Zdeněk Ondráček: Kdy nastane kolaps českého vězeňství?

KOMENTÁŘ

Problematika vězeňství nepatří zrovna k těm, které by široká veřejnost nějak bedlivě sledovala.

2. ledna 2017 - 07:00

Pokud už se někdo stane obětí nebo třeba i jen svědkem trestného činu, vnímá jako poslední relevantní informaci rozsudek soudu, kterým je pachatel odsouzen k trestu odnětí svobody. Nikoho však již v podstatě nezajímá, v jakém typu věznice si odsouzený trest odpykává, jakým výchovným opatřením se podrobuje, ani to, kdy je z výkonu trestu propuštěn.

Tu a tam se z vězeňství nějaké informace, třeba o útěku vězně,v médiích objeví, ale v množství jiných závažných informací brzy zaniknou, a tak si většinově myslíme, že vše je v pořádku a fungující. Opak je pravdou. Ministerstvo spravedlnosti dlouhodobě neřeší problémy českého vězeňství, a to se tak nachází před možným kolapsem. Jediné, na co se ministerstvo spravedlnosti v tomto roce zmohlo, je změna trestního řádu, kterou zrušily 4 typy věznic, které byly nahrazeny dvěma.

Poslanci zvolení za KSČM tento návrh nepodpořili. V jednom typu věznice budou vykonávat trest odnětí svobody zvlášť nebezpeční pachatelé a doživotně odsouzení a v tom druhém typu všichni ostatní odsouzení, tedy ti, kteří jsou ve vězení pro nedbalostní trestnou činnost nebo vykonávají trest poprvé v životě hned vedle těch, kteří strávili ve vězení více jak polovinu svého života, násilníci a další výkvět společnosti. Jejich zařazení uvnitř věznice bude jen na vnitřní diferenciaci, kterou bude mít na starost samotná vězeňská služba. Při současné přeplněnosti věznic bude odsouzený prostě zařazen tam, kde je místo a ne tam, kam by patřil. To, že se výkon trestu uvnitř věznice řídí jinými, samozřejmě nepsanými pravidly, snad ani nemusím uvádět. K čemu to povede, ví každý, kdo pod pokličku vězeňství kdy nahlédl.

Ano, uváděná přeplněnost věznic, hned vedle nedostatku příslušníků vězeňské služby, jsou ty zásadní problémy, které musí ministerstvo spravedlnosti okamžitě řešit. Ve vězeňské službě chybí více jak 230 příslušníků. Přesto si ministr Pelikán v rozpočtu pro rok 2017 vymohl navýšení tabulkových míst o dalších 250 dozorců. Vzhledem k tomu, že dozorci jsou nejhůře placenými příslušníky bezpečnostních sborů a nábor nových se nedaří, problém se jen tak vyřešit nepodaří. A to ani nechci pomyslet na situaci, která by nastala v případě hromadné neschopnosti několika desítek příslušníků v jedné věznici, třeba v důsledku karantény.

Logicky se tak ptám, proč nechtějí odpovědní ministři diskutovat o vzniku aktivních záloh příslušníků bezpečnostních sborů, který by byly složeny z bývalých příslušníků? Opravdu to riziko nevidíme?

S koncem roku 2016 je jisté, že české věznice budou naplněny cca na 103% stavu. Bude tak státem porušován zákon o výkonu trestu odnětí svobody, který každému odsouzenému zaručuje 4m2 plochy. Žádnou plošnou amnestii, jako za Havla nebo za Klause nelze očekávat, a tak s každým přibývajícím měsícem roku 2017 bude počet odsouzených stoupat. Soudy budou tlačeny do toho, aby odsouzené propouštěly po polovině, ba dokonce po třetině uloženého trestu, aby více, a i tam, kdy by to být nemělo, ukládaly tresty alternativní.

Neutěšený stav před kolapsem to však nevyřeší, možná na čas oddálí. Asi nejhorší je stav u odsouzených žen. I proto ministerstvo spravedlnosti, bez obhledu na názory obyvatel Králík, vyjádřené v místním referendu, rozhodlo a bude budovat novou ženskou věznici prakticky uprostřed obce, hned vedle školy a školky.

Problémů ve vězeňství, které nejsou dostatečně a odborně řešeny, je tedy hned několik, a proto bych se ani nedivil, kdyby se vězeňství stalo ve volebním roce 2017 jedním z hlavních témat tuzemské politiky.

Zdeněk Ondráček


Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?