Nový návrh, postavený na studii společnosti PAQ Research, naznačuje, že zavedení spotřební daně z těchto nápojů by mohlo do státní kasy přinést dodatečných 2,7 miliardy korun. Co je však ještě důležitější, tato daň by mohla přinést miliardové úspory v oblasti zdravotních a sociálních nákladů spojených s obezitou. Odborníci, kteří jsou členy Národní ekonomické rady vlády (NERV), doporučují zavést takzvaný "polský model".

Polsko zavedlo daň z cukru v roce 2020. Tato daň byla součástí širšího balíčku zdravotních opatření s cílem bojovat proti negativním zdravotním dopadům spojeným s nadměrným příjmem cukru a alkoholu. Daň z cukru v Polsku se týká nejen slazených nápojů, ale také alkoholu a některých jiných produktů. V případě slazených nápojů je daň stanovena na základě obsahu cukru a kofeinu v produktu. Například nápoje obsahující více než 5 g cukru na 100 ml jsou zdaněny vyšší sazbou než nápoje s nižším obsahem cukru. Podobně, nápoje s vyšším obsahem kofeinu jsou také zdaněny vyšší sazbou.

Daň z cukru je opatření, které mnoho států zavedlo s cílem snížit konzumaci slazených nápojů a dalších potravin s vysokým obsahem cukru, což může pomoci v boji proti obezitě a souvisejícím zdravotním problémům. V různých státech byly zavedeny různé varianty této daně s různými sazbami a kritérii. Některé státy zavedly daň pouze na slazené nápoje, zatímco jiné zahrnuly i další potraviny.

Mezi státy, které jsou často citovány za svůj přístup, patří:

• Mexiko: V roce 2014 zavedlo na slazené nápoje daň ve výši 10 %. Toto opatření bylo pozorně sledováno a hodnoceno a ukázalo se, že vedlo k poklesu konzumace těchto nápojů.

• Velká Británie: V roce 2018 zavedla progresivní daňový systém na slazené nápoje, kde sazba daně závisí na obsahu cukru v nápoji.

• Francie: Zavedla daň na slazené nápoje již v roce 2012 a postupně tuto daň zvyšovala v závislosti na obsahu cukru.

• Norsko: Má dlouhou historii daní na cukr, která sahá až do roku 1922. V posledních letech upravilo svůj daňový systém tak, aby lépe odrážel obsah cukru v produktech.

Je těžké určit, který stát má "nejlepší" nebo "nejkomplexnější" systém, protože úspěch takových opatření závisí na mnoha faktorech, včetně kulturních, ekonomických a politických. Důležité je sledovat, jak daná daň ovlivňuje konzumaci v daném státě a jak se promítá do zdraví obyvatelstva.

I když je zavedení daně z cukru v řadě zemí světa již realitou a je pochopitelné, že i u nás se o tom začíná diskutovat, v České republice hlavně chybí celkový komplexní přístup k problematice zdravého života. Prevence je stejně důležitá, pokud ne důležitější, než samotné zdanění. Větší důraz by měl být kladen na vytváření národního plánu zaměřeného na podporu zdravého způsobu života. Ať už se jedná o pohyb nebo zdravou výživu, potřebujeme komplexní strategii, která povede k celkovému zlepšení zdravotního stavu obyvatelstva.

V Evropě i ve světě najdeme mnoho příkladů, nemusíme vymýšlet nic nového. Pojďme se podívat například na Francouze a jejich plán výživy a pohybu.

Francie se intenzivně zaměřuje na zlepšení zdraví občanů prostřednictvím výživy a fyzické aktivity. Toto odhodlání je zřejmé z prohlášení francouzské ministryně zdravotnictví, Agnès Buzyn, k novému Programu národní výživy a zdraví (PNNS4)“.

"Manger bouger", což v překladu znamená "jíst a hýbat se", jsou dva důležité aspekty prevence, které se Francouzi snaží uplatňovat v každodenním životě. Přestože byly během posledních dvaceti let zaznamenány pokroky v boji proti onemocněním spojeným s výživou, stále je třeba posilovat opatření pro obrat trendu obezity a dalších výživových onemocnění.

PNNS4 má ambiciózní cíle, včetně snížení míry obezity a nadváhy u dětí o 20 %, stabilizaci nadváhy u dospělých a snížení jejich obezity o 15 %. Dále se snaží snížit míru sedavého životního stylu, podpořit fyzickou aktivitu a zlepšit kvalitu výživy občanů s ohledem na trvale udržitelný rozvoj.

V závěru ministryně Buzyn zdůraznila, že Francie se musí zcela věnovat prevenci a že k dosažení těchto cílů je třeba spolupráce všech občanů, odborníků a institucí.

Ve snaze řešit problémy spojené s nezdravými stravovacími návyky a nedostatečnou fyzickou aktivitou v zemi, zavedla francouzská vláda iniciativu nazvanou "Programme National Nutrition Santé" (PNNS). Tento program má za cíl zlepšit zdravotní stav obyvatelstva tím, že se zaměří na výživu a prevenci nemocí spojených s nezdravým životním stylem.

Zavedení PNNS v roce 2001 bylo reakcí na narůstající obavy z obezity, kardiovaskulárních chorob a dalších nežádoucích zdravotních stavů u francouzských občanů. Studie ukázaly, že ačkoli je Francie známá svou kvalitní kuchyní, stále více lidí má nezdravé stravovací návyky a trpí následky nedostatečné fyzické aktivity.

PNNS se zaměřuje na několik klíčových oblastí:

• Informovanost: Zvyšování povědomí o významu zdravé výživy a fyzické aktivity.

• Změna chování: Podpora zdravých stravovacích návyků a pravidelného cvičení.

• Vzdělávání: Zahrnuje školení pro zdravotní pracovníky a veřejnost o významu zdravého životního stylu.

• Regulace a pravidla: Spolupráce s potravinářským průmyslem na vytvoření lepších nutričních standardů a označování potravin.

Od svého zavedení PNNS přinesl řadu pozitivních změn. Byly zahájeny kampaně zaměřené na propagaci zdravého stravování a fyzické aktivity, včetně známé kampaně "5 porcí ovoce a zeleniny denně". V důsledku toho mnoho Francouzů začalo upravovat své stravovací návyky a více se věnovat svému zdraví.

Programme National Nutrition Santé je ambiciózní iniciativou, která hledá řešení pro zlepšení zdraví Francouzů. Podle francouzských zdrojů, přinesl program mnoho pozitiv, stále však existují problémy, které je třeba řešit. Obezita a související zdravotní problémy jsou pořád důležitými tématy, která vyžadují kontinuální pozornost a intervenci.

Bohužel zatím to není „národní“ téma. Česká republika, podobně jako mnoho jiných zemí, čelí problémům spojených s moderním životním stylem, které mohou mít negativní dopad na zdraví občanů. Zvyšující se míry obezity, cukrovky a kardiovaskulárních chorob jsou jen některými z problémů, které by mohly být řešeny pomocí programu podobného PNNS.

Francie je dobrým příkladem státu, který přijal komplexní přístup k ochraně veřejného zdraví. Kromě daně z cukru zavedla i řadu dalších opatření v oblasti vzdělávání, reklamy a regulace potravinového průmyslu.

Takže zatímco daň z cukru může být důležitým krokem, komplexní přístup, který zahrnuje mnoho různých strategií, bývá v dlouhodobém horizontu obvykle mnohem účinnější. Můj názor je, že zavedení programu podobného PNNS by pro Českou republiku představovalo významný krok směrem k zdravější populaci a lepší kvalitě života občanů.