Že ani tak nešlo a nejde o hledání či potrestání viníků, ale o ovlivnění volby předsedy FIFA a následně o zpochybnění rozhodnutí o konání fotbalového MS 2018 v Rusku, je nad slunce jasnější.
Není to poprvé, co americká administrativa zasahuje do sportovního dění, stačí jen vzpomenout na bojkot olympiády v Moskvě v roce 1980, na který reagoval východní blok stejně nesmyslně odvetným bojkotem olympiády v Los Angeles v roce 1984.
Politici se bili v prsa, ale jedinou obětí politického harašení byla jedna celá generace sportovců, která přišla o možnost ucházet se o olympijské vavříny v době, kdy byla na vrcholu svých sil. Stačí jen vzpomenout české sportovní legendy té doby – Kratochvílová, Bugár, Fibingerová, Kocembová a mnozí další, pro které OH 1988 v korejském Soulu už přišly pozdě na to, aby se mohli ucházet o olympijské medaile.
Podobné náznaky dalších bojkotových hrátek se začaly objevovat opět v roce 2008 v rámci konání letních olympijských her v Pekingu a také při konání zimní olympiády 2014 v ruském Soči. Tentokrát naštěstí sahali ti méně inteligentní politici k bojkotu největších sportovních slavností prostřednictvím vlastní neúčasti na hrách, kde ale nikomu nechyběli.
Ti, kteří měli možnost se her zúčastnit, potvrdili, že v obou případech se jednalo o opravdu vrcholné sportovní svátky světa, kde se potkali ve vzájemném soupeření ti nejlepší sportovci planety.
Bohužel někteří funkcionáři, politici a sportovní parazité všeho druhu začali opět harašit svými přiblblými hrátkami, kterými se snaží zatahovat politiku do sportu a prostřednictvím sportu si řešit své politické bábovičky.
A tak opět vytáhli téma bojkotu, tentokrát v souvislosti s připravovaným fotbalovým MS v roce 2018, které se má konat (jak jinak) v Rusku. Nátlakem ne nepodobným vydírání začali požadovat odebrání MS 2018 Rusům, necelý rok před zahájením kvalifikačních bojů.
Jestli mají někteří evropští fotbaloví bafuňáři potřebu harašit bojkotem sportovního zápolení nejlepších fotbalistů světa, ať zvolí bojkot sebe sama a z evropského fotbalu odejdou. Ať nerozhodují o sportovcích, o fotbalistech, kteří, pokud v kvalifikačních bojích získají právo se jednou za čtyři roky zúčastnit mistrovství světa, se mistrovství světa rádi zúčastní a zúročí léta fotbalové dřiny, sportovního tréninku a životního odříkání.
Je totiž zřejmé, že harašení bojkotem MS 2018 evropskými týmy nikomu a ničemu nepomůže. Jen by mohlo ublížit právě jen a jen fotbalistům, kteří by na MS nemohli kvůli politickým hrátkám nastoupit.
Evropští fotbaloví bossové by navíc neměli naskakovat na politické hrátky provokované zas a znovu americkými samozvanými politickými četníky světového pořádku, kterým nejde a nikdy nešlo o nic jiného, než zvyšovat vlastní politický vliv ve světě na úkor oslabování svých konkurentů.
Jenže produktem těchto politických čachrů je jenom rozkol, rozvrat a zmar. A světové, ale i evropské fotbalové hnutí a sport vůbec by se těmto zrůdnostem neměly propůjčovat.