V úvodu připomínám jeden ze základních principů sjezdů politických stran u moci: Během velkých zasedání s mnoha účastníky, médii a pozorovateli se obyčejně řeší malé věci. Ty větší a velké problémy se řeší v malém kruhu, obyčejně beze svědků a bez konzultací s občany.

V Pekingu začal 20. kongres komunistické strany Číny. Rozhodnutí, která tam budou učiněna, určí budoucí politický kurz Číny a ovlivní světové události, včetně těch v české kotlině. A to bez ohledu na předem uvedený základní princip sjezdů politických stran u moci a bez ohledu na to, zda se spojencům, přátelům nebo nepřátelům ČLR to líbí nebo ne.

To málo zveřejněné, které jsem zachytil v českých médiích na téma 20. sjezdu KS Číny představuje informační a vzdělávací deficit, částečně i dezinformaci. Deficit tvoří důvod pro mne nabídnout krátké a na faktech založené informování o sjezdu, jeho představitelných výsledcích a  pravděpodobných následcích pro vztah ČLR s EU, včetně bilaterální ČR a ČLR. Vědomě nebudu podrobněji popisovat své hodnocení následků sjezdu pro USA a RF.

Od vyhlášení Lidové republiky Mao Ce-tungem v roce 1949 vládne v ČLR komunistická strana Číny. Je pravda, že existují i jiné strany. Při výkonu moci však nehrají rozhodující roli. Na sjezdu strany, který se koná každých pět let, jsou nově jmenovány všechny výbory komunistické strany. Ta má dnes přibližně 97 milionů členů, z nichž méně než jedna třetina jsou ženy. Ty tvoří 49% z (1,4 miliardy) obyvatel Číny. V současném pětadvacetičlenném politbyru je jen jedna žena: vicepremiérka Sun Čchun-lan (nar. 1950). Ta vzhledem ke svému věku bude s pravděpodobností hraničící s jistotou ve funkci končit. Z uvedeného vyplývající genderová nerovnost ve smyslu EU je proto pro Brusel trnem v oku.

Přípravy na sjezd strany, který se bude konat ve Velké síni lidu v Pekingu, probíhají z velké části v tajnosti. Jsou řízeny speciálně jmenovaným výborem, který podle pozorovatelů vede sám Si. Přípravný výbor jmenuje 2296 delegátů na sjezdu strany. Delegáti se rekrutují ze všech sociálních skupin. V letošní přípravě předpokládám, že zvláštní důraz byl kladen na loajalitu k Si a na kvalitu členů. Předpokládám také, že asi třetinu delegátů sjezdu tvoří členové strany z řad prostých lidí. Asi polovina má vysokoškolské vzdělání, 12 procent patří k etnickým menšinám. Pouze 27 procent jsou ženy.

Sjezd strany bude projednávat pracovní zprávu generálního tajemníka a případné změny ústavy strany. Poslední den, pravděpodobně 22. října, delegáti zvolí nový ústřední výbor a přijmou změny stranické ústavy. Krátce po sjezdu se ústřední výbor sejde na svém prvním plenárním zasedání a zvolí členy politbyra, jakož i členy stálého výboru a generálního tajemníka. Tím je od roku 2012 Si Ťin-pching, Tento v podstatě krizový manažer KS byl zvolen na 18. sjezdu KS Číny a nahradil Chu Ťin-tchaa ve funkci generálního tajemníka komunistické strany.

Připomínám, že inaugurace Si představuje hluboký zlom v moderní historii Číny. Proč? Protože: 1) Si ukončil princip kolektivního vedení uvedený reformátorem Teng Siao-pchingem (1904-1997), o kterém jsem podrobně psal v knize 100 let KS (ISBN 978-80-270-8820-1). 2) Si v roce 2018 pozastavil limit dvou funkčních období prezidenta. 3) Si inicioval boj proti korupci s heslem - Korupce ven - disciplína dovnitř. Dokazují to vyšetřování cca 4.7 milionů členů strany a nedávné odsouzení k trestu smrti mj. ministra a šéfa policie kvůli korupci.

Plénum jmenuje Ústřední vojenskou komisi a Ústřední disciplinární komisi. Vedoucím vojenské komise je Si. Disciplinární komise je odpovědná za stíhání korupce. Tato výběrová řízení jsou politickými elitami na Západě hodnocena jako do značné míry netransparentní a nedemokratická a zaměřená na upevnění moci, v tomto případě Si.

Od nástupu Si Ťin-pchinga do funkce v roce 2012 se strana snažila růst počtu členů omezit a požadovala posun v budování strany směrem k optimalizaci struktury, zvýšení kvality a regulaci přílivu nových členů. Výsledkem je, že cesta ke členství v KS Číny dnes není snadná. Podání přihlášky se stalo několikaletým prověřovacím procesem a většina uchazečů se o členství pokouší několikrát, než jsou přijati. I sám Si podle vlastních slov žádal o členství desetkrát, na jeho opakovaném nepřijetí se však tehdy podepsal rodinný stín po otci.

Skupina blízká Si, která byla po jeho nástupu do funkce v roce 2012 v podstatě nepatrná, se stala v průběhu času dominantní frakcí čínského politického systému. Jejími členy jsou například bývalí kolegové a podporovatelé Si z provincií Fu-ťien a Če-ťiang, kde působil v letech 1985 až 2007. Řada dalších souputníků pochází z domovské provincie Šen-si a také z jeho alma mater, univerzity Čching-chua.

Dvě dříve dominantní frakce ve straně – frakce Komunistické ligy mládeže a Šanghajská frakce reprezentované bývalými generálními tajemníky Chu Ťin-tchaem a Ťiang Ce-minem – výrazně ztratily na významu. Podle hodnocení mně dostupných zpráv a dojmů dva členové s vazbami na šanghajskou frakci, výkonný místopředseda Chan Čeng (1954) a vrchní stranický ideolog Wang Chu-ning (1955), přešli na stranu Si. I zde však platí: Důvěřuj, ale prověřuj, neb pátá kolona nikdy nespí a v představitelné budoucnosti bude mobilizována a vyzvána k činům.

Všeobecně lze tvrdit, že dlouhodobý vývoj vnitrostranické situace a nedávné indicie ukazují na upevnění pozice Si. Nedávná chvála v Lidovém deníku indikuje, že Si Ťin-pching by mohl získat dokonce titul vůdce lidu (žen-min ling-siu). To by ho postavilo na úroveň Mao Ce-tunga. Tím by bylo možné opětovně ukotvit jeho myšlenky ve stranických stanovách, známé ve zkrácené podobě jako myšlenky Si.

Mnohé se ukáže hned první den 20. sjezdu, kdy Si Ťin-pching přednese zprávu, jejíž obsah se tak stane veřejným. Proto nemá smysl dnes citovat historické usnesení, neboť strategické myšlení KSČ tím, že pevně fixovalo hodnocení minulosti, pokud jde o přítomnost a budoucnost, co nejvíce rozšířilo pole možného manévrování a omezilo se na nejobecnější směrnice. Jedná se o logický a promyšlený krok. Proč?

Úkoly pro nadcházejících pět let byly 19. sjezdem v roce 2017 stanoveny v jedné mezinárodní situaci, zatímco výsledky jejich plnění jsou shrnuty v podmínkách zcela jiné kvality a v době probíhajících zásadních změn globálního politického, hospodářského a finančního systému. Proto se do závěrečného dokumentu zasedání politbyra ÚV KS Číny z 30. srpna promítla některá ustanovení, která historickou rezoluci 2021 upřesňují.

Komuniké sedmého pléna nepřineslo také žádné překvapení ani náznaky podstaty změny Ústavy KS Číny, nedošlo k žádným únikům, což je pozoruhodné a proto představuje pravděpodobně dobré shrnutí toho, co je obsaženo v zítřejší pracovní zprávě Si. Očekávám, že bude podobná tomu, co je v historickém usnesení vydaném před rokem.

Klíčovou otázkou sjezdu a změn Charty, která v KSČ spojuje organizační principy s programovou a ideologickou oporou (což bylo v KSČ vloženo do samostatného dokumentu - programu), je proto přizpůsobení ustanovení historické rezoluce současné realitě. Není žádným tajemstvím, že za téměř rok od 6. pléna uplynulo příliš mnoho vody a mezinárodní situace prošla takovými změnami, jaké v minulosti lidstvo nezažilo po celá desetiletí. Není pochyb o tom, že personální obsazení bude přizpůsobeno směru, jakým se tento proces vyvíjí.

Pokud rozumím dostupným informacím, debatuje se o možnosti, že Si na sjezdu obnoví titul předsedy ÚV KS Číny, užívaný historicky pouze Mao Ce-tungem. Tomu napovídá předem zmíněné zrušení v roce 1982 symbolického zakotvení kolektivního vedení strany a očekávání, že Si bude s největší pravděpodobností potřetí zvolen generálním tajemníkem. Nelze vyloučit, že Si bude stejně jako Mao usilovat o doživotní vládu, se všemi pro a proti.

Pokud Si reálně setrvá u moci, ať už jako generální tajemník nebo předseda strany, bude muset mj. řešit tři důležité problémy každé centralizované moci:

1. Kdo bude oponovat rozhodnutí, přičemž oponovat neznamená levnou kritiku nebo sabotáž, naopak vyžaduje schopnost kriticky, tj. jasně myslet.
   
2. Následnická otázka v době rostoucího vlivu ČLR ve světě bude odložena do budoucnosti. To může v případě deficitu kvalitní oponentury zvýšit šanci na nestabilitu doma, a potenciálně i za hranicemi ČLR. A to z mnoha důvodů, o kterých dnes nebudu psát.
   
3. Si v posledních letech značně rozšířil moc a vliv KS Číny a politická rozhodnutí přijímaná v nově zřízených komisích omezují moc vlády. Například: Soukromé společnosti musí mít stranické buňky, školy musí vyučovat takzvané myšlenky Si. Vláda, armáda, společnost, školy, sever, jih, východ a západ – strana je všechny ovládá, řekl Si na sjezdu strany před pěti lety. O sjezdu jsem referoval příspěvky a na semináři v roce 2018 a 2019.

Plán na ochlazení přehřátého trhu s nemovitostmi kontrolovaným způsobem zřejmě selhal.    Jak uvádí Caixin, oživený nástroj přislíbených doplňkových úvěrů bude použit k financování většiny infrastrukturních projektů (600 miliard RMB oznámených v létě), nikoli na záchranu nebo stimulaci nemovitostí, jak někteří, především spekulanti a oficiální analytici, doufali.

Problémy s vodou v Šanghaji a uzavření několika nádrží kvůli přílivu slané vody vede k horečnatému nákupu balené vody. Vláda uvedla, že se není čeho bát. Přesto lidé kupují ještě více balené vody, vzhledem k poučení z vládních prohlášení určitého segmentu populace.

Nová americká pravidla kontroly polovodičů již mají dopad. Některé zahraniční společnosti propouštějí zaměstnance a zastavují podporu pracujících. Oficiální reakce vlády ČLR minulý týden byla mírná. Důvod k mírné reakci přisuzuji zaměření se na 20. sjezd KS Číny. Proto doporučuji představit si sám sebe v pozici ČLR a pochopit dopady nových kontrol, aby nedošlo po sjezdu k udivení, falešným obviňováním a zbytečné dezinformaci.

Upřímně si myslím, že mnozí na Západě dopady kontrol a odvetu ČLR podceňují. Proč? Protože očekávám následky pro technologické dodavatelské řetězce, pro budoucí technologický vývoj a obecněji pro americko-čínské vztahy, přestože možnosti ČLR jsou v daném segmentu omezené. Proč by měly být omezené?

Připomínám, že ČLR pod vedením Si svou narůstající asertivitou signalizovala změnu postoje a postavení ČLR na mezinárodním poli. Tento postoj lze na základě ideologie a rétoriky Si shrnout jako pokus o narovnání křivd, které Čína utrpěla během tzv. století ponížení, tj. od opiových válek v polovině 19. století až po neuznání nového komunistického režimu západními mocnostmi po roce 1949 a během procesu dosažení pozice světové hospodářské velmoci v první polovině 21. století.

Bidenova administrativa vydala veřejnou verzi dlouho odkládané Národní bezpečnostní strategie. ČLR v ní hraje prominentní roli. Sekce o Číně je nazvána Překonání konkurenční Číny a omezení Ruska. Při srovnání s dřívější strategií formulovanou ministrem zahraničí se mi zdá, že neexistuje (veřejně dostupná) specifická definice požadovaného konečného stavu po oddělení se od konkurující Číny, Možná je definice obsažena v plné utajované verzi.

Summa summarum: Ideologická orientace ČLR, RF na prahu být, či nebýt a my s ním, a rozum popírající konání západních politických elit ve spojení s neschopností a neochotou mladé a mladší generace tvořit nové hospodářské, kulturní, sociální a zdravotnické mini systémy paralelně ke hroutícímu se stávajícímu, předznamenávají masivní konflikty se zbytkem světa. Souhlasu netřeba.