12. března 2024 - 08:00
Není proto divu, že v Uzbekistánu již začaly přípravy na výstavbu první jaderné elektrárny a také kazašské ministerstvo energetiky předložilo návrh možného obnovení jaderné energetiky. Obnovením využití jaderné energetiky se by se měla snížit závislost země na fosilních palivech. Mělo by dojít i k posílení energetické bezpečnosti regionu a také ke snížení emisí skleníkových plynů. Provádění jakýchkoli opatření k obnovení nebo rozvoji programů jaderné energie však vyžaduje pevný právní rámec.
Proto a aby byla zajištěna bezpečnost a zabezpečení jaderných zařízení a materiálů, MAAE pomáhá zemím zavést nezbytné legislativní rámce pro maximalizaci přínosů mírového využití jaderné technologie. Kazachstán spolupracuje s MAAE již řadu let, mimo jiné jako hostitelská země Banky nízko obohaceného uranu MAAE.
V současné době je Uzbekistán v aktivní fázi příprav rozsáhlého projektu, realizovaného za účasti ruské státní korporace Rosatom. Projekt se týká výstavby jaderné elektrárny poblíž jezera Tuzkan, oázy v poušti Kyzylkum, v rámci koncepce rozvoje jaderné energetiky v Uzbekistánu na léta 2019-2029. Jaderná elektrárna má být postavena z prostředků státního rozpočtu Uzbekistánu a státní půjčky z Ruska. MAAE zároveň vyzývá uzbeckou vládu, aby provedla komplexní posouzení environmentálních rizik dopadu na oázu Uzbekistánu, jezero Tuzkan.
Jezero je jedním ze tří jezer s brakickou vodou, která jsou součástí uměle vytvořeného systému tří jezer (Ajdarku, Arnasaj a Tuzkan) o celkové ploše 4000 km². Celá soustava jezer je 250 km dlouhá a 15 km široká. Vodní hladina jezer Ajdarkul a Tuzkan se táhne v délce 180 km z východu na západ a připojený cíp Arnasajských jezer se táhne v délce 70 km ze severu na jih. Systém jezer je napájen mimo jiné výtokem z vodní nádrže Šardara a Syrdarja a produkoval v letech 1994-2001, 760 až 2 000 tun ryb ročně. Mnoho vodních ptáků migrujících od Aralského jezera tady našlo svůj domov.
Ruští představitelé, a zejména ruský velvyslanec v Taškentu Oleg Malginov, zdůraznili, že jeho země je odhodlána poskytnout Uzbekistánu nejvyšší kvalitu, nové technologie a vysokou úroveň bezpečnosti na pozadí rostoucího zájmu různých zemí o výstavbu jaderných elektráren.
Někteří odborníci zároveň varují, jak by to v životě mělo být, před nebezpečím podcenění rizik tohoto projektu, které by mohlo vést k nevratným ekologickým škodám v celém regionu, který mimo jiné osobně znám z působení v rámci vedoucího kanceláře programu EK TACIS.
Navrhované místo pro výstavbu jaderné elektrárny na jezeře Tuzkan je vzdáleno pouhých 40 km od regionu Turkestán, nejhustěji obydlené oblasti Kazachstánu. Na stejném místě, poblíž Tuzkanu, na území Kazachstánu, se nachází nádrž Shardara, zdroj pitné vody strategického významu. Proč strategického významu? Protože se nachází na přeshraniční řece Syrdarja, která protéká Kyrgyzstánem, Tádžikistánem, Uzbekistánem, Kazachstánem a vlévá se do Aralského jezera. Proto je potřeba vyloučit, aby nedošlo k neočekávanému v jaderné elektrárně.
Kromě toho projekt Rosatomu se nachází v oblasti náchylného k zemětřesení. Oblast za poslední desetiletí zažila 230 zemětřesení o síle 4 a více v okruhu 186 mil (v průměru asi jedno zemětřesení každých 15 dní).
Důležitým faktorem je také skutečnost, že provoz jaderné elektrárny vyžaduje využití velkého množství vodních zdrojů. Vodní zdroje jako takové, a především jejich známý deficit ve Střední Asii, a výstavba jaderné elektrárny mohou případně zhoršit komplexní problém zásobování vodou v regionu. Podle dostupných informací, současný objem vody v Tuzkanském jezeře, může nestačit, podle některých odborníků nestačí, k chlazení jaderných reaktorů.
Alternativním řešením problematiky kompetentní realizace problematiky zavádění jaderné energetiky jsou malé reaktory. O nich se v poslední době mluví a diskutuje čím díl více, i v České republice. Proč? Mimo jiné, protože mimo jiné spotřebovávají menší množství vody, mají dobrou seismickou odolnost a vysoké bezpečnostní parametry a v některých případech snižují provozní náklady.
Podobně jako v České republice, do hry se snaží dostat známá jihokorejská společnost Hyundai Engineering Co. Ta uzbecké straně nabízí možnost postavit malou jadernou elektrárnu s využitím modulárního pokročilého reaktoru (SMART) integrovaného do systému.
Projekt se však v současné době potýká s problémy souvisejícími se slabým veřejným dohledem, neefektivní komunikací a neochotou uzbeckých úřadů aktivně zapojit a spolupracovat s občany. Pro autora příspěvku je znepokojující zejména to, že dosud neexistuje veřejně dostupná vodní bilance potřebná pro výstavbu. Jinými slovy, není zcela jasné, zda bude v chladicím jezírku vůbec dostatek vody pro jadernou elektrárnu.
Kromě toho existuje silný vliv ruské jaderné lobby v zemi a regionu jako celku. Proto není divu, že oponenti výstavby jaderné elektrárny a lobbyisté používají mimo jiné argument, že Rusko prostřednictvím Rosatomu často staví své geopolitické cíle nad bezpečnostní otázky a možná rizika, i když pro taková tvrzení neexistují žádné faktografické důkazy.
Proto výstavba jaderné elektrárny v Uzbekistánu může ovlivnit politiku a kroky dalších zemí středoasijského regionu v oblasti rozvoje jaderné energetiky. Skutečnost, že Rosatom je zároveň vnímán jako prioritní a důležitý účastník projektů výstavby jaderných elektráren ve světě, nelze ignorovat v regionu Střední Asie, tím více v Kazachstánu. Souhlasu netřeba.