Je téměř jasné, že tak, jak policie obvinění místopředsedkyně sněmovny vystavěla, značně kulhá. Poslankyně Parkanová zřejmě nemohla spáchat trestný čin porušením povinnosti, kterou neměla.

I já jsem ale hlasovala pro vydání Vlasty Parkanové k trestnímu stíhání. V první řadě musím říci, že nepovažuji své hlasování ani rozhodnutí sněmovny za verdikt o vině Vlasty Parkanové. A neměl by jej za rozsudek považovat nikdo. Ani v tomto případě ani v jiném. Neznamená totiž nic jiného, než že poslankyně bude dále stíhána, vyšetřována a případně souzena. To vše při zachování presumpce neviny.

Čistě právně se obvinění a jeho odůvodnění skutečně zdá být na vodě. Proč přes to sněmovna Vlastu Parkanovou vydala? Někdo hlasoval pro vydání ze škodolibosti vůči TOP 09 nebo vůči vládě jako takové. Někdo proto, že se plně spolehl na doporučení Mandátového a imunitního výboru. Někdo možná proto, že celé kauze nerozumí a v současné atmosféře je bezpečnější být pro vydání než proti němu.

Proč jsem pro vydání hlasovala já, ačkoliv si nejsem úplně jistá, jestli Vlasta Parkanová není obětním beránkem případně jestli náhodou někdo účelově nemůže mířit na její stranu či některého z jejích kolegů? Protože, bohužel, jsme my, politici, poslaneckou imunitu znevěrohodnili. Nezadatelné, suverénní ústavní právo sněmovny rozhodnout o vydání či nevydání jejího člena k trestnímu stíhání jsme promrhali a znevěrohodnili. Celou řadou kauz, které tak trochu zavánějí korupcí, politickými tlaky ale hlavně – vyhazováním peněz ve velkém. Casy, Pandury, Mostecká uhelná, Opencard a další a další. Protože už nám nikdo nevěří, když říkáme, že vše proběhlo podle zákona. Možná špatného zákona, ale v souladu s ním. Protože nelze vyvodit trestněprávní odpovědnost, nevyvozuje nikdo ani tu  politickou. Proto hlasujeme pro vydání i v případě, kdy nejsme zdaleka přesvědčeni o férovosti takového hlasování. Do této situace jsme se ale dostali sami. Je to smutné. Je to špatně pro všechny. Ale je to tak. A nezbývá než se hodně snažit, abychom tu zatáčku nedůvěry vybrali dříve, než se na veřejnou objednávku začnou dít opravdu hrozné věci.

Karolína Peake