Kniha šířící svým obsahem rasismus, antisemitismus a násilí proti takzvaným méněcenným rasám. Policie současně provedla několik domovních prohlídek.  Policejní mluvčí však dementoval informace, že se během nich našly zbraně a výbušniny. Přímí svědci zásahu si stěžovali, že policisté narušili hlavní páteční modlitbu, která má pro muslimy zvláštní význam a scházejí se při ní v mešitě.

Při poslechu této zprávy se vkrádá otázka: k čemu to bylo dobré a co tím kdo sledoval? Jistě je chvályhodné, když se policie zabývá kořeny terorismu, monitoruje podezřelé aktivity a snaží se předcházet případným konfliktům. Zde ale, jak se zdá, o takový případ nejde. Tady se kriminalizuje vydání a šíření myšlenek, a to je v důsledku stejně nebezpečné, jako terorismus se zbraní v ruce. Za šíření myšlenek byli pronásledování a trestáni, často i na hrdle, v dějinách mnozí – Janem Husem počínaje a disidenty za totality zdaleka nekonče. Dostatečně znám je příběh jezuity Koniáše a jeho věru příkladného vztahu k opozičním myšlenkám na stránkách pálených knih. Konec konců i Ježíš nakonec skončil na kříži kvůli šíření myšlenek.

Jistě nesrovnáváme myšlenky Kristova učení s názory v oné muslimské knize. Jde o princip. Likvidace těch, jejichž názory nesdílíme, je útokem na samotný smysl a podstatu demokracie. „Každý má právo na svobodu přesvědčení a projevu; toto právo nepřipouští, aby někdo trpěl újmu pro své přesvědčení, a zahrnuje právo vyhledávat, přijímat a rozšiřovat informace a myšlenky jakýmikoli prostředky a bez ohledu na hranice.“ Tak se píše už ve Všeobecné deklaraci lidských práv OSN přijaté v roce 1948. Pokud budou mít pražští muslimové dobré advokáty, postaví svou rétoriku právě na této větě. A pokud nechceme spáchat atentát na demokracii, budeme se muset před její autoritou poslušně sklonit.  A nebo  je tu druhá možnost – vytáhneme pendreky a budeme honit po ulicích ty, kdo šíří jiné názory, než sami sdílíme. Tím ovšem tyto preceptory neumlčíme, jen radikalizujeme. A o sobě tím prozradíme, že jsme natolik slabí, že neuneseme, když si někdo myslí něco jiného než my sami.

Média by v této chvíli měla položit zásadní otázku: Kdo rozhodl o tom, že se má konat tato policejní akce, navíc v době modliteb, o nichž se ví, že jsou pro muslima posvátné a jejich narušení považuje za nepřijatelné? Vypadá to jako policejní nebo politický naschvál. Ministr vnitra s policií dělají ramena, zřejmě aby trumfli lehce xenofobní proslovy poslance Okamury. Možná socialisté chtějí ukázat lidu, že jsou silní v kramflecích. Co záleží na nějaké formální demokratičnosti, hlavně když se bouchne do stolu. Nad následky tohoto bouchnutí se ovšem zjevně nikdo nezamyslel. Vláda časem padne, ale ty následky poneseme všichni.

Petr Žantovský