"Nechtěný Ježíš má azyl ve sněmovně", zaujal mne titulek s fotografií poslední dobou všudypřítomné tváře Daniela Hermana, který po vyhazovu z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) obchází všechny možné spojence, aby ho politovali, všude naříká, fňuká a stěžuje si na to, že má z Izraele zděšené telefonáty, cože se to v Ústavu děje. Z nějakého nepochopitelného důvodu nachází tento havlista pochopení a soucit u ODS, takže onen článek referoval o tom, kterak propuštěného pana ředitele přijala předsedkyně Poslanecké sněmovny Miroslava Němcová.

Až potud nic nezvyklého. Pravdu má Petr Hájek, když poukazuje na to, jak i Petr Nečas pokračuje v Topolánkem započaté cestě námluv s havlisty. Premiér si ale asi neuvědomuje, že to už dávno nejsou námluvy, ale že pravdoláska ODS téměř opanovala a drží ji pod krkem. Zdaleka nejde jen o lidi typu Alexandra Vondry, kteří přišli a zase odešli - například klan Bendů zajišťuje spojení ODS s pravdoláskou už od 90. let.

V podivné politické kariéře ale pokračují i Bendovi synové. Marek, který nikdy nedělal nic jiného než poslance, patří v ODS k pravdoláskařskému křídlu, podporoval vždy vehementně Mirka Topolánka, nyní Petra Nečase či primátora Prahy Bohuslava Svobodu - proti klausovskému křídlu reprezentovanému Pavlem Bémem a jeho lidmi. Velmi se od počátku angažuje kolem ÚSTRu, kam umístil i svého bratra Patrika Bendu. Když připočteme velkoformátovou podobiznu jejich otce, starého Bendy, která visí v kancelářích Ústavu, vypadá to, že ÚSTR je takový rodinný podnik a že klan Bendů ÚSTR ještě donedávna ovládal. Proto není divu, že nyní z ODS zní takový křik, když se zdá, že se Bendovic vliv v tomto zařízení umenšuje.

Bez zajímavosti ani není, že klan Bendů je jistého původu, stejně jako spousta dalších lidí v Radě ústavu či Vědecké radě ústavu, kteří jsou zároveň zástupci pravdolásky (Michael Kraus, bratr baviče Jana Krause a šedá eminence volebního štábu Jana Švejnara), Michal Uhl (jak může být 27-letý mladík členem Rady takového ústavu? odpověď: má-li za otce disidenta Petra Uhla), jako ostatně i vzpomenutý exředitel Herman (také spolupracovník Jana Švejnara), jehož jedinou kvalifikací pro tento post, jak i sám zdůrazňoval, byl fakt, že mu část rodiny zahynula v koncentračních táborech, zatímco druhá trpěla za bolševika.

A tím se už dostáváme k tomu hákovému kříži, který Hermanovi visel v kanceláři, když tam ještě Herman dělal panu Žáčkovi neoficiální sekretářku. Na tom kříži je přibit Kristus, ale ne jen tak ledajaký - Kristus se žlutou šesticípou Davidovou hvězdou, jakou nosili Židé na svršku během nacismu. Na hlavě má šábesdekl a kol dokola kříže čteme jména nacistických koncentračních táborů. Ani se nedivím, že takový artefakt nová paní ředitelka Foglová v kanceláři nechtěla, jak se v článku žaluje. "Vzácný kříž" se tak Herman pokusil udat alespoň ve Sněmovně a podařilo se mu to. Paní Němcová je taková hodná politicky korektní politička, že u takové šaškárny ještě ochotně zapózuje a kříži mileráda poskytne ve své kanceláři azyl.

A pojďme ještě dál. Kříž je - dozvídáme se z článku - majetkem Mezinárodního křesťanského velvyslanectví Jeruzalém (ICEJ), které s ÚSTRem doposud spolupracovalo a dobře je zaháčkováno i v Senátu a na vládě. Jde o sionistickou organizaci evangelikálních křesťanů, kterým je Nová smlouva jaksi pořád málo a neustále obracejí pozornost svých oveček do Zákona starého, ke Zdi nářků, do minulosti, k údajným vyhlazovacím táborům a podobně. ICEJ je celosvětová organizace, v ČR působí její česká pobočka pod vedením kazatele Mojmíra Kalluse.

Dvojkou ICEJ ČR (místopředsedou výkonného výboru ICEJ ČR) je Karel Sedláček, otec ekonoma a Havlova poradce (v letech 2001-2003) Tomáše Sedláčka a také ředitele havlistického think-tanku ELAI (European Leadership & Academic Institute) Lukáše Sedláčka. Celá rodina prožila část života v zahraničí - ve Finsku (pět let) a Dánsku (čtyři roky), kde byl Karel Sedláček reprezentantem Československých aerolinií.

Sionistické organizaci ICEJ se podařilo etablovat se domácí politické scéně, kde lobbuje za zájmy židovské diaspory a zájmy Izraele. Pořádá pravidelné pochody proti antisemitismu ("Pochod dobré vůle"), protože "antisemitismus do slušné společnosti nepatří" (odkud jen podobná slova známe?), přednášky na školách o holokaustu, koncerty židovské hudby, výstavy židovských umělců, pořádá výlety do Izraele, vydává prohlášení k jednotlivým incidentům v rámci izraelsko-palestinského konfliktu (samozřejmě, že striktně proizraelská), mezi českými křesťany pak sbírá peníze na humanitární projekty v Izraeli (denní centrum Imanuel v Samaří, středisko Keren Or pro ohroženou mládež v Sderotu, projekt cílené pomoci rodinám přistěhovalců Katef le-katef a projekt domova pro přeživší šoa v Haifě).

Vždy otevřené dveře má v horní komoře Parlamentu ČR, především skrze osobu bývalého předsedy Senátu Přemysla Sobotky. Dobrou pozici má i na Úřadě vlády, kde spolupracuje s vládním kabinetem při přípravách česko-izraelských vrcholných schůzek (což je dost často, protože schůzek ČR-IZ je poslední dobou více než dost), šéf ICEJ ČR Kallus dokonce tlumočí některé tiskové konference u příležitosti izraelských návštěv (například překládal tiskovou konferenci s Benjaminem Netanjahuem). Silně nakloněn aktivitám ICEJ je i primátor Prahy Bohuslav Svoboda a jak nyní vidíme, silné lobby neodolala ani Miroslava Němcová...

ICEJ se sice prohlašuje za křesťanskou organizaci, ale svým zaměřením a vší svou činností hájí pouze izraelské a židovské zájmy, takže s křesťanstvím jako takovým má máloco společného. I přes její křesťanské krytí je třeba na ni pohlížet jako na radikálně sionistickou organizaci a v tom případě se i ptát, zda je v pořádku, když její vliv mezi českými politiky tak roste. Je také na vážnou debatu, zda by měla organizace tohoto typu, která otevřeně hlásá vyvolenost židovského národa, působit v tomto směru a za peníze českých daňových poplatníků na českých školách mezi žáky základních a středních škol, jak několik posledních let dělá (za granty z rozpočtu státu vyškolila několik lektorů, kteří na školách šíří propagandu o šoa).

Jedná se o tříletý projekt „Centra vzdělávání a dialogu“, pro který ICEJ získala podporu Evropského sociálního fondu prostřednictvím MŠMT v rámci operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost a na kterém se podílí spolu s Židovským muzeem v Praze a Terezínskou iniciativou. Jak se ICEJ na svých stránkách chlubí, je tedy projekt financován jak Evropskou unií, tak státním rozpočtem České republiky. Jde zároveň o dosud největší projekt této organizace, za celé její osmnáctileté působení v ČR.

A ICEJ asi nepřehání: vyškolila 54 lektorů, kteří odprezentovali téměř 1197 přednášek a 397 besed, 182 workshopů, oslovili 60.000 žáků na více než 800 školách. Rovněž uspořádalo 52 výstav na školách, které vidělo dalších téměř 6.000 žáků. "Jsme pevně přesvědčeni, že tato práce má smysl a že velmi dobře odpovídá poslání ICEJ angažovat se ve prospěch židovského národa a Izraele,"píše Kallus.

A kde že jsou vyškoleni lektoři ICEJ? Ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze (VKC). V drtivé většině případů jsou pak na školách doprovázeni "pamětníky přeživšími holocaust, kteří vyprávějí mladé generaci svůj životní příběh".

Jak takové vyškolení v odborníka na holokaust probíhá, vysvětluje Kallus: "Proběhly celkem čtyři dny speciálních seminářů ve VKC. Dva dny byly určeny pro nové adepty, kteří pak měli napsat formou písemné práce vzorovou přednášku. Z 55 účastníků jich 25 práci odevzdalo a z nich 12 obdrželo nebo v nejbližší době (po splnění posledních podmínek) obdrží osvědčení, které je opravňuje působit na školách," popsal.

Do celého projektu je zapojen i památník holokaustu Jad Va-šem v Izraeli. Ten do ČR vyslal lektorku Chavu Baruch, aby proškolila už stávající lektory. To byly ony další dva dny zmiňovaného čtyřdenního školení:

"Tento seminář byl velmi přínosný a chystáme se v navázané spolupráci pokračovat. Budeme tak mít možnost využít nejnovějších pedagogických přístupů vyvinutých v posledních letech v Jad Va-šem a přinášet tyto poznatky do České republiky," říká Kallus.

Máme se tedy zřejmě na co těšit. ICEJ ale nyní bude muset vyřešit problém financí, protože výše zmíněné granty doběhly v roce 2012 a na to, aby organizace udržela úroveň školení na dosavadní výši, bude potřebovat další prostředky. A těch se nedostává. V "naléhavé výzvě" na stránkách ICEJ si Kallus postěžoval, že všech pět žádostí na rok 2013 "bylo neočekávaně zamítnuto" a obrací se proto na donátory, aby činnost ICEJ finančně podpořili.

"Důsledky této nekoncepčnosti v systému podpory jsou pro nás drastické. Museli jsme propustit tři ze čtyř regionálních koordinátorů a výrazně omezit rozsah přednášek všech našich lektorů. V současné době zaměstnáváme pouze dva pracovníky na poloviční úvazek a vážně hrozí, že budeme muset opustit kancelář, na jejíž nájem letos nemáme dost prostředků," zoufá si dále Kallus.

Inu, snadné a štědré penězovody z kapes daňových poplatníků vyschly a teď se teprve ukáže, zda si na sebe podobný megalomanský projekt dovede vydělat sám. Spolu s tím, jak se Senát změnil do oranžova (a z předsedy Senátu a věrného spojence Přemysla Sobotky se stal jen místopředseda) a jak ICEJ přišla i o spojence Daniela Hermana v ÚSTRu, hledá nyní novou podporu.

Miroslava Němcová hákovému kříži s holokaustovým Kristem ve Sněmovně azyl poskytla. Znamená to, že nabídne ruku i sionistické lobby kolem ICEJ?

Někdo by řekl, že si vymýšlím, a že z jednoho malého článku a jedné fotografie činím unáhlené závěry.

Proto mne napadlo zapátrat trochu na internetu a pokusit se zjistit něco více. Co v Mladé frontě nebylo?

V Mladé frontě jsme se už nedočetli, že spolu s Hermanem přijala Němcová i zmiňovaného místopředsedu ICEJ Karla Sedláčka.

Předmětem setkání bylo právě předání dlouhodobé zápůjčky skulptury „Kříž“ předsedkyni Sněmovny. "Kříž, ideově odkazující na zvůli nacistického teroru, má být dle slov autora ´varováním dnešní generaci před extremismem, nelidskostí a totalitou,´" dočteme se na webových stránkách Poslanecké sněmovny.

„Pro mě to znamená hodně. Každý, kdo vyrůstal v Československu a teď v České republice, by měl vědět, co se dělo v době druhé světové války. O kolik talentů, úžasných lidí jsme přišli,“ řekla Němcová po převzetí artefaktu.

Vypadá to tedy, že si paní Němcová artefakt pověsí na háček. Vypadá to tedy, že má ICEJ paní Němcovou na háku...

Psáno pro Prvnizpravy.cz
Adam B. Bartoš