Dlouhá léta vedl sportovní klub Basketball Nymburk a za celou dobu tento dlouhodobě nejlepší český basketbalový klub neobdržel žádnou dotaci od státu, od kraje či od města Nymburk. V posledních patnácti letech je klub jednoznačným lídrem tohoto sportu u nás a uznávaným klubem v rámci celé Evropy.

Před jedenácti lety se stal Jansta předsedou České basketbalové federace. Díky jeho praktickému působení vyřešil basketbalový svaz svou tehdejší vysokou zadluženost,  a to zcela bez pomoci státu. Svaz úspěšně uspořádal mistrovství světa žen v basketbalu za částku 150 milionů korun v roce 2010. Toto mistrovství světa skončilo vynikajícím sportovním úspěchem pro české basketbalistky, které na něm získaly stříbrnou medaili. Byl ale také finančním sukcesem, protože se podařilo udržet náklady na uzdě a svazu nevznikly žádné dluhy. To se nedá říct například o přibližně ve stejné době pořádaném mistrovství světa v lyžování v Liberci, kde se utratily více než 2 miliardy korun a zůstaly po něm dluhy a insolvence. Připomeňme také, že na basketbalovém mistrovství světa mužů v roce 2019 skončil český tým jako 6. nejlepší na světě, a to v druhém světově nejpopulárnějším kolektivním sportu hned po fotbale.

Do čela ČUS (České unie sportu) byl Jansta zvolen v roce 2012. ČUS byla v době zvolení Jansty předsedou v roce ohromně zadlužená, a to  v řádech set milionů korun. Jansta vše vyřešil, a to bez státní dotace.

Za připomenutí stojí také fakt, že Jansta chtěl v letech 2011-2012 zachránit pro český sport loterijní společnost Sazku, která byla do té  doby velkým zdrojem financování sportu u nás . Jansta byl, spolu s tehdejším šéfem fotbalové asociace JUDr. Obstem, jediný, kdo nešel na ruku tehdejšímu šéfovi Sazky Hušákovi. Oba se snažili zachovat Sazku pro české sportovce a jejich financování. Zajímavé bylo také to, že v ČUS se po Janstově příchodu, který znamenal uvedení finančních věcí unie do pořádku, podařilo zachovat nejcennější nemovitý majetek, hlavně pozemků a vleků, či sportovních areálů v českých horských střediscích Špindlerův Mlýn, Pec pod Sněžkou a Zadov na Šumavě. Existovaly přitom  silné zájmové skupiny, které chtěly využít tehdejší špatné situace ČUS k rozchvácení jejího majetku,  a to nejlépe za babku. Těmto zájmovým skupinám, kterým znemožnil krásný byznys, musí Jansta ležet v žaludku dodnes. Stejně tak chci připomenout věc, která nemusí být zcela bez souvislosti s jeho stíháním. Před sjezdem ČSSD na jaře 2017 Jansta v rozhovoru v Lidových novinách jako tehdejší člen širšího vedení ČSSD ostře kritizoval Sobotkovo vedení. I to mohlo vzbudit silnou nevoli a odvetu…

Dotace z ministerstva školství

V roce 2016 byl Jansta ustanoven ministryní školství Valachovou garantem jednoho z programů Ministerstva školství. A jeho pracovní skupina  byla pověřena předložit metodiku na rozdělování peněz v rámci tohoto programu. Z pracovní skupiny vzešel návrh Metodického pokynu programu III., jež obsahoval i tabulku kritérií s bodovými stupnicemi k jednotlivým kritériím včetně vzorového výpočtu. Na ministerstvu školství se ovšem  příslušný odborný garant rozdělení dotací programu III. naprosto vykašlal na metodický pokyn zpracovaný pracovní skupinou vedenou Janstou. Bylo tedy logické, když se Jansta jako předseda největšího sportovního svazu v Česku s více než 1 milionem členů a garant metodiky výpočtu ohradil proti způsobu stanovení výše dotace na ministerstvu školství pro rok 2017 v prvním kole rozdělení. A to telefonicky, když toto sdělil náměstkyni ministryně Valachové.

Podle  návrhu zpracovaného úřednicí  ministerstva měl ČUS s milionem stočtyřiceti tisíci členy a majetkem miliarda čtyřicet milionů Kč obdržet dotaci 48,5 mil Kč. ČOS se 159 tisíci členy a s majetkem 230 mil. Kč měla obdržet dotaci vlastně zcela souměřitelnou s ČUS, a to 46,5 mil. Kč. A konečně Český olympijský výbor (ČOV), bez členské základny s majetkem 274 mil. Kč měl v roce, kdy se nepořádají olympijské hry dostat dotaci  64,4 mil. Kč.

Každý jen trochu objektivní a nezaujatý pozorovatel musí přiznat, že takovéto rozdělení peněz je mírně řečeno nespravedlivé a objektivně řečeno zcela nekvalifikované.  Myslím, že Jansta u soudu, který v této věci proběhne, a kde je obžalován, že prý se snažil ovlivnit přidělování dotací z Ministerstva školství, bude jistě bazírovat na tom, aby příslušná pracovnice ministerstva předložila algoritmus, podle kterého došla k těmto číslům. Dodal bych směle cinknutým číslům...

Co stojí za pozdvinutí obočí je to, jak byly zdůvodněny policejní odposlechy Jansty schválené soudem. Jansta prý měl :

1. organizovat s tehdejší náměstkyní ministryně školství Kratochvílovou machinace se stavbou umělých trávníků na fotbalových stadionech a hřištích
2. měl usilovat o nadhodnocení státních dotací na subjekty jež vlastnil a nebo byl v jejich orgánech.

První tvrzení je zcela nesmyslné, Jansta neměl nic společného s fotbalovým svazem a tedy také neměl žádný důvod se zabývat   trávníky na fotbalových stadionech a hřištích. Pokud jde o druhý důvod, je to také naprostá lež. Jak jsem výše uvedl, do profesionálního klubu basketbal Nymburk, který Jansta 23 let až do roku 2018 vlastnil, nešla ze státního či veřejných rozpočtů ani koruna.

A v ČUS Jansta nepobírá za výkon funkce předsedy také  ani korunu.

Základní otázka zní, co by měl tedy předseda sportovního svazu, federace či sportovního klubu dělat, než shánět pro veřejně prospěšnou činnost dostatečné financování. Jestli někdo očekává, že šéf obří organizace typu ČUS bude jen bařtipánem, kerý se nebude starat o členstvo, pak je to plně v rozporu se sportovní praxí.

Závěr:

Věnoval jsem  této podivně vykonstruované akci policie a státního zastupitelství za poslední roky již tři  články.

Celá akce proti Janstovi připomíná prefabrikaci politických procesů, a abych to nepřirovnával k časům Berlji, tak tedy jako za časů revolučního tribunálu a činnosti výboru pro veřejné blaho a veřejnou bezpečnost v době Francouzské revoluce. Také tehdy se na lavici obžalovaných ssešl často podivně sesbírané osoby, které se mnohdy ani navzájem neznaly nebo spolu neměli nic společného. Doktor Jansta a jeho rodina žijí v posledních třech  letech pod velkým tlakem. Policie a stání zastupitelství několikrát nevyužily možnosti ukončit trestní stíhání tohoto předního a úspěšného sportovního funkcionáře. Nezbývá než upozornit na to, že  trestní stíhání M. Jansty je v přímém rozporu s hlavní zásadou trestního práva, podle které je trestným činem jen takový čin, který je nebezpečný pro společnost. A pokud má být někdo odsouzen, a to ještě člověk s vysokým morálním kreditem  pracující bezplatně  pro veřejnou věc, jestliže poukáže na podivný a nekorektní postup představitelů ministerstva, tak by to byl výsměch právu.

Ještě zbývá dodat, že příslušná pracovnice ministerstva, která sešmudlala dotace zjevně ve prospěch ČOS, byla zvána olympijským výborem často na zahraniční sportovní akce,  v nichž figuroval ČOV. A pokud je mi známo, tak mezi obžalovanými tato osoba zcela chybí...