Profil studentů pomaturitního studia svědčí o tom, že získání jazykové kompetence výrazně pomůže jejich uplatnění na trhu práce. Pomaturitní studium dnes vyhledávají většinou absolventi SŠ a SŠ s maturitou, u kterých bývá perspektiva na trhu práce horší. Nedobré jazykové kompetence absolventů středních škol přitom mohou jazykové školy potvrdit i z vlastních zkušeností. V loňském roce bylo cca 60% studentů pomaturitního studia při vstupních testech na úrovni A0 až A2, tedy úplní začátečníci až mírně pokročilí, a to často až po 10 letech studia na ZŠ až SŠ a tudíž nemalých veřejných prostředcích vynaložených na výuku jazyků. Studenti na této úrovni nejsou přitom schopni komunikovat jinak než lámaně, a to jen o zcela základních pracovních a životních situacích. Nedostatečné jazykové kompetence jsou přitom dle názoru zaměstnavatelů klíčovým faktorem nízké konkurenceschopnosti českých absolventů na trhu práce.
Přes 50% loňských absolventů pomaturitního studia složilo na konci školního roku některou ze standardizovaných mezinárodních jazykových zkoušek. Míra úspěšnosti u zkoušek byla 88%. Nejnižší z těchto zkoušek je přitom na úrovni B1 (středně pokročilí), což znamená, že je student schopen komunikovat na určité úrovni o většině běžných životních a pracovních situacích. Toto vše po pouhém roce intenzivního studia. Jazykové školy jsou tedy schopny toto jisté selhání veřejného vzdělávacího systému kompenzovat.
Je otázkou, do jaké míry by byla krátkodobá úspora státu z toho, že nebude podporovat relativně nízkou částkou absolventy statutem studenta, eliminována dlouhodobými problémy nezaměstnaných a bez cizího jazyka nezaměstnatelných absolventů. Tyto faktory přece mají na státní rozpočet také nemalý negativní dopad. Státní podpora studentů jazykových škol, kteří se rozhodnou do své budoucnosti sami investovat, je velmi malá, uplatňuje se pouze na jeden rok a vztahuje se pouze na čerstvé maturanty. Tato nepřímá podpora je jen zlomkem prostředků vynakládaných na výuku jazyků na základních a středních školách. Připouštím, že nejde příliš o systémové opatření. Dokud ovšem bude v naší republice dle statistik každý pátý učitel cizího jazyka nekvalifikovaný, jazyková úroveň našich žáků se bude zvyšovat jen stěží. Pokud by absolventům středních škol nebylo umožněno během pomaturitního studia požívat výhod statusu studenta, dokážu si představit, že se přihlásí na jakoukoli VŠ jen z tohoto důvodu, stráví tu rok studia, placeného z veřejných financí, a potom teprve budou usilovat o přijetí na kýženou VŠ. Ptám se, zda-li chceme dosáhnout takového stavu?
To jsou důvody, proč jsem připojila svůj podpis pod návrh tohoto zákona. Hovoříme o nutnosti zlepšovat jazykové schopnosti našich studentů. Slýcháme, že naši studenti v tomto směru stále pokulhávají v žebříčcích mezinárodních srovnávání. Jsem přesvědčena, že předkládaná novela může být jednou z cest, jak tento stav zlepšit.
Dagmar Navrátilová