Hoffman v něm naznačuje, jistě v nadsázce, že ničivějších hurikánů přibývá v reakci na rozhodnutí USA odstoupit od Pařížské dohody o klimatu. „Jako by se příroda rozhodla ujistit Donalda Trumpa, že to s oteplováním myslí vážně, respektive že kvůli lidské aktivitě nemá na výběr“, píše Hoffman doslova a pokračuje:

„Asociace malých ostrovních států, pro které už změna klimatu není hrozbou, nýbrž skutečností, považuje nynější hurikány za výmluvný argument, že je na čase, aby bohaté státy způsobující klimatické změny platily ztráty a škody těm, kteří přírodě nic neprovedli. Americký prezident je nicméně nadále rozhodnut se společného boje proti oteplování neúčastnit, neboť odmítá prodělat na tom, v co nevěří.“

To je odvážné tvrzení.  Panu Hoffmanovi zjevně chybí elementární znalosti o vývoji planety Země.  Jinak by věděl, že v jednotlivých vývojových obdobích probíhaly jevy jako cykly ledových dob, kdy se periodicky rozšiřovaly a mizely pevninské ledovce, docházelo k ochlazování a oteplování globálního klimatu, výrazně se měnil režim mořských proudů, posouvaly se kontinenty atd.

Ke změnám klimatu docházelo, dochází a docházet bude. Bude se ochlazovat a zase oteplovat, budou bouřky, vichřice a hurikány, bude pršet, sněžit, mrznout, budou povodně, bude sucho. I kdyby se všichni lidé na světě stavěli na hlavu. Včetně Ivana Hoffmana.

Kdyby si pan Hoffman nastudoval problematiku klimatu před napsáním svého článku, dověděl by se mnoho zajímavých skutečností. Kromě jiného i to, že ten alarmisty zatracovaný skleníkový plyn - CO2 nutně potřebujeme k životu, že v minulosti  byly jeho koncentrace  daleko vyšší než dnes, že zvýšení koncentrace CO2   bývalo zpožděno za   oteplením a  ne naopak, jak to hlásají alarmisté. Také by zjistil, že vliv člověka na oteplování planety je prakticky neměřitelný.

A Ivan Hoffman pokračuje:

„Pokud znečišťovatelé ignorují oběti znečišťování, bere se to jako sobectví a bezohlednost. Když ovšem dopady znečišťování dopadají i na znečišťovatele, jedná se o počínání sebevražedné a v nezájmu s tím něco dělat spatřujeme lidskou pitomost.“

Svou úvahu končí slovy:    

„Člověk je dobře schopen vyrovnávat se s důsledky přírodních pohrom. Selhává ale v řešení příčin. Bojí se, aby nepořídil střechu na dům, který ještě neshořel. Hurikán je od přírody efektní klimatická lekce. Jenže zbytečná. Člověk je příliš chamtivý, než aby s oteplováním přestal.“

Z posledních dvou odstavců je zřejmé, že si Ivan Hoffman plete pojmy. Znečišťování planety s koncentrací CO2 nemá nic společného.

Ve škole by pan Hoffman měl z „klimatologie“ asi nedostatečnou.

Na  reparát z této módní vědy je  i slovenský prezident Andrej Kiska. Ten ve stejný den (v úterý 19. 9. 2017) ve všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN mj. prohlásil, že: „Pařížská dohoda o klimatu musí být naplněna beze zbytku.“ Ta je ale dobrá akorát tak k tomu, aby na různé podivné projekty na ovlivňování klimatu vytáhla astronomické sumy z kapes daňových poplatníků. Kiskovu klimatickému alarmismu přitakávali ze studia České televize dva naši bývalí ministři zahraničí, Cyril Svoboda a Jan Kavan.

Znečišťování planety je samozřejmě potřeba bránit. Tím by se mělo naše, evropské a světové společenstvo zabývat prioritně.

Začít by mohlo třeba hned u relativně čerstvé zprávy o stavu vodního hospodářství ČR v roce 2016, kterou 21. 8. 2017 schválila vláda.  Podle této zprávy se u nás jakost podzemních vod v loňském roce oproti předchozím letům zhoršila. Za jednu z příčin uvádí i pěstování řepky a kukuřice, ke kterému se používají takové druhy pesticidů, které do podzemních vod proniknou snáz než ty spojené s pěstováním obilnin.

A na tento zemědělský „byznys“ by se měla především soustředit pozornost lidí, včetně  politiků, kterým leží dobro naší planety opravdu na srdci. O „konzultaci“ by mohli požádat nějakého významného příjemce dotací. Určitě všichni alespoň jednoho znají.