A tisícovku navrch pamětníci, kterým je víc jak 85 let. Úžasné, říkají ti, kteří do důchodu odejdou později, nebo mnohem později. A dodávají, že každá stovka dobrá, protože na „vejminku“ člověk počítá jinak než v produktivním věku. Svatá pravda. Když ještě slouží zdraví a nějakou tu kačku si může senior ještě přivydělat, pak ráno vstává s písničkou na rtech. Než mu zatrne úplně. Protože zmíněná a silně vládou proklamovaná hudba z ráje v podobě zvýšení důchodů zanikne v drahotě, která nás všechny bez rozdílu tento rok čeká.

Jen namátkou – zvednou se v průměru o deset procent ceny energie. Vodné stočné jakbysmet. Je jedno, zda bydlíte ve svém nebo v pronájmu. Elektřina, plyn a voda proudí všude stejně. Takže přidaných devět stovek se po všech těch poplatcích v průměru scvrkne na nějaké tři čtyři stovky. Ten, kdo v lékárně utratí víc než v pekárně, zůstane mu z toho všeho asi tak stokoruna. Tedy bankovka, za kterou si ani nepořídíte celodenní výlet do zoo. Tolik střízlivým úvodem, jak bude důchodcům lépe než v minulých letech.

Jenomže roky budoucí pro lidičky v produktivním věku by měly být stejným strašákem jako vidina možného podlomeného zdraví ve stáří. Protože taky jednou v robotě státní i soukromé jednou skončí. Pokud nebudou muset kvůli stálé finanční nedostatečnosti umřít v kanceláři nebo u soustruhu. Otázka se proto nabízí – budou mít dnešní třicátníci taky šanci, že jim vláda důchody zvedne? Odpověď je, že nebudou. Protože nebude z čeho. To se ví už dnes, že potřebná důchodová reforma je stále na bodu mrazu a vlády minulé se její bály jak čert kříže. Bojí se této reformy i vláda současná. Protože by změna v důchodovém systému znamenala krvavou ránu do života nás všech. Jiné daně, povinné odvody a řada dalších ekonomických úprav směrem nahoru, politické body totiž nepřinášejí.

A tak stále žijeme v bludu, že to za nás někdo někdy vyřeší. Jistěže ano. Vyřeší se to totiž samo. Důchodový systém zkolabuje a bude. Za těch pětadvacet třicet let. Zasáhne dnešní třicátníky. Žádné důchody už nebudou, ale pouze státní příspěvek. I to se dnes dobře ví. A nic se s tím nedělá. Makat budou za těch pětadvacet třicet let současníci v kancelářích a u soustruhů. Že si mohou do té doby naspořit? Jistě, mají-li v době hypoték, splatných za stejné období, z čeho. Zkuste se jich ale zeptat. Odpoví zcela prostě: Občane, vám asi hráblo!