Přesto, že jsem nikdy nebyl žádným nacionalistou a vždy jsem hodnotil lidi jen podle jejich schopností, práce a morálních kvalit, nemohu – jako bezpečnostní odborník – souhlasit s tím, aby byli ještě dnes do významných a nadstandardně placených funkcí u nás, jmenováni cizinci, protože tito nemají žádné české národní cítění, žádnou českou národní sounáležitost a hrdost, česká historie jim nic neříká a z mnohých přímo čiší, jak je jim celý český národ ukradený, protože oni sem přišli pouze vydělávat či vyhledávat senzace, které nás pak většinou poškozují v zahraničí.
Jen těžko můžeme ovlivnit, kdo bude sedět v odpovědných funkcích předsedů představenstva či ředitelů soukromých firem a nadnárodních společností, které sice mají u nás sídlo, ale veškeré jejich zisky jdou do zahraničí, ale zcela jistě můžeme ovlivnit to, kdo sedí, či bude sedět ve státních úřadech a institucích, či dokonce ve funkcích ředitelů dalších organizací a ústavů zřizovaných naším státem.
I když jsem plně přesvědčen o tom, že Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR), účelově zřízený v Praze, údajně ke studiu našich dějin, je naprosto nadbytečný, neboť je zde řada jiných, vysoce renomovaných, odborných pracovišť, včetně Akademie věd České republiky, které se našimi dějinami dlouhodobě a hlavně objektivně a nezaujatě zaobírají, nejsem schopen pochopit, proč byla do funkce ředitelky tohoto privilegovanéhoa ryze českého Ústavu pro studium totalitních režimů nominována jaká-si cizinka francouzské národnosti – francouzská historička Muriel Blaiveová (narozená v roce 1969), která se o funkci ředitelky ÚSTR dokonce ucházela již v roce 2010 a která nyní, po druhém kole výběrového řízení, dokonce vedepřed dalšími uchazeči a klidně se i může stát, že bude již v dubnu 2014 do funkce ředitelky ÚSTRu tamní, zatím neúplnou, a rádoby „vědeckou radou“ jmenována. Nikoho zatím nenapadlo, že tato francouzská historička sem mohla být klidně účelově vyslána našimi francouzskými „spojenci“, resp. tamní francouzskou tajnou službou, protože každá informace z cizích a velmi důležitých archivů se může někdy hodit?
Je to stejná situace, jako kdyby měl být ředitelem CIA jmenován Rus, ředitelem KGB Američan, a nebo ředitelemnaší BIS Korejec. O tom, že v těchto zemích tací uchazeči jsou a tyto funkce by i dokonce sami chtěli, není vůbec pochyb, ale každý normální stát si chrání svoje vlastní zájmy, svoji bezpečnost a svoje občany a jejich oprávněná práva – a nahlížet do jakýchkoliv citlivých spisů, včetně detailů, si od jakýchkoliv, byť dnes již spřátelených, cizinců nenechá ani náhodou. Natož, aby jim jakékoliv takové údaje ještě dával na zlatém podnosu v podobě „Archivu bezpečnostních složek“, který mimo jiné obsahuje i veškeré archiválie našich tajných služeb, a ještě je za to ze svých peněz nadstandardně platil.
Přemýšlejte o tom vážení a zabraňte dalším únikům „našich“ informací a škodám, které nelze již nikdy „ex – post“ napravit. A právě zde bychom se měli poučit z historie.
Miroslav Němec