že rozloží levici a dosáhne izolace lepenovců, ale tahle kalkulace se ukázala jako zcela mylná. Spoléhal na to, že voliči změní názor, jde-li o jiný typ voleb, než byly ty evropské. V tom se zmýlil, voliči nejenže zůstali u svého přesvědčení, ale levice ke všemu posílila a přidala tím (v očích středopravého listu) „další zneklidňující rys“ na celkovém obraze. Na Macronovu adresu míří zdrcující výtka, že hrozba ponoření země do chaosu vznikla z jeho čirého narcisismu, z namyšlené představy „hypercentra“, které pravici i levici vymaže z mapy.
Dopadlo to opačně. Národní sdružení Marine Le Penové ještě trochu přidalo ke zdrcujícímu vítězství v evropských volbách, zatímco centristické Společně upevnilo svoji pozici poraženého. Premiér Attal už pochopil, že je třeba rozlišovat mezi systémovým protivníkem na extrémní pravici a pouhým politickým soupeřem na levici a vyzval k jednotné obraně země. Ale Macronovi spojenci váhají, zda se k té výzvě připojit, protože se drží koncepce „hypercentra“ a bojí se i levice.
Levicový Le Monde si všímá proměny podpory lepenovců, kteří v prvních letech budovali své voličské zázemí na pobřeží Středomoří a v regionech s upadajícím průmyslem, ale nyní vyhrávali po celé zemi, ve 222 obvodech, všude s výjimkou Paříže a nejdůležitějších velkých měst. Zato macronovci uhráli vítězný postup do druhého kola jen v 68 obvodech, polovinu toho, co levicová Nová lidová fronta (128).
„Extrémní pravice je před branami,“ varuje dramaticky editorial listu Le Monde. „Zbývá jen šest dní, abychom se ubránili.“ List připomíná drobnou změnu ve výzvě prezidenta Macrona, která však zásadně mění charakter této obrany. Místo vzedmutí veřejné podpory pro demokracii a republikánství ve druhém kole nakonec ustoupil koaličním partnerům a mluvil jen o obraně „jasné demokracie a republikánství“.
Čili trochu té demokracie ano, ale s vyloučením těch kandidátů levice, kteří centristům nějak smrdí. Druhé kolo objasní, jakým vůním dávají centristé přednost doopravdy.