Evropská komise se ve své aktuální zprávě o dodržování pravidel evropské legislativy zaměřila především na oblasti, v nichž není registrován soulad mezi acquis a praxí osvojenou členskými státy jako úplně v pořádku.

První oblast se týká energetické politiky, kde bylo jedenáct členských zemí (včetně České republiky) požádáno, aby zajistily plnou transpozici směrnice o energetické účinnosti, podle níž členské státy v období let 2014 - 2020 musejí dosahovat energetických úspor. V případě životního prostředí požádala Českou republiku, aby odstranila praxi převozu nebezpečného toxického odpadu (v daném případě do Polska, které tuto praxi odmítlo). Pokud Česká republika nebude do dvou měsíců reagovat, Evropská komise se obrátí na Evropský soudní dvůr.

V politikách zaměřených na finanční stabilitu, finanční služby a Unii kapitálových trhů se v hledáčku Evropské komise ocitlo šest zemí (opět včetně České republiky) ohledně transpozice pravidel k podpoře bank v případě jejich ozdravení a řešení problémů (Bank Recovery and Resolution Directive; BRRD). Jméno České republiky se objevilo též v případě nedodržení legislativy v oblasti mobility a dopravy, konkrétně pak u propojení elektronických dopravních registrů a bezpečnosti železniční dopravy. V obou případech pak se již Evropská komise přímo obrátila na Evropský soudní dvůr. Celkem Evropská komise ve své aktuální zprávě identifikovala v celé EU 29 výtek (infringements) u 16 zemí (12 tedy "prošlo" bez jakékoliv výtky); Česká republika se v tomto ohledu stala neslavným rekordmanem, když její jméno figurovalo u 5 z nich (další hříšníky s odstupem dvou výtek představovaly Maďarsko, Lucembursko a Polsko).

Po osmi měsících představil zvláštní výbor Evropského parlamentu k otázkám pravidel zdanění v Evropě svůj výstup, zaměřený na doporučení v oblasti dosažení férového a transparentního korporátního zdanění v EU. Pozornost je zvláště upírána na daňové praktiky nadnárodních korporací, které čistě technicky a vesměs v souladu s legislativou mohou získávat dodatečný přínos plynoucí z preferenčního daňového zaházení, avšak tato praxe nemusí být vnímána jako fair, pokud osoby či malé a střední podniky tuto pozici nemají. Toto téma zůstane ještě bezesporu živé do doby, než na něj nebude reagováno adekvátním nástrojem hospodářské politiky. Plénum Evropského parlamentu se k němu vyjádří na konci listopadu.

V důsledku migrační krize dochází k přijímání opatření, jež by za "normálních" okolností byla považována za neslučitelná s principem čtyř ekonomických svobod, konkrétně pak v podobě zavádění kontrol na vnitřních hranicích Schengenského prostoru; jsou, pravda, zatím pojímána jako přechodná a vycházejí z rejstříku pravidel schengenského uspořádání, nicméně představují určité varování pro případ eskalace uprchlické vlny a nenalezení společného řešení pro všechny země EU. Podle názoru Evropské komise jsou nynější opatření, týkající se vnitřních hranic Německa a Rakouska, v souladu s schengenskou úpravou, s ohledem na jejich nutnost a proporcionalitu, když byla vyvolána coby vážná hrozba v oblasti vnitřní bezpečnosti obou zemí.

Podle nejnovějšího průzkumu Eurobarometr by instituce EU měly lépe naslouchat občanům a regionálním a lokálním politikům, kteří je reprezentují. Průzkum ukázal, že více než polovina velmi reprezentativního vzorku respondentů považuje za nejvážnější problém nezaměstnanost a současně je přesvědčena, že při lepším zapojení místních a regionálních leaderů by tato hrozba nemusela být tak vážná. Jen o něco méně závažně je vnímán problém migrace; jestliže zejména v severní Itálii, jižním Švédsku, belgických Flandrech, Estonsku, většině Rakouska, v Maďarsku i většině Německa je tento problém vnímán jako zásadní hrozba, ve dvou významných německých spolkových zemích - Bavorsku a Bádensku-Wuerttembersku - považují imigraci za - v současnosti největší - regionální výzvu.