Proč? Zopakujme si některé informace týkající se tohoto summitu a vsaďme je do širšího kontextu.
- Na Konferenci bylo pozváno 160 států z celého světa. Přizváno nebylo Rusko. Další státy uskupení BRICS (Brazílie, Indie, Čína, Jižní Afrika, Egypt, Irán, Etiopie a Spojené arabské emiráty) se konference buďto cíleně nezúčastnily, nebo do Švýcarska vyslaly delegace vedené nejvýše ministry zahraničních věcí;
- Za výchozí bázi, kterou chtěl do závěrečného usnesení v nějaké formě prosadit Zelenskyj, mělo být považováno oněch – dnes už notoricky známých a opakovaně považovaných za nepřijatelné – 22 ukrajinských podmínek míru. Do konečného dokumentu se nedostala žádná z nich;
- Závěrečné usnesení „jen“ vyzvalo k zabezpečení produkce a vývozu potravin z Ukrajiny (téma zajímající největší dovozce ukrajinského obilí jako například Egypt), vydání válečných zajatců a návrat dětí deportovaných do Ruska zpět na Ukrajinu (nikdy jsme se nedozvěděli, kolik z těchto dětí jsou dětmi rodičů ruské národnosti nebo děti deportované z oblastí prudkých bojů – kéž by se totéž podařilo ve válce Izraele a Hamásu v pásmu Gaza. Nemuseli bychom denně vidět zmrzačená dětská těla či zubožená podvyživená dětská stvoření) a třetím bodem bylo zabezpečení a předání Ukrajině Záporožské jaderné elektrárny (což Rusové dlouhodobě vylučují s argumentací, že by tohoto jaderného zdroje Ukrajina využívala k vydírání). Nic podstatnějšího se do závěrečného dokumentu nedostalo;
- Usnesení podepsala jen necelá polovina zúčastněných. Některé významné velmoci podpisy nepřipojily. Čína a Brazílie na dálku oznámily, že „hledají vlastní návrh řešení celé situace … [neboť] jednání o míru bez jedné ze strany konfliktu nemá smysl“;
- Zelenskyj na závěrečné konferenci agentuře AP potvrdil, že „mnoho účastnických zemí si přálo účast zástupců Ruské federace, ale většina z nich by si s nimi nechtěla potřást rukou“ (to ale není nutnou podmínkou jednání, dodávám já);
- Na téže závěrečné tiskové konferenci švýcarská prezidentka Viola Amherdová přiznala: „Základní otázka zůstala nevyřešena: kdy a jak dostat Ruskou federaci k jednacímu stolu“.
Co tedy z průběhu a závěrů oné podivné události, která proběhla 15. – 16. června 2024 v hotelovém komplexu nad Luzernským jezerem, lze vyčíst?
- Summit měl ukázat celosvětovou izolaci Ruska. Neukázal. Naopak odkryl pravdu o tom, že na Rusko a jeho počínání se významná část světa vůbec nedívá tak, tak je tomu v euroatlantickém politickém prostoru. Mnohé státy demonstrovaly, že si od politiky USA a jejich spojenců udržují stále větší odstup a nehodlají všechno akceptovat;
- Demonstrace silné pozice států BRICS opakovaně naznačila, kam se přesouvá kyvadlo geopolitického vlivu;
- Pokud měla konference ve Švýcarsku vytvořit širokou, silnou a vlivnou „koalici ochotných“, ani to se zjevně nepodařilo (na začátku války na Ukrajině v roce 2022 hlasovalo pro stažení ruských jednotek z Ukrajiny 141 členských zemí OSN, dnes závěry švýcarské konference podpořila sotva polovina z nich);
- Česká pozice reprezentovaná na summitu prezidentem Pavlem potvrdila bezvýhradnou příslušnost (i podřízenost) naší současné zahraniční politiky k nejtvrdší antiruské koalici;
- Základním předpokladem blamáže celé konference byla její jednostranná zaujatost, nepřipravenost a antiruská předpojatost hlavních organizátorů. Bylo předem jasné, že konference „o míru na Ukrajině“ nemůže nikdy dosáhnout uspokojivého řešení, nebudou-li obě „viditelné“ strany konfliktu sedět u jednoho stolu spolu s „neviditelnými“ účastníky války, kteří oběma řeknou: dost!
Pod čarou:
Konec konců i v této souvislosti je třeba připomenout dvě zcela odlišná prohlášení z posledních dnů, která mají podobné společné jmenovatele – válku na Ukrajině, Rusko a Čínu.
Donald Trump na předvolebním shromáždění v Detroitu označil Zelenského za „nejlepšího obchodníka všech dob“, neboť „domů si odvezl 60 miliard dolarů a chce dalších 60. A takhle to jde pořád dokola!“ Uvidíme, jak to na podzim v amerických prezidentských volbách dopadne a zda si Trump, bude-li vůbec zvolen, bude v zahraniční politice počínat takto rozhodně.
Znovu se skandálně „vytáhnul“ generální tajemník NATO Stoltenberg prohlášením, že „Aliance by si měla procvičit své nukleární svaly…“. Je ten člověk vůbec normální?