Blonďatá dívka Ornella, jejíž přínos světu spočívá v tom, že s někým skočila do postele, bude konečně rodit a tak s můžeme těšit na další pokračování neuvěřitelných výlevů. Ale třeba jí to ubohé dítě dá tolik práce, že se já zbavíme už navždy. I když pochybuju. Gott mit uns.

Eva Jeníčková, druhdy Vendulka Utěšitelka, teď tráví volné chvíle svého dne u Loretánské ulici, v kavárně, v níž tráví své dny novináři, čekající a monitorující Miloše Zemana. Doufá v nějakou roli? Třeba na Hradě? Doufejme že nebude chtít být tajnou milenkou Druhého Největšího Čecha.

Za Milošem Zemanem mezitím proudí davy. To, co nechápu, je, proč mu některá z ústavních institucí (nebo Hrad) nezajistila nějaké důstojné sídlo pro zvoleného prezidenta. Zeman má naštěstí docela důstojné prostory v paláci nad Hradem, ale co kdyby neměl? Jezdili by všichni do Stodůlek? Protokolární slušností to je, tak k čemu to ponižování nastupující hlavy státu? Palác pro zvoleného ústavního činitele před inaugurací je také. Pro vládu, která toto ve spolupráci s Parlamentem vše organizuje, je ale slovo slušnost nejspíše něco neznámého. Pak se budou divit, pokud jim to prezident stejně asymetricky vrátí. I s úroky.

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání vyslovila předchozí souhlas s převodem licence BBC Radiocom na Lagardère. A protože BBC Radiocom vypověděla výslovně smlouvu Českému rozhlasu k 28.2. – tedy ještě před převodem, nemůže ten už od 1.3. dodávat svůj obsah. BBC, ač tradiční instituce, kterou celá nacisty okupovaná Evropa poslouchala za války, byť pod pohrůžkou trestu smrti, už zřejmě na tradice moc nedbá a tak se kmitočty, které si na Václavu Havlovi osobně vyžádala Železná lady (jistě u toho měla nějaký pěkný tyrkysový kostýmek) staly předmětem kšeftu. BBC dala své jméno Fleischmannovi skoro zadarmo. Tedy ne tak zadarmo. Za korunu. Škoda, svět už není, co býval…

Nová dramaturgie „BBC“ pod taktovkou Fleischmanna s Hrnkem přináší infotainment přesně v duchu toho, co je Lagardère zvyklý produkovat. Staré komerční psy novým, veřejnoslužebním kouskům naučit nelze. Teď je situace v rukou právníků. Jakým způsobem se Lagardère vypořádala s platnými licenčními podmínkami české BBC, můžete od pátku slyšet. Závazná licence hudbu nepřipouští a přikazuje provozovateli vysílat pořady dodávané Českým rozhlasem. Ty ovšem rozhlas dodávat nemůže, protože mu BBC vypovědělo smlouvu. Lagardère od pátku povinný obsah nahrazuje pouze krátkými anonymními zprávami a hudbou. Porušuje tak zcela jednoznačně licenci. RRTV je povinna ho za porušení licenčních podmínek pokutovat a nakonec mu odebrat licenci. Konečné slovo tak bude mít nejspíš soud. Ale možná ji Lagardere vrátí.  Nebo za stejnou 1 Kč,za kterou ji získal, symbolicky věnuje Českému rozhlasu...

Počínaje pátkem ale začala také vysílat nová stanice mluveného slova Českého rozhlasu Plus a v digitálním prostoru se objevila nová stanice pro děti Junior.

Rozhlas má i nové logo. Všichni si na ně musíme zvyknout, jako na všechno nové. Ale je pěkné, čisté. Graficky s ním lze pracovat jak na tiskovinách, tak na obrazovce. Ekvalizérové křivky jsou pěkný nápad a logo studia Marvil hlavně nahrazuje změť nejrůznějších log a nekonzistentního označení, který rozhlas doteď chaoticky používal. Původní, 17 let starý koncept Men of the Moon počítal s méně stanicemi a přiznejme si, byl poplatný době, kdy logo vznikalo. Přílepky v podobě regionálních stanic byly ukázkou bezradnosti i renomovaných grafiků s tímto konceptem. Loga Leonarda a Wawe už byly pochopením rezignace na koncept Men of the Moon a předzvěstí rebrandingu celé instituce. První interní studie vznikaly za generálního ředitele Kasíka už v roce 2005. Pravda, Daniela Drtinová, která v sobě objevila uměleckou kritičku, k novému logu v podobě R měla v rozhovoru s generálním ředitelem rozhlasu Duhanem v ČT estetické výhrady, ale to, myslím, všichni přežijeme. To logo taky.

Inovované stanice Radiožurnál a Plus ukazují, jak se mění společnost. Pro jednu skupinu méně politiky, pro druhou přeci jen kratší pořady mluveného slova. Veřejná služba nesmí být službou pouze pro jednu generaci, jak tomu bylo dosud, když všechny stanice měly převahu posluchačů ve věku 50+, ČRo 6 pak 65+. To je nepřijatelné, i když změnu budou nejspíš ti skalní posluchači považovat za újmu „kvalitě“.  Ale kulturou není jen inscenace v Národním, ale i Troškův film Babovřesky. Zvykněme si nepohrdat ani jedním. Obé je kultura. Pro mnohé je Troška, nastavující úsměvné zrcadlo vesnické realitě, kulturou jedinou. Taková je česká společnost. Kdyby byla tvořena pouze uměleckými kritiky, kteří Troškův film jako jeden muž pozvraceli, věřte, že v takovém světě byste nechtěli žít ani vy. Dělat zábavu je o nejhorší. Někdo má rád humor Svěrákův, někdo Luďka Sobotu a někdo Telata Telata - Michala Suchánka s Richardem Genezerem. I Český rozhlas potřebuje laskavý, intelektuálně nenáročný humor Troškův, či dokonce Suchánkovy gagy, aby byl mnoha lidem blíž. Čím dřív to pochopí nafoukaní elitářští umělečtí kritici, tím lépe.

Adrian Sarbu, prezident CME, v jejímž portfoliu je Nova, sdělil novinku. Firma prodělává 546 milionů dolarů. Jak může firma s něčím takovým ještě existovat, to je mi věru záhadou, možná by stálo za analýzu zjistit, kde se stala chyba a hlavně odkdy. Sarbu sice uklidňuje, že „naše výsledky za tento rok jsou odrazem obtížných tržních podmínek v roce 2012. Těžká doba vyžaduje odvážné kroky: zvýšení cen za reklamu a zvýšení poplatků za distribuci našich kanálů provozovateli kabelových a satelitních platforem. Do roku 2013 vstupujeme s vedoucím postavením na všech trzích, s odložením splatnosti dluhů do listopadu 2015 a s podporou našich hlavních akcionářů. To vše jsou předpoklady ke zvyšování výnosů. Máme v plánu restrukturalizovat náš provozní model, snížit náklady a dále zlepšovat dluhovou strukturu a likviditu.“ No, nevím, jestli splatnost, posunutá do roku 2015 tu agonii jen nezvýší. Vývoj na televizním trhu směřuje k diverzifikaci a specializaci kanálů, k technologické konvergenci a v té televize prohrávají s online médii – internetovými platformami typu Youtube a offline stahovaným videoobsahem. Obrat nenastane. Stejně chaoticky se vyvíjí reklamní trh. Od obrovských cen za cílovku 18+ placených dominantních mediálních mastodontů k mozaice alternativních kanálů pro přesně vytipované cílové skupiny. Od barnumské reklamy na Nově ke guerilla marketingu v lifestylových magazínech. Důkazem vývoje je raketový nárůst sledovanosti docukanálu Prima ZOOM. Trendem je individualizace obsahu i individualizace  konzumu. Masová komerční média jsou mrtva, i když o tom ještě neví. Budoucnost patří médiím brandovým - spotřebitelsky komunitním a veřejné službě. Nejspíš se dočkáme televize Hornbach či rádia Lidl, případně lokálního rádia Stodolní, stejně jako je teď normální server techno.cz. Vysílací aparatury pro T-DAB z Číny stojí řádově desítky tisíc a anténa na komín nejbližší továrny či výškový dům ještě méně.

Digitálně začaly vysílat i Frekvence 1. Nevím, co na to ve Francii, ale vzhledem k tomu, že tam již – patrně s překvapením – zaregistrovali, že jejich česká dcera podporuje digitalizaci, tak jsou už možná zvyklí. Paříž by měla nad východoevropským Lagardère jásat. Ve Francii je firma dlouholetým brzdičem digitalizace.

Rozhlasová stanice Impuls bude vysílat na středních vlnách, které jsou, zdá se, stále populárnější – stanici pro posluchače nad 45 let. Hudba sedmdesátek, osmdesátek a devadesátek. Bohužel již také do této kategorie spadám, ale nevím, jestli bych celé dny chtěla poslouchat osmdesátky, jakkoliv proti nim nic nemám. Kdo by taky měl něco proti svému mládí, že jo.  Rádio doma ale poslouchám v televizi na DVB-T multiplexu nebo  v počítači. Ve vynikající, ničím nerušené kvalitě. Dosah internetového vysílání je celý svět. Klasické  vysílání bude jen jedním ze způsobů dodávání obsahu a nikdo už nikdy nebude mít monopol. Desítky či stovky hudebních streamů budou prokládány tím obsahem, jaký si posluchači zvolí.  

Velkou debatu vzbudil dokument Davida Vondráčka Rozhořčené 2012 o ženách české levice. Byl to pozoruhodný dokument. Kromě toho, že jsem si uvědomila, že napravo moc takových žen není a taky to, že asi nastává doba silných, sebevědomých žen, byl ten dokument pozoruhodný v jednom. V podstatě ukazoval jen výseče jejich životů. V médiích rozpoutal debatu o tom, zda ženy, které se zabývají politikou, mají ukazovat svůj soukromý život, zda autor dokumentu neměl spíš klást důraz na jejich odbornou či veřejnou činnost. Ráda bych řekla něco moudrého, ale tohle nevím. Já osobně jsem ráda, že se zase o ženách, které se o něco ve veřejném prostoru snaží, mluví. A že se dozvím, co tvoří jejich myšlenkové zázemí. Jejich soukromí a jejich život. Protože právě to je inspirací. Žena s třemi dětmi by musela nejspíš být masochistka, kdyby vyznávala heslo, že trh vyřeší vše. Byla to přehlídka pestrosti názorů i životních osudů. Uvědomila jsem si, že se znovu ocitáme v jakémsi devatenáctém století, kdy se ženy začínají emancipovat. Podivný kruh se uzavřel.

Ženy se emancipují a umí vydělávat i v Hollywoodu… Ostatně, film je na ženských postavách postaven. Přehlídka vychrtlých těl, zakopávajících v dlouhých róbách na červeném oscarovém koberci, vždycky na pár dní přehlušuje politiku. Málem jako starověké olympijské hry. Propojení politiky ze showbusinessem tentokrát dovršila Michelle Obama, která ohlašovala jednu z cen. A tak bylo na dva dny zapomenut ČEZ i sociální nepokoje a následující pád vlády v Bulharsku. Zapomenuta byla i válka v Mali, nepokoje v Egyptě. Šaty od Valentina ovládly mediální svět.

Francie připravuje vystoupení France Télévisions z Gulli - digitální televizní sítě, na které jsou vysílány pořady pro děti. Ta vznikla jako spolupráce veřejnoprávní France Télévisions a Lagardère Active. Cílem je, aby vznikla nová stanice pro děti, která bude zdarma a nebude se na ní vysílat žádná reklama. Chvályhodný počin. Na konci ledna prezident France Télévisions Rémy Pflimlin vyhodil ředitele všech stanic France Télévisions. Místo nich byl ustanoven čtyřčlenný výbor v čele s ředitelem digitálního vysílání Bruno Patinem, který bude celou skupinu řídit. Pro celou skupinu bude jeden ředitel zpravodajství a jeden finanční ředitel. Reklama byla z větší části z vysílání stanic FT odebrána.

Změny ve vrcholovém managementu se chystají i v BBC. Tony Hall, od 4. dubna 2013 nový generální ředitel BBC, ještě nenastoupil do úřadu a již probíhají změny. Helen Boaden, bývalá ředitelka BBC News, byla jmenována do funkce ředitelky rozhlasu BBC. James Purnell byl jmenován ředitelem strategie. Tim Davie, dočasný generální ředitel a bývalý ředitel rozhlasu, bude mít nejvyšší funkci v BBC Worldwide.

Podle EBU (evropské vysílací unie veřejné služby) má rádio má nepostradatelný kulturní význam pro celou Evropu. Podle EBU rádio poslouchá naprostá většina Evropanů každý týden; rádio poslouchají lidé doma, v práci i na cestách. Poskytování formou pozemního vysílání je prozatím jediná vzduchem volně dostupná možnost pro skutečně mobilní příjem, zvláště v autech. Poslech AM (MW) rozhlasového vysílání v Evropě klesá kvůli špatné kvalitě a dostupnosti, FM vysílání je omezené nedostatkem dostupného spektra na všech rozvinutých trzích. DAB a DRM jsou otevřeně stanovené, doplňkové digitální rozhlasové standardy, které splňují požadavky evropských rozhlasových vysílatelů, zároveň jsou také energeticky úsporné, čipy pro dekódování digitálního rádia jsou dostupné od řady velkých výrobců. Takže… Nic nestojí rozhlasové digitalizaci v cestě. EBU doporučuje okamžité nasazení DAB přenosu se službami DAB+ pro digitální rozhlasové vysílání v pásmu VHF III. Není-li DAB pokrytí možné, použít DRM.  Podstatné je, že pro rozhlasovou digitalizaci je podle EBU podstatné doplnění dalších prvků, jako jsou texty, obrázky a programy vysílání, díky čemuž zůstane rádio relevantní i pro digitální věk.

Český rozhlas může být hrdý. Už 20. - 21.6. 2006 na celosvětové konferenci výboru Regulatory and Spectrum Committee World DAB Forum v Praze se právě díky jeho vývojovému týmu podařilo změnit technické specifikace tak, že umožňují nejen dnes propagované obrzáky, ale i „movies“ – video. Tým vedený technickým ředielem ČRo to delegátům konference i prakticky předvedl, když vysílal z Petřínského vysílače videostream z multimediálního projektu Odhalení Českého rozhlasu jako pozemní DMB MPEG-4 vysílání v pásmu III VHF . Díky tomu se celosvětově standard DAB stal standardem DMB. Digital multimedia broadcasting.

A to je budoucnost. Přijímače jsou integrovány v autě spolu s navigačními systémy, v mobilních telefonech, přenosných přehrávačích médií, v noteboocích a digitálních fotoaparátech..

A to je konec mé, tento týden výrazně rozhlasové, relace.

Irena Ryšánková