V posledním desetiletí soustavně upozorňuji na nedostatečné schopnosti našich občanů zvládat krizové situace, nabízím spolupráci a volám po systematické nápravě tohoto stavu.
20. dubna 2022 - 09:00
Není proto překvapením, že se intenzivně zajímám o aktuální bezpečnostní problematiku. Spoluprací Sdružení sportovních svazů České republiky se střediskem analýz a empirických výzkumů SANEP s.r.o. vznikl na přelomu letošního března a dubna exkluzivní průzkum, jehož tématy byly bezpečnostní situace v ČR, reakce na krizové situace i některé otázky brannosti.
Dovolte mi, abych Vás se zajímavými faktickými výsledky tohoto průzkumu v několika stručných příspěvcích postupně seznámil.
Bezpečnostní rizika pro občany se v poslední době podle Vašeho názoru:
V současné situaci, kdy ozbrojené střety na Ukrajině jsou už dva měsíce hlavním zpravodajským tématem, asi není překvapením, že cca 82 % občanů je přesvědčeno o zvyšujících se bezpečnostních rizicích. Taková je, bohužel, skutečnost.
Zajímavý je následující graf, který mimo jiné dokumentuje, jak rychle se může v dnešním globálně propojeném světě měnit atmosféra a nálada ve společnosti. Jednotlivé odpovědi totiž můžeme také porovnat s průzkumem z roku 2017, kdy respondenti odpovídali na stejné otázky.
Čeho se v ČR z pohledu bezpečnosti nejvíce obáváte:
Zatímco v roce 2017 se energetické krize obávalo pouhých 1,4 % občanů, dnes je to téměř 37 %. Také zde je více než zřejmá souvislost s probíhajícím rusko – ukrajinským konfliktem a z něj plynoucích ekonomických opatření. Fakt, že pro více než třetinu našich dospělých občanů je potenciální energetická krize velkým ohrožením, by měli brát na vědomí také odpovědní reprezentanti a úředníci státu, kteří budou moct míru pravděpodobných změn v energetice řešit a také ovlivnit.
Pětina občanů se obává nárůstu uprchlíků, což kontrastuje nejen s velkou charitativní ochotou pomoci ukrajinským uprchlíkům, ale zároveň také se skutečností, že v roce 2017, tedy v období vrcholícího přílivu běženců z Afriky a Středního východu, se nárůstu uprchlíků obávalo „jen“ 11,4 % dotazovaných.
V roce 2017 válku na našem území nikdo nepřipouštěl, dnes se jí obává jedna desetina obyvatel. Je to málo, nebo hodně? Měli bychom se na válku připravovat, nebo neměli?
Oproti období před pěti lety se naopak snížila obava z teroristických útoků (v r. 2017 13,2 %) a z ohrožení kyberprostoru (v r. 2017 12,7 %).
Průzkumu společnosti SANEP na téma Bezpečnostní situace v ČR se aktivně účastnilo 3235 respondentů ve věku nad 18 let, metodologie (pohlaví, věkové skupiny, příjmové oblasti, vzdělání, velikosti místa bydliště) korespondovala s demografickým složením obyvatelstva České republiky, statistická odchylka zjištěných dat je ±1,5 %.
Zdeněk Ertl