Útlum těžby hnědého uhlí se dlouhodobě plánoval, stát však promeškal příležitost se na něj lépe připravit. Místo chystaného vyplácení sociálních dávek by podle zelených měl stát zřídit speciální sociální fond, který by horníkům pomáhal při možné změně zaměstnání.

Vinou pětileté fixace poplatků za těžbu, kterou do horního zákona prosadila sněmovna na návrh poslanců z opoziční TOP 09, se stát připravil o možnost získat v příštích letech více peněz na kompenzace horníkům i lidem, kteří jsou zasaženi prachem, hlukem a dalšími negativními dopady těžby. Stát tak zřejmě nevybere ani dost na to, aby mohl kompenzace propouštěným vyplácet z poplatků za těžbu. A nezajistí si tímto způsobem ani prostředky na investice do rozvoje těžbou poničeného kraje nebo podporu nových pracovních míst v jiných oborech stejně jako drobného, trvale udržitelného podnikání.

Vláda loni rozhodla o prolomení limitů v lomu Bílina, naopak v lomu ČSA limity zachovala. Podle Severní energetické, kterou ovládá podnikatel Pavel Tykač, to znamená postupný útlum těžby. Kompenzace by se mohla týkat asi 1900 lidí. Podle ekologických organizací si Tykač a spol. odvedli během pouhých čtyř let 17 miliard korun do neprůhledné mateřské společnosti na Kypru, přičemž za stejnou dobu si stát na poplatcích za těžbu přišel na 400 milionů korun.

Premiér Sobotka a ministr financí Babiš se přou o to, zda se kompenzace mají, či nemají rozšířit i na mostecké horníky. Tady ale nejde o žádnou podporu firem pana Tykače, jak tvrdí Babiš, nýbrž konkrétních lidí, kteří v důsledku vládního rozhodnutí přijdou o práci. Skutečnou podporou nejen pana Tykače, ale všech těžebních společností je nedávné nedostatečné navýšení poplatku za těžbu hnědého uhlí, který sice vzroste na zhruba dvojnásobek současného stavu, ale měl by být desetkrát větší.