Sport a média. Co mají společného? Média by měla plnit roli takového rozhodčího. A měřit všem stejným metrem. Nikomu ostentativně nefandit, nikoho ostentativně nepoškozovat. Jako každý dobrý rozhodčí. Ne jako ten ve čtvrté nizozemské lize, který v těchto dnech způsobil sportovní skandál, když v rozhodujícím zápase o titul na amatérské úrovni jednomu týmu udělil tři červené karty a pak nastavil patnáct minut, dokud „jeho“ tým nevyrovnal, což mu stačilo na onen titul. A nakonec spolu s mistrem onen rozhodčí „vybojovaný“ titul bouřlivě oslavoval, zdvihal pohár a zpíval oslavné písně. Načež byl nizozemským sportovním svazem doživotně suspendován. Hájil se, že si jen přece jen zazpíval a potěžkal pohár.
Podobně trapně fandí a pak se trapně obhajují i některá naše média. Několik z nich zvráceně a nechutně surfuje na zločinném atentátu na slovenského premiéra a opisuje od sebe tvrzení, jak vražedný úročník byl prý sympatizantem jakýchsi Slovenských branců. Tak nějak potichu ale našlapují kolem toho, že přímá motivace pachatele byla úplně jasná, protože v současné době otevřeně a vyhroceným způsobem podporuje Čaputovou a Ukrajinu a odsuzuje Trumpa a právě Fica. Což dokládá i standard.sk.
Mám v ruce videozáznam z protificovské demonstrace, kde budoucí atentátník demonstruje pod vlajkami EU a protivládními transparenty proti projíždějící koloně s Ficem a pokřikuje: „zradcovia, kolaboranti, nech žije Ukrajina!“ A dále: „banda zkur.ená, dost bolo Fica, dost bolo Fica, dost bolo Fica, dost bolo Fica!“ Už víme, jak to myslel.
Média se žádného suspendování nebojí, protože se chovají přesně jako onen holandský rozhodčí. Je to cítit v každé druhé větě zpravodajství hlavního proudu i o slovenské tragédii. Umíte si představit, kdyby se něco podobného stalo v opačném politickém gardu? Jak odlišná by byla dikce, slovník, argumentace? Co by se zamlčelo a co naopak fabulovalo a podsouvalo?
Kéž bude Robert Fico zachráněn, kéž se uzdraví. Ale atentát byl spáchán i na pravdu. A jestli ta se z toho někdy uzdraví, to tedy neví nikdo.