Ale je to tak. Vím minimálně o dvou studentech, kteří se rozhodli, že budou psát „pod veřejnou kontrolou“. Ostatně, jsou také z veřejných vysokých škol, že.   Deníčky těch, kteří zjišťují, že do odevzdání jim zbývá deset dní a pořád ještě mají práce na půl roku, jsou povzbudivé. Člověk si hned vzpomene na sebe. Ovšem představa, že kdokoliv začne psát jakoukoliv práci ihned poté, co mu schválí téma, je iluzorní. Myslím, že publicistický útvar „psaní diplomky“ je velmi šťastný. Psychologové ale daný stav nazývají odborným slovem prokrastinace. Policajti tomu kdysi dávno  říkali vyhýbání se práci,  případně příživa. A trestní zákoník to trestal. Dnes je to běžné a módní, takže jste in,  když se tím chlubíte na twitteru či facebooku.

Méně šťastný je ovšem nápad České pošty, že by měli její zaměstnanci, kromě roznášení novin, časopisů, letáků, dopisů, balíků  a složenek,  ještě opisovat ceny benzínu u pump . To už se tu fakt někdo zbláznil? Nedosti na tom, že kdykoliv jdu na poštu, zeptá se mne nešťastná úřednice, zda nechci účet-pojištění-cokoliv.  Neměli bychom pošťákům vrátit jejich důstojnost?  V době, kdy mi do schránky chodí prakticky už jen výpisy z účtu (moje banka je konzerva), tři předplacené časopisy za měsíc a jednou za rok daň z nemovitosti,  nosí pošťáci čím dál větší tašky. Měli by snad, logicky, nosit čím dál menší, ne? Pamatuju pošťáka mého dětství. Nosil brašnu přes rameno. Vozil dopisy a telegramy. Vozil i babkám důchody. Nejezdil autem,  ale na kole. Nenosil brašnu, batoh a tašku na kolečkách jak soumar. Problém je,  že telegram už nikdo neposílá,  dopisy píše pouze berňák a to ještě jen kvůli tomu,  že kdysi ministr Mlynář nedokázal zvládnout vytvoření doporučeného dopisu s doručenkou v elektronické  podobě. A po něm přišli hlupci,  kteří ze všeho udělali kšeft.  Takže namísto „státní“ elektronické poštovní (mailové) schránky s certifikátem nahrazujícím občanský průkaz tu máme  elektronické´podatelny, které tajná služba hackla aby mohla dostávat zájmové osoby do průseru.  občan si svůj certifikát musí platit (což je drahé) a státní pošta nemá, co by ji živilo. A přitom mohla posílat elektronické telegramy a peníze, babkám vyřizovat emaily vnoučatům a zařizovat  pro každou ves službu veřejné internetové kavárny, čítárny elektronických časopisů, skenovny starých papírů a půjčovny mnoha příležitostně potřebných elektronických hejblátek. Mohla být centrem vesnického sociálního života – opravdovou sociální sítí. Poštovní schránka na rohu ulice… - učili se všichni školoú povinní žáčci. Kdysi. Mohla být sídlem bank (formou franšízy) a měla by práci dalších dvacet let – do doby dožití posledních „analogových“ lidí,  kteří se nekamarádí  s tablety,  smartphony a jinými chytrými a pekelně složitými hračkami dneška. Bohužel ODS vyplundrovala  rezervy Pošty tak,  že namísto funkční služby zde máme špinavé,  zastaralé pobočky,  plné většinou nekvalifikovaných, nemotivovaných zaměstnanců, kteří si musí přivydělávat, aby uživili své rodiny. Připravené k privatizaci. Náprava bude drahá,  bude-li vůbec možná.

Médii proběhla zpráva o tom, že si poslanci zřídili fotbalový tým a hodlali odjet do Soči za státní peníze.  Respektive, chtěli na to od Kalouska 650 tisíc. Inu, 650 tisíc ve světle rozpočtu zase není tak strašná suma, ovšem píárově to nadělá škody až až.  Poslanci nemají poradce, kteří by jim vysvětlili, že v době, kdy se opožďují sociální dávky a značná část obyvatelstva žije na hraně chudoby, tohle fakt není dobrý nápad? Nebo už jsou tak odtržení? Pravda je, že fotbalové týmy už měly i předešlé sněmovny, za Stanislava Grosse byl fotbal nesmírně populární.  Jenže v té době měl pravdu Vladimír Špidla. Zdroje tu totiž tenkrát ještě byly.

Ale jinak je všechno v pořádku, pravila vláda.  Jen obyvatelstvo jest pesimistické. No, nedivím se.

Hlavní zprávou týdne ovšem je ÚSTR a páně Nečasovy výroky okolo jeho údajné bolševizace.  Patrně má tedy vláda pravdu. Kdyby nebylo všechno v pořádku, patrně by byl důvod ventilovat jiné věci. A tak se z médií dozvídáme například, že Petruška Šustrová je komunistka. Ale všechno je na nejlepší cestě, už se v tom angažují herci a „osobnosti“ včetně hysterické Pajerové a tak nám to určitě ještě pár týdnů vydrží. Jen do voleb je ještě vcelku daleko a na tohle se zapomene a tak si ODS bude muset vymyslet jinou hrozbu než rudé nebezpečí od sociálně demokratických a zeleně lidskoprávních členů Rady ÚSTR.  PR na tom již jistě pracuje. Ale pořád tu máme naději, že Rath v té době půjde před soud a to se dá jistě nějak využít. Pokud do té doby nepůjdou před soud ti,  kteří ho do kriminálu dostali. Na druhé straně, poučení z prezidentské volby by mělo být jasné.

Zpráva o tom, že Aktuálně kupuje Zdeněk Bakala, je již oficiální.  Je zvláštní, jak se časy mění. Pamatuju, když noviny (tehdy ještě tištěné) dostali zaměstnanci jako akcionáři. Pak se začaly (noviny) prodávat zahraničním vlastníkům. Prodali je sami novináři. Někteří ze zaměstnanců na tom slušně vydělali. I takoví, kteří dnes tepou nešvary novinářské profese. „Aston“ by o privatizaci takové Mladé fronty (dnes) (kdysi) mohl vyprávět. Pak to od různých vlastníků skoupilo vydavatelství Vltava Labe Press a „Reinische-Bergische“. Pak si vzájemně předprodali akcie tak, že VLP převzalo regionální noviny a RBVG celostátní. A tak to platilo mnoho let. S výjimkami pár živořících nezávislých místních novin a Pavlových Hospodářek, které se kartelu  účastnily jinak.  Pominu bulvár, který patří už léta Švýcarům a  Borgis - Právo, který stále (snad ještě) patří Zdeňkovi Porybnému. A teď se síly na mediálním trhu opět přeskupují. Zatímco deníky v držení dvou německých vydavatelství majitele nemění, Hospodářské noviny, Respekt a další z vydavatelství Economia se staly vlaštovkou na trhu tuzemských miliardářů. Koupil je totiž Bakala. A po něm přišel  Jaromír Soukup, který koupil Týden a buduje další mediální impérium. A Babiš. A další.

Skupina Agrofert podnikatele Andreje Babiše má   zájem o koupi mediálnych aktivit vydavatelství Ringier Axel Springer na Slovensku a v ČR. Olejovému králi by tak mohl patřit i Blesk a Nový čas. Změní na vládu rozzlobený miliardář mediální krajinu?

Duopol německých vlastníků končí. Nastává nová éra. Je otázkou, jak dlouho jim to nadšení vydrží. Takových nadšených miliardářů, co jim patřila média, už jsme tu měli…. A mnozí z nich nepochopili do smrti, že je to běh na dlouhou trať.  Taková televize Metropol nebo Z1 třeba by mohly vyprávět…

Šéfredaktorem Reflexu se od příštího měsíce stane opět Pavel Šafr. Je to škoda, pod Hamříkovým vedením se Reflex stal sice poněkud bizarním, ale přesto zajímavým časopisem. Takové modré Rudé právo. Ano, už nikdy to nebude jako za Petra Bílka a už vůbec nikdy to nebude jako v dobách, kdy Reflex začínal…  Bílek má Literární noviny a vypadá spokojeně. Předpokládám, že recyklovaný Šafr z toho  opět udělá něco, co umí jen on...  Případně si pozve Balšínka.

V příštím roce by měly být snímány   všechny významné sportovní události, například   zimní OH v Soči nebo MS ve fotbale  v Brazílii, v Ultra HD rozlišení. 4 tisíce řádek je něco, co vzduchem příliš přístupné nebude a tak se technologie chopili kabeloví a satelitní operátoři ve snaze zajistit si komparativní výhodu, za kterou se vyplatí jim platit… Naplňuje se tak proroctví Raye Bradburyho z knihy 451° Fahrenheita. Velkoplošné hybridní televize s ultra vysokým rozlišením a zpětným kanálem na internet budou lákat k nákupům a hrám. Za peníze,  samozřejmě. A kdo nebude mít minimálně jednu zeď jako televizi,  jako kdyby nebyl.

Redaktor deníku Právo Jindřich Ginter získal  Novinářskou cenu 2012 za sérii článků o kšeftování se starými drobnými dluhy a exekucích. Podle hlasování českých a slovenských návštěvníků internetových serverů nejvíce přispěl k posílení práv lidí.

Americká softwarová společnost Microsoft vytvořila ve třetím čtvrtletí svého fiskálního roku zisk šest miliard dolarů (119 miliard Kč). Za stejné období loňského roku to bylo 5,1 miliardy. Těší vás,  že jste přispěli?

BBC America a Twitter oznámili sdílení obsahu.

V den, kdy čínští novináři získali  zprávu, že New York Times získal Pulitzerovu cenu za své články o rodině  bývalého čínského premiéra Wen Ťia-pao, čínský mediální regulátor vydal nové předpisy zakazující přebírat bez ověření zprávy ze zahraničních médií, poskytované zahraničními agenturami nebo cizími webovými stránkami. Oznámení také neumožňuje podávání zpráv vzešlých z informací „informátorů na volné noze“, od nevládních organizací a obchodních organizací  bez předchozího ověření. Kdyby toto pravidlo platilo i v Česku, schválně kolik by vyšlo prázdných stránek českých deníků…

Google  zakazuje  uživatelům limitované edice „smart“ počítačových brýlí za 1,500 dolarů jejich prodej či zapůjčení. Ještě že těm chudákům, kteří se ujali role pokusných králíků „rozšířené reality“, nepřikazuje brýle povinně nosit. Po téměř roce vyjednávání, Google předložila balíček ústupků na Evropskou komisi, aby odvrátit protimonopolní vyšetřování, které má přízemí na dobu dvou a půl let.  

Web americké  veřejnoprávní  rádiové sítě NPR byl poškozen  hackery, podporujícími Sýrii.

Evropská komise, rozhněvaná britským šmírovacíém skandálem News of the World, tvrdí, že chce být "morálním kompasem" proti tiskovým pochybením a, hledá  novou národní a celoevropskou regulační pravomoc nad novináři. Tvrdí to Bruselem financovaná studie  Mediadem britské  výzkumnice  Rachael Craufurd Smith, která má být „bílou knihou“ nové evropské mediální regulace ve snaze média „kultivovat“.    Nejlépe ovšem je ta nezpůsobná kultivovat bankrotem. Mudrochovi by slušel.

Irena Ryšánková