Volební výsledek komplikuje kauzu Čapí hnízdo, v které je Andrej Babiš vedlejším obžalovaným. Hlavní obžalovaná Jana Nagyová se stala europoslankyní a od 16. července 2024 získá poslaneckou imunitu. Je to nepříjemné pro Vrchní soud v Praze, který bude muset žádat Evropský soud o její vydání, pokud se mu do té doby nepodaří soudní řízení zastavit.
Dosud má odvolací soud prakticky tři možnosti: 1/ prostě vyhovět odvolání a vrátit věc k novému projednání senátem předsedy Jana Šotta 2/vyhovět odvolání a přikázat projednání věci v novém složení senátu 3/ zamítnout odvolání a tím proces ukončit (s výjimkou možnosti, že by nejvyšší státní zástupce podal dovolání v neprospěch obžalovaných). Zvolením postupu sub 2/ by zvětšil naději, že Městský soud v Praze přece jen obžalované odsoudí aspoň k symbolickým trestům, protože není vyloučeno, že předseda senátu Jan Šott a jeho přísedící propadli profesní slepotě. Pravděpodobně by tím otevřel cestu k dalším průtahům, protože je nepravděpodobné, že by obžalovaní přistoupili na dohodu o vině a trestu a nevyužili by práva na odvolání.
Kauza Čapí hnízdo již nyní patří k ostudně dlouhým procesům. Rozhodne-li se odvolací soud pro postup, pro který bude nutné žádat Evropský parlament o vydání obžalované europoslankyně Jany Nagyové, průtahy narostou více než za normálních okolností. Soud by mohl protahování procesu předejít, kdyby před kritickým datem 16. července 2024 rozhodl o zamítnutí odvolání. Soudci by ovšem museli pod tlakem času vyvinout mimořádné úsilí. Antibabišovská fronta by je za to nepochybně kritizovala, ale výsledek by byl nevratný.
Nabízí se otázka, zda protahování procesu by mělo smysl, tedy zda by mohlo přispět k případnému odsouzení obžalovaných. Na základě informací, jež mám k disposici, soudím, že není prokázáno, že Andrej Babiš rozhodl o vyčlenění budoucí firmy Farma Čapí hnízdo ze svazku holdingu Agrofert s vědomím, že budou vypsány dotace, použitelné pro realizaci projektu vybudování víceúčelového zařízení Čapí hnízdo. Obž.Jana Nagyová při předložení žádosti o dotaci poskytla příslušnému úřadu všechny informace, na jejichž podkladě mohl žádosti nevyhovět. Nic nezastřela, neklamala. Jednala patrně v dobré víře, že žádá o něco, o co dle zákona žádat smí. Hájila zájem soukromé obchodní společnosti.