Když ruský prezident Vladimir Putin v únoru 2022 začal speciální vojenskou operaci na Ukrajině, Číně nějakou dobu trvalo, než se rozkoukala. Čekala, než vydala záměrně poněkud vágní prohlášení: Zdůraznila nedotknutelnost územní suverenity Ukrajiny. Snažila se současně zdůraznit svou blízkost k Rusku, uznala rozumné bezpečnostní obavy země a kritizovala Spojené státy a NATO. Pak se stalo pro mnohé neočekávané. Čína v březnu 2023 vyjednala uvolnění napětí mezi Íránem a Saúdskou Arábií.  Pak přišla na pořad dne Gaza.

V den odletu skupiny arabských ministrů zahraničí do Pekingu (20. listopadu), čínský prezident Si se zúčastnil virtuálního summitu BRICS zaměřeného na válku v Gaze. Setkání se uskutečnilo se zakládajícími členy bloku, Brazílií, Ruskem, Indií, Čínou a Jihoafrickou republikou a jeho nejnovějšími členy, Argentinou, Egyptem, Etiopií, Íránem, Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty. Summit byl jasným pokusem představit toto uskupení jako novou alternativu k západním organizacím, jako je G7. Na tom nemění nic skutečnost, že Argentina později požádala o odstoupení na nátlak z USA, a že stále platí: 1) Čína se prezentuje jako zastánce multicivilizačního světa. 2) Čína se nabízí jako partner pro rozvoj a suverenitu, protože ve světě fragmentace nenutí ostatní země, aby si vybraly stranu. 3) V případě, že by mělo dojít k vojenskému konfliktu v kontextu Tchaj-wan, Čína může mít oprávněné očekávání podpory globálního Jihu, tj. že globální Jih se postaví spíše za Peking než za Washington.

Předpokládám, že dialog mezi nestátními aktéry, jako jsou think-tanky, vlivní podnikatelé a jednotlivci, by mohl udělat zázraky při rozptýlení nebo zmírnění některých protičínských akcí, rétoriky a mýtů. Proč tak předpokládám? Protože mimo jiné si dovedu představit na základě nedávné zkušenosti, jak mimořádně cenná je práce například pekingského think-tanku Centrum pro Čínu a globalizaci, Čínou navržená Globální rozvojová, Globální bezpečnostní a Globální civilizační iniciativa.

V této souvislosti připomínám, že Čína je největším obchodním partnerem 128 ze 190 zemí světa, největším výrobcem a centrálním prvkem globálních dodavatelských řetězců. Sedm z deseti největších kontejnerových přístavů na světě se nachází v Číně, včetně Hongkongu. I když nejsou označeny nápisem Made in China, ve většině výrobků je Čína zakomponována jako materiál, náhradní díly, komponenty, procesy nebo logistika.

Čína svými činy a výsledky ale ukazuje světu, že místo toho, aby byla hrozbou, ve skutečnosti nabízí řešení pro dosažení společné prosperity a je jenom na nás, jak budeme s Čínou vycházet.

Podle zprávy deníku The New York Times z 26. prosince připravuje bývalý prezident Donald Trump plán, který by postupně zrušil veškerý dovoz základního zboží z Číny a navrhl nová pravidla, která by zabránila americkým společnostem investovat v Číně a zabránila čínským nákupům amerických aktiv.

Existuje ale i na Západě, v daném případě USA, někdo, kdo nazývá tato obvinění falešnou čínskou hrozbou a nastiňuje, jak se obraz Číny dramaticky změnil z odpovědného zainteresovaného subjektu na veřejného nepřítele USA č. 1: politolog, ekonom, novinář a spisovatel Joseph Solis-Mullen.

Joseph Solis-Mullen nabízí pro své tvrzení práce významných autorů a intelektuálů, včetně knihy Michaela Pillsburyho Stoletý maraton: (2015), Graham Allison: Destined for War (2017) a Hal Brands a Michael Beckley: Danger Zone: The Coming Conflict with China (2022). A současně odvážně tvrdí, že tito vysoce uznávaní intelektuálové vždy pracují pro mocné think tanky USA nebo jejich spojenců, nebo jsou s nimi spojeni a jsou financováni americkým vojenským průmyslem.

Dovoluji si doplnit, že bujné fantazie, vyprávění o zlé Číně a mýty o čínské hrozbě ignorují historický vývoj a boj Číny pod vedením Komunistické strany Číny. Ta se stala, jak jsem uvedl výše, po dvou stoletích úpadku, zaostalosti, vnitřních nepokojů a zahraničního podmanění druhou největší ekonomikou světa a vymanila 800 milionů Číňanů z krajní chudoby, přičemž se jí podařilo zvýšit životní úroveň i technologické a vojenské schopnosti k ochraně územní celistvosti a dalších národních zájmů. Mýty o čínské hrozbě opomíjejí skutečnost, že Čína nemá ani schopnosti, ani chuť kopírovat globální hegemonii USA, kterou podporuje 800 vojenských základen po celém světě, špičková věda a technologie, dominance dolaru na světových finančních trzích, globální mediální vliv a množství západních spojenců.

Pro snazší porozumění současné Číny doporučuji seznámit se jakými prostředky Čína posiluje opatření k řešení problematických otázek ve vztazích se Západem: zlepšení přístupu na trh, vyrovnání podmínek a ochrana duševního vlastnictví, s cílem vytvořit, slovy prezidenta Si Ťin-pchinga, tržně orientované, právní a mezinárodní prvotřídní podnikatelské prostředí. Bezvízový styk, cizinci, včetně studentů, jsou v Číně stále více vítáni. Nedávno Alipay navázal spolupráci s poskytovateli cestovních služeb a zavedl speciální turistické balíčky pro zahraniční turisty cestující do Číny. Sin-ťiang se nyní stává nejžhavější turistickou destinací. Čím více cizinců navštíví Sin-ťiang, tím více svět prohlédne Západem vytvořený mýtus o genocidě.

Co se týče zahraniční politiky Číny, ministr zahraničí Wang I, který vystoupil na brífinku ke konci roku ve vládní rezidenci Diaoyutai v Pekingu, označil za jeden z nejdůležitějších úspěchů čínské zahraniční politiky v roce 2023 březnové setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. Budeme i nadále prohlubovat komplexní strategickou spolupráci mezi Čínou a Ruskem, pomáhat rozvoji a oživení jejich stran, podporovat směřování světa k multipolaritě a prosazovat demokratizaci mezinárodních vztahů, řekl čínský ministr zahraničí.

Mezi čínské diplomatické úspěchy Wang I zařadil také jednání prezidenta Si v San Francisku během summitu APEC, fórum Jeden pás, jedna cesta v Pekingu, summit BRICS v Johannesburgu, normalizaci vztahů mezi Saúdskou Arábií a Íránem, jednání čínské hlavy státu s vedoucími představiteli Francie, Německa a dalších evropských zemí, summit Čína-Střední Asie, návštěvu Si ve Vietnamu a další akce a aktivity, o kterých jsem odděleně psal.

Si během zasedání zdůraznil, že je třeba střízlivě chápat nové situace a trendy v úsilí strany v boji proti korupci, včetně živných půd a podmínek, které vedou ke vzniku problémů s korupcí, a to navzdory drtivému vítězství KS Číny nad korupcí v uplynulém desetiletí.

Pro doplnění připomínám, že v uplynulém roce se vyšetřovalo celkem 45 vysoce postavených úředníků, což je nejvíce za posledních deset let. Podle údajů protikorupčního orgánu bylo v období od ledna do listopadu vyšetřeno a řešeno celkem 67 000 případů pochybení v odvětvích týkajících se veřejného blahobytu. Mnozí z vyšetřovaných úředníků již odešli do důchodu. To však znamená, že odchod do důchodu neumožní úředníkům vyhnout se vyšetřování. To je něco, co v Evropě chybí. Proč se zmiňuji o korupci a boji proti korupci?

Protože boj s korupcí je podobný boji s větrem. Proto výzva k akci v boji proti korupci musí být neustálá a zaměřená na odvětví, jako jsou finance, státní podniky, energetika, lékařství a infrastruktura, včetně drobné korupce a pochybení, aby veřejnost měla větší pocit prospěchu. Proto také odvětví vojenských a bezpečnostních složek. Na tomto místě je potřeba si uvědomit, že bez rozhodnutí prezidenta Si po nástupu k moci v březnu 2013 a důrazného postupu proti korupci ve vojenských a bezpečnostních složkách ČLR bylo skutečně představitelné spojení se západními korupčníky. Takové spojení by ohrozilo mír ve světě a zcela vyloučilo mírový rozvoj Číny a spolupráci s Čínou v mnoha civilních odvětvích. Souhlasu netřeba.