Kmotři a mafiáni jsou už zřejmě ohraní a prostý lid český příliš nevzrušují, milovníkům gangsterského románu Maria Puza a jeho následného zpracování do filmové trilogie F. F. Coppoly se mohou spolu s tímto výrazem navíc vybavovat ne nutně negativní konotace. Je tedy třeba vymyslet nějaký novotvar, který bude sám o sobě dostatečně odpudivý, aby dokázal očernit ty, koho se jím rozhodneme nazvat.

Zatím je vše ve stádiu pokusu a není jasné, jak se nový termín uchytí. Ale už je na světě. Po tunelářích, mafiánech a kmotrech tedy přicházejí ´zjedi´. Janeček sám to slovo používá téměř v každé odpovědi a každém rozhovoru s až pedantickou důkladností, ze které snaha zavést nám zde nový termín a nasměrovat skrze něj politické emoce ve společnosti kýženým směrem čouhá jak sláma z bot. Zjedi tohle, zjedi tamto, zjedi, zjedi, zjedi...

Až to začíná působit dojmem, že se Janeček hysterickým křičením tohoto slůvka snaží odpoutat pozornost sám od sebe.

Opomenout podrobit kritičtějšímu pohledu postavu mediálně glorifikovaného protikorupčního bojovníka by ale byla velká škoda. S pravdoláskařskými klapkami na očích bychom se totiž ochudili o řadu zajímavých aspektů Janečkova počínání, které stojí za to znát.

Takže si klapky sundejme a pojďme se na tohoto pána alespoň stručně podívat.

Kde se vzal, tu se vzal, najednou se v českém mediálním prostoru objevil miliardář, o kterém jsme dříve nic nevěděli. Jak už to u podobných případů bývá obvyklé, má za sebou americkou zkušenost. Studoval tam, svůj první milion prý vydělal jako vyhlášený hazardní hráč black jacku v kasínech Las Vegas a dodnes do USA pravidelně dojíždí. Spoluprací s Američany se chlubí, americké velvyslanectví, když se dozvědělo o jeho nadačním fondu, mu prý nabídlo pomoc a podporu. Sídlo NFPK umístil kulišácky hned vedle americké ambasády na Malé Straně, takže z atria uvnitř objektu je možné mezi oběma budovami přecházet, což Janeček prý také často dělá (ve stejné budově sídlí i trilaterálista Vladimír Dlouhý). A ač majitel modré knížky, čepýří se Janeček jakýmsi speciálním americkým výcvikem. Co si pod tím máme představit, nechává zřejmě na naší fantazii.  

Jeho podnikání, na kterém zbohatl, je samo o sobě morálně sporné. Janeček provozuje tzv. milisekundové vysokofrekvenční (HF) tradingové obchody, tedy manipuluje s cenou na burze ve velmi malých časových úsecích, kdy se nestačí projevit tržní změna. "Vše je založeno na softwaru a krátké vzdálenosti od sídla burzy, se kterou je tradingová společnost spojena optickým kabelem. Těmito obchody nevzniká nejen žádná hodnota, ale ani se neprojevuje žádný tržní princip, je to jen aritmetika a rychlost, která fakticky odsává peníze investorům, kteří investují na burze. Druhým efektem této hry je pak také manipulace s burzovní cenou (když se víc těchto traderů spojí)," popsal Janečkovy obchody jeden z českých podnikatelů. Řečeno ještě jinak - je to vysoce sofistikovaný systém, jak legálně okrádat druhé. Žádná práce, jen čísla a zisky. Ale jestli je toto vzor pravdoláskařského bytí v pravdě, pak budiž.

Nebuďme tedy škarohlídi, zkusme nad tím přimhouřit oči a věřme spolu s Benjaminem Kurasem, že tyto finanční fígle a triky jsou jeden z přínosů židovské kultury lidstvu. Peníze se přece musí točit - a na čím vyšší frekvenci, tím zřejmě lépe. Když už ale Janeček takto peníze vysokofrekvenčně roztáčí a bohatne na tom, a zvláště káže-li nám potom o podnikatelské etice, pak bych alespoň očekával, že bude v České republice, na které mu údajně tolik záleží, řádně platit daně. Ale ouha. Janeček zde platí daně - podle některých posudků - minimální, protože daní své zisky v Republice Mauricius. Což se zase může, ale to by člověk musel na Mauriciu skutečně podnikat. Když ale podniká z České republiky (jako Janeček) a na Mauriciu má své hedge-fondy jen papírově, je to podvod. Však se také těmito lumpárnami začala na doporučení smíchovských právníků MSB Legal zabývat hospodářská kriminálka.

Pak tu máme řadu divných Janečkových obchodů a dceřiných společností, na které by si měli novináři, pokud chtějí měřit všem stejným metrem (a nenadržovat pravdolásce) posvítit. Janečkovy zisky putují do jeho dceřiných firem, které pak podnikají převážně v realitách a bylo by dobré prověřit, zda podnikají čistě a řádně. Za pozornost stojí například firma Tweelingen, která Janečkovi patří (skrze akcie na doručitele) a která za velmi dobrých podmínek obchoduje s pozemky v lukrativních částech Prahy.

A co tu máme dále? Janeček pravidelně kouří trávu (jak se přiznal v jednom svém on-line rozhovoru), jeho největší noční můrou je, že ho na letišti v Thajsku načapají s větším než malým množstvím a skončí v base a pravidelně také dojíždí za šamany do Jižní Ameriky, kde se vždy skupinově zdroguje při okultistických seancích za účelem navození různých stavů, jak se přiznal během svého přednáškového vystoupení v Děčíně. Tyto stavy zřejmě přetrvávají delší dobu a nechtějí jen tak odeznít, což by vysvětlovalo zvláštní Janečkovo rozpoložení, ve kterém pak už - zase zpátky v České republice - vidí za každým rohem zjedy. Ale možná mu křivdíme a na drogách peruánských indiánů není nic špatného, možná to dokonce patří jaksi k pravdoláskařskému koloritu, vzpomeneme-li na téměř identické výlety za šamany režiséra a jednoho ze studentských vůdců sametového podvodu 1989 Igora Chauna. Jenom mi pak přijde nefér, když se konzumace drog vyčítá Romanu Janouškovi. Janoušek jako Janeček, v tom přece není rozdíl. Možná by premiér Nečas měl poslat BIS nejen na Janouška, ale i na Janečka (bylo by to i více opodstatněné, protože ze strany Janečka hrozí státu daleko větší riziko), jenže to by nesměl (Nečas jako Janeček) pracovat pro zemi hvězd a pruhů...

Janeček je věrným a poslušným havlistou, tedy příznivcem nepolitické politiky či - řečeno jednoduše - zákulisního intrikaření. Proto si tak dobře rozumí se svým "kamarádem" Karlem Randákem a občas se i pochlubí nějakou tou pletichou, jako například tehdy, když se spoluzasloužil o pád pražské koalice ODS a ČSSD a o vytoužený vstup Zdeňků Tůmy a Bakaly do magistrátní politiky. Jak přiznal letos v březnu v mailovém dopise děčínské političce Petře Bostlové: "Nemohu se zaručit za pražskou koalici, nicméně jsem přesvědčen, že je lepší než ta předchozí. Osobně mohu garantovat a zaručit se za NFPK a Karla Randáka. Je skoro určitě dobré, že Karel Randák trochu pomohl Svobodovi, s mým vědomím, i když za Svobodu samozřejmě neručím," napsal Janeček. Ještě že je takový ješitný a chvástavý. O tom, že se Karel Randák neustále pohybuje v okruhu pražského primátora Bohuslava Svobody, jsem zase psal v článku "Známe tajný primátorův plán: sesadit Nečase".

A pak tu máme tu rohatou fotografii, kterou Janeček (vědomě či omylem) zaslal opět Bostlové a která koluje po internetu, protože je opravdu k neuvěření. Ten slušňácký chlapík s výrazem skauta, který nás varuje před zjedy kolem nás, si v soukromí nasazuje rohy a nechává se líčit jako ďábel a také se tak fotografuje. Dost zvláštní úchylka, ale pochopitelná v případě, že je Janeček členem různých tajných okultních, esoterických či přímo satanistických společností. Psal jsem o tom v článku "Janeček z NFPK s maskou ďábla. Je satanista?". Zajímalo by mne, jak se k tomu novinářská obec postaví, i když si nedělám žádné velké iluze. Vždyť satanistická vizáž evidentně nepřipadá divná ani Bobu Fliedrovi (jak se mi svěřil v mailové komunikaci), který se považuje za křesťana (vyrostl jsem na jeho katolických křesťanských kytarových písničkách a broukal si jeho "do kostela v džínách") a který nyní pro rohatého Janečka pracuje jako tiskový mluvčí NFPK.  

Takže si to shrňme. Slouží cizím zájmům proti zájmům této země. Živí se minimálně sporným byznysem, které je možné označit za amorální a parazitický. Při tom všem nejspíše okrádá stát na daních. Ve svém dalším podnikání rovněž není příliš transparentní (akcie na doručitele apod.).  Pravidelně bere drogy, spolupracuje s agentem 007 Randákem ve snaze ovlivňovat zákulisní politiku, je podle všeho členem tajných okultních spolků a nechává se fotografovat v masce ďábla. Zlatí kmotři...

Pokud tohle není zjed, tak pak už nevím...

Pro Prvnizpravy.cz
Adama B.Bartoš