Michal Kraus: Když chybí rozum

KOMENTÁŘ

Přestože český národ ve světě proslavilo mnoho osob a osobností, které byly přímo zosobněním inteligence, rozumu, schopností a dovedností, nepsanými hrdiny národa však jsou hloupý Honza a Josef Švejk, který byl už na vojně superarbitrován pro blbost.

17. března 2014 - 10:00

V poslední době jakoby se roztrhl pytel s jejich následovníky, kteří páchají jednu blbost za druhou a jsou-li za to kritizováni, pak po vzoru dobrého vojáka prohlašují – „ Já jsem nevinnej! Noviny vůbec nečtu, vo politiku se nezajímám, nestarám!“

To, že současné vedení liberecké ČSSD trpí už pár let významným intelektuálním deficitem je veřejné tajemství a volební výsledky strany v kraji tomu v poslední době také odpovídají. Nicméně poslední akt „občanské statečnosti“ liberecké primátorky, která nejenže umožnila, ale navíc i dala mediální podporu vyvěšení obří plachty s neuctivou karikaturou ruského prezidenta Putina na liberecké radnici, tomu všemu jen nasadil korunu.

„Nejde o akci města, nicméně o ní vím a podporuji ji,“ prohlásila paní primátorka. „ Akce není politická, jde o akt normálního lidství, člověčenství. Na podporu ukrajinského lidu, který ji teď potřebuje,“ tvrdí primátorka, nejvyšší politická představitelka města Liberce, která vyvěšení plachty s Putinem odsouhlasila se svými náměstky na poradě vedení města.

Kdyby se nejednalo o vážnou a zásadní věc, bylo by následující vyhlášení navýsost komické: „O tom, že plachta vyvolá takové kontroverze, jsme vědět nemohli, ale díky tomu se o tématu více mluví mezi lidmi.“  Skoro mi to připomíná klasickou větu jednoho z hrdinů knoflíkové války: „ Kdybych to byl býval věděl, tak by sem tam nechodil.“

Paní primátorka se zcela jistě řádně podivila, když na její akt normálního lidství a člověčenství ostře zareagovala ruská ambasáda, kterou nejvíce pobouřil právě fakt, že plachta visela na magistrátu se souhlasem liberecké primátorky, což Ruská federace vnímá zcela pochopitelně jako urážku.

A paní primátorce ve svém prohlášení uštědřila i zcela zřetelné poučení: "Máme za to, že reakce politiků na události odehrávající se mimo území České republiky by měly vycházet z posouzení všech faktorů a objektivních informací ze všech zdrojů. Emoce, ukvapené soudy, jsou špatným základem pro budování vztahů mezi Ruskem a Českou republikou," míní ruská ambasáda.

„Považujeme podobné neuctivé akce za naprosto nepřijatelné, bez ohledu na motivy, kterými se jejich organizátoři při tom zaštiťují. Takové akce nejsou v souladu s vysokou úrovní vzájemně výhodných bilaterálních rusko-českých styků, rozsáhlých hospodářských vztahů, na jejichž rozvoji v posledních letech významný zájem projevuje i česká strana," uvedlo ruské velvyslanectví v prohlášení zveřejněném na jeho internetových stránkách.

Nechce – li česká sociální demokracie v letošních trojích volbách, respektive v dalších parlamentních volbách dopadnout jako ODS, bude muset velmi usilovně řešit svou personální vyprahlost na všech úrovních politické hierarchie, od měst a obcí až k Evropskému parlamentu. Vedení strany si musí být vědomo toho, že i politika je odbornost a být politikem vyžaduje určitou úroveň dovedností a znalostí a buď dokáže ve straně vytvořit klima, které bude vytvářet prostor pro prosazování se těch nejlepších, nejschopnějších a nejchytřejších do veřejných, ale i stranických funkcí, anebo bude postupně degenerovat.

Nechce – li ČSSD v budoucnu dopadnout jako ODS v roce 2013, musí zabránit způsobu realizace výkonu politické moci, jakožto berličky pro podnikatele a podnikavce všeho druhu, kteří svůj vlastní byznys realizují prostřednictvím, anebo v úzké návaznosti na stranické a politické funkce. Tomuto způsobu politiky nevadí, ba přímo vyhovuje, když na politických pozicích sedí poslušné opičky, které nerozhodují na základě vlastního rozumu, ale dle pokynů svých chlebodárců, či těch, kteří je do politických výšin dostali.

Nechce – li ČSSD v budoucnu dopadnout jako KSČ v roce 1989, nesmí se zbavovat svých špiček a elit a musí být schopna je ochránit před mediální zvůlí jejich vnitrostranických či mimostranických nepřátel, kterým vadí jejich dovednosti a schopnosti, a to, že jim nejsou schopni v politickém vnitrostranickém či mezistranickém soutěžení konkurovat.

Princip presumce viny je v dnešním mediálním prostředí ideálním nástrojem ke kosení hlav těch nejlepších a nejschopnějších, a to tím spíše, že vedení ČSSD nedokáže své neprávem pošpiněné a následně očistěné špičky vracet zpět do hry, tak jak to například dokázal Andrej Babiš v případě bývalé sociální demokratky Věry Jourové, neprávem v médiích spojované s korupcí, která byla dokonce na základě politicky vykonstruovaných obvinění bezdůvodně vazebně vězněna.

Lidský potenciál je v politické soutěži tím nejvzácnějším a nejcennějším zbožím a strany, která jej nedokáže kultivovat a zhodnocovat je stranou bez dlouhodobé politické perspektivy.

Michal Kraus
    


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?