To, že důvěra lidí v politiku a politiky vůbec je na bodu mrazu, se ví už dlouho. Ví se i to, že pravice už nějakou dobu vinou nečasovských reforem padá strmě dolů. A dlužno říct, že právem. Nelze ignorovat občany a sociální cítění vůbec. Nelze po nich neustále něco chtít a nic jim nedávat. Říkat „tohle vám vezmeme“ a ještě se pohoršovat nad tím, že se občané bouří. Lidé tedy ukázali těmto antisociálním reformám palec dolů. Správně.
Co je ale novým jevem, a dokazují to právě sílící preference SPOZ, je náhlý odklon voličů od nejsilnější levicové strany, tedy ČSSD. Ta vždy měla své pevné příznivce a různé aférky paroubkovského typu s ní ani nehnuly.
Zdá se, že Rathova aféra s „odkloněnými“ miliony už ale byla i na skalní příznivce moc. Korunní princ sociální demokracie, který vždy tak hlasitě vykřikoval protikorupční hesla a slovo korupčník bylo nejčastějším oslovením jeho protivníků, je přichycen jako malý kluk při krádeži. A jak vyplývá z dalších zveřejněných odposlechů, uměl se na poli úplatků a jejich následného zlegalizování pohybovat víc než dobře. Dokonce tak dobře, že nabízel svým komplicům přeměnu nakradených peněz na zlaté mince. Takové žluté, žluťoučké.
Půjčím si ještě jeden citát MUDr. Ratha: člověk musí být připraven na všechno, na úplně všechno. Jen doufám, že je připraveno i vedení sociální demokracie a konečně si nalije čistého vína. Miloš Zeman jim žádné voliče nepřebírá, oni odcházejí sami. A rádi. Za tím, komu se dá věřit.
Vratislav Mynář