![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_d7624a04-6003-11e6-b7cc-003048df98d0_8a472c23ffe2ae7ab16c49310889e74c.JPG "[title]")
Ať to chceme či ne, souvislosti pandemie vytvářejí každodenní seriál plný bolesti naděje, smrti, překvapivých zvratů, výjevů bezmocnosti, zla i hřejivé mezilidské pomoci.
Ještě úžasnější je koronavirový svět pro odborníky různých specializovaných pracovišť zkoumající pro tajné služby a vládní instituce chování lidského mraveniště v době koronavirové krize.
Cvičení civilní obrany
Obecně platí: Máme privilegium vnímat koronavirus jako neočekávaný fenomén – cvičení civilní obrany. Jako bonus: nikdo z nás nemá jistotu, jestli ho také nenavštíví covid-19. Takový bonus nefalšované obavy nám žádný přihlouplý TV seriál neposkytne.
Zároveň to je ostré cvičení civilní obrany. Cvičení má aktéry připravit na zvládání krizových situací. Náhlý rozkvět pandemie covid-19 v lidské civilizaci nazývám „cvičení civilní obrany“, protože jde sice o virovou infekci, při které umírají tisíce lidí, ale je to infekce/pandemie vůči lidstvu v podstatě mírná. Svým způsobem „cvičná“.
Sice virus splňuje nejhorší sny epidemiologů – lehce se přenáší mezi lidmi, ale jeho projevy nejsou plošně devastující.
V některých regionech covid-19 zabil na malém prostoru tisíce lidí, ale statistiky jsou milosrdné. V celostátním měřítku jde jenom o nepatrné procento obyvatelstva.
Většina lidí (zatím) s koronavirem nepřišla do styku, nebo pokud ano, ani o tom bezpříznakově nevědí.
Proto je covid-19 hlavní aktér cvičení civilní obrany.
Vzpomínky na budoucnost
Provádíme s jeho pomocí nácvik virové nebo bakteriální nákazy, která teprve přijde a může být devastující s úmrtností nakažených 50 % i více. Epidemiologové se toho obávají. Takovou hypotézu nelze vyloučit. Proto máme vzácnou příležitost na ostro si vyzkoušet jak se bránit.
Loni (19. 9. 2019) v Blesku vyšel článeček, v němž si mohli čtenáři přečíst v podtitulku: „Pandemie chřipky se rozšíří během 36 hodin a zabije 80 milionů lidí, varují vědci! Číslo bude vyšší, soudí epidemiolog Maďar.“
V samotném textu je např. uvedeno: „…Tým špičkových odborníků vydal varovnou zprávu »Svět v ohrožení«, v níž upozorňuje na fakt, že děsivá situace, jakou byla v roce 1918 pandemie chřipky, se může kdykoli opakovat! A s ještě horším scénářem! Tentokrát by virus chřipky zabil až 80 milionů lidí. Podle epidemiologa Rastislava Maďara by toto číslo mohlo být dokonce ještě vyšší!“
Tehdy byl přední český epidemiolog Rastislav Maďar z Ústavu epidemiologie a ochrany veřejného zdraví Ostravské univerzity téměř neznámý. Ale od března 2020 se Maďar ocitl na televizních obrazovkách téměř denně v nekonečném seriálu o pandemii koronaviru.
V září 2019 v článku epidemiolog říká: „V této době cestuje do zahraničí a mezi různými kontinenty nejvíce lidí v celé historii lidstva a taky nejrychleji, do 24 hodin se můžete dostat i do velmi odlehlých míst naší planety… Odhad 36 hodin (na rozšíření epidemie) je velmi reálný. Pokud jde o počet obětí, to by ovlivnily do značné míry i náhodné faktory, mohl by být i mnohem vyšší…“
28. září 2019 jsem v Prvních zprávách v článku „Zahubí pandemie 500 milionům lidí?“ k tomu, co vyšlo v Blesku, dodal: „… podobná varování se objevují celkem pravidelně. Spíše můžeme v relativně blízké budoucnosti očekávat až 500 milionů pandemických mrtvol, ne 80 milionů…“
Kdyby se zabijácký patogen objevil dnes, jak bychom ho zvládli? Když s potížemi zvládáme relativně krotký covid-19? Možná by Čína a USA nepatřily již po 3 týdnech mezi mocnosti a Evropa se zhroutila do bezvýznamnosti…
Již dnes se objevují podle aktuální zkušenosti veřejně neprezentované signály, že v takové situaci by počet policejních i armádních sil byl nedostatečný. Dokonce i v Japonsku zaznamenávají signály, že při eskalaci problémů by mohly nastat občanské nepokoje, atp.
V článku koncem září 2019 jsem napsal: „…Nejpozději od roku 2000 obecně platí: Se vzdáleností od epicentra nákazy se zrychluje pohyb nakaženého člověka. Do vzdálenosti 100 km lze počítat s rychlostí pohybu jenom do 100 km/hod. Dále je předpoklad růstu rychlosti cestování až nad hranicí 800 km/hod., pokud nakažená osoba cestuje letadlem.
Počty jsou jednoduché. Nakažený jede autem, autobusem, metrem nebo vlakem, a potom někteří nastoupí do letadla. Nebezpečí většího rozšíření nákazy u spolucestujících je u dopravy vlakem či autobusem nejméně o 200 % větší než u nakaženého člověka v letadle. Z vlaku a autobusu cestou vystupuje na zastávkách řada lidí.“
O týden dříve v Blesku uváděl Maďar: „…je důležitým faktorem přenos bezkontaktně vzdušnou cestou, což je nejvýkonnější a nejhůře kontrolovatelný přenos infekčních nákaz. Do této skupiny patří například virus chřipky (typu) A nebo koronaviry…“
Politici neposlouchají
Politici neposlouchají
Pokud v roce 2019 tým špičkových odborníků vydal varovnou zprávu »Svět v ohrožení«, mnozí potentáti pokývali hlavami a šmitec. Se smutnou nostalgií můžeme číst, že: „…Zpráva stanovila řadu opatření, která musí mezinárodní společenství podniknout, aby ochránila lidi na celém světě v případě, že se nemoc vymkne kontrole. Tedros Adhanom Ghebreyesus, generální ředitel WHO, vyzval vlády, aby přeneseně řečeno „opravily střechu dříve, než přijde déšť“.
Odborníci rovněž požadovali více soukromých investic do pandemických příprav zemí a uvedli, že OSN musí udělat více pro koordinaci přeshraničních reakcí.“
Tohle proroctví ve svačinové podobě vyšlo v bulvárním Blesku již v září 2019. Proto buďme dnes rád jak se v ČR covid – 19 zatím předvedl.
V Čechách je hej, ale v pralese?
Něco jiného o relativně umírněném covid-19 si myslí vyčerpaní místní úředníci a zdravotníci v Ekvádoru, Peru a Brazílii, kteří poukazovali na globální nedostatek testů a hovořili o tom, že bohatší národy vykoupily vzácné zdravotnické zásoby. (12. května 2020, www.nytimes.com)
Virus byl obzvláště tvrdý na člověčenstvo v Manausu, horké a vlhké dvoumilionové metropoli v amazonském deštném pralese.
Město zaznamenalo v dubnu asi 2 800 úmrtí, zhruba trojnásobek historického průměru za měsíc. Podle analýzy The Times je nárůst srovnatelný s tím, co zažil Madrid na vrcholu epidemie od poloviny března do poloviny dubna.
V přeplněných hřbitovech města v dubnu naskládali rakve ve třech vrstvách do masových hrobů. Nemocnice se hroutily pod přívalem pacientů, chodby vyplnila těla mrtvých. Po celém městě se sanitky snažily svážet ty, kteří se nedostali do nemocnice a zemřeli doma. V New Yorku byl obrázek podobný, ale přesto „civilizovanější“.
František Roček
(Text vychází z úvodní části připravované studie „Koronavirus: Mírný nácvik pro čas apokalypsy“)
![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_00591164-d28a-11e6-9304-003048df98d0_d4b5ff1a1fe8346f80fdfe2279df33b9.jpg "[title]")
![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_ccf0dfce-c286-102c-8bd3-003048330e04_59f014e7fb01a20bc360aa30bd4a0477.JPG "[title]")
![[title]](https://www.prvnizpravy.cz/repository/profily/_antialias_b0f3a571-03c8-11ee-a1c9-003048df98d0_4a8b4bdb74e1d0a4f8440d81f063e211.jpg "[title]")
