Jaroslav Hošek: Jak dlouho bude dovoleno vládě hovořit jménem „svých“ občanů?

KOMENTÁŘ

Zdálo by se, že militantní projevy včetně řečí o jaderných úderech mohou být toliko extrémy dnešních šílených časů. Omyl. O jaderné válce a povinnosti NATO použít její prostředky v boji za svobodu, hovořili čeští politici již v roce 2015.

30. dubna 2024 - 06:30

Náhodou se mi dostal do rukou komentář, který jsem napsal a První zprávy publikovaly v březnu 2017.
 Langšádlová - Jaderná válka proti Rusku by byla naší povinností. První zprávy 26. března 2017.

Byl o think-thanku Evropské hodnoty podporovaném mimo Sorosovu Open Society Foundation rovněž  ambasádami USA a  Velké Británie. Ten pod záštitou poslankyně  Parlamentu Heleny Lanšádlové uspořádal roku 2016 v Poslanecké sněmovně ČR v rámci programu Kremlin Watch veřejnou debatu na téma „Jak porazit kremelskou dezinformační kampaň?“  

K tehdejšímu napsání komentáře mne vedlo totéž, co já i nemalá část lidí tvrdí i dnes. Pro odpor vůči politice Evropské unie, která chce dnes zrušením práva veta své členy zbavit státní suverenity již zcela, jakož pro odmítání agresivního působení NATO v Evropě lidé žádný vliv zvenčí nepotřebují.  Názoru jsou schopni na základě své životní zkušenosti a vlastního rozumu, jakkoli jim to sluníčkářská „intelektuální elita“ odpírá.   Jejich odolnost proti externímu působení ostatně prokazuje sám fakt, že nepodlehli brutální proamerické a unijní vládní propagandě podporované mainstreamovými médii.

V  komentáři z roku 2017 zmiňuji průzkum slovenské NGO GLOBSEC. Pro zajímavost, ta o sobě dnes prohlašuje že je jednou ze třech nejdůležitějších bezpečnostních konferencí na světě. (Nevím, zda proto, že roku 2023 například na konferenci GLOBSEC v Bratislavě promluvil francouzský prezident Macron).  Dle tehdejších výsledků průzkumu GLOBSECu zhruba polovina obyvatel Česka, Slovenska a Maďarska si přála být „mezi Západem a Východem“, čtyři z deseti Čechů by raději neutralitu, než členství v NATO (stejné jako na Slovensku, kde neutralitu žádala téměř polovina obyvatel).  V porovnání s tím se tedy nezdá, že by se dnešní názorové spektrum příliš změnilo.

A jak je to s našimi udatnými bojovníky za svobodu s pomocí jaderných zbraní?     


V souvislosti s Helenou Lanšádlovou, pod jejíž autoritou se ona veřejná debata o způsobech porážky kremelské dezinformační kampaně konala, jsem v komentáři v Prvních zprávách ze dne 3.4.2017
Jaroslav Hošek: Kdo dokáže vyděsit více? Lanšádlová nebo Holkup? První zprávy, 3.dubna 2017 vzpomněl též bezpečnostní konferenci konanou v Poslanecké sněmovně roku 2015.  Promluvil na ní tehdy nastupující předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel. Varoval, že Rusko by dokázalo obsadit Pobaltí za dva dny a NATO by nemělo šanci obsazení odvrátit.  Pokud by se to stalo, NATO by podle Pavla stálo před rozhodnutím, zda jít kvůli obsazenému Pobaltí do války s Ruskem, která by mohla být i jaderná.  Těmto rozhodným válečnickým slovům dnešního českého prezidenta přitakala místopředsedkyně TOP 09 Lanšádlová. Na otázku, zda by mělo jít NATO kvůli obsazenému Pobaltí do války s Ruskem, a to i do jaderné,  tehdy aktivní Langšádlová odpověděla: „Ano, bylo by to naší povinností. Byl by to boj i o naši svobodu.“

Dnes prý Lanšádlovou vyhazují z vlády pro malou aktivitu a prezident Pavel jaderné zbraně a přímé zapojení NATO prý považuje za limit vojenské pomoci Ukrajině. Přesto je patrno, že za osm let se v garnituře tvořící dnešní proamerický a unijní establishment nic k dobrému nezměnilo.  Čeští slouhové amerických a unijních zájmů vděčně panáčkují u příležitosti prezentovat svou protinárodní činnost na mezinárodní scéně. Jsou přesvědčeni, že tvoří pupek světa, jestliže je vpustí do Bílého domu nebo předvolají do centrály CIA v Langley.

Je otázkou, jak dlouho bude dnešní vládě dovoleno škodit a bezostyšně hovořit jménem „svých“ občanů.       

Jaroslav Hošek



Anketa

Kdyby se dnes konaly v ČR prezidentské volby, komu byste dali svůj hlas?