Prohlášení kněze, prof. Piťhy, který tento dokument odsoudil ve svém svatováclavském kázání ve svatovítské katedrále na Pražském hradě, kde mj. mluvil i o nebezpečí Istanbulské úmluvy, jejíž ratifikaci by měl český parlament projednávat. Podle profesora Piťhy jde o nebezpečný dokument, a ve svém kázání načtrtl děsivou vizi, jak bude za čas naše společnost a civilizace fungovat.

Zde je vyjádření pana prof. Piťhy, ve kterém mj. říká: “Vaše rodiny budou roztrženy a rozehnány. Bude k tomu stačit, že dětem řeknete, že muž a žena nejsou totéž. Vezmou vám děti a zatají vám, kam je zašantročili, kam je prodali, kde je vězní. Postačí k tomu křivé obvinění. Určení pohlaví vašich novorozenců podle pohledu do jejich klína bude zrušeno. O svém pohlaví rozhodne dítě samo, a proto budete povinni je vychovávat bezpohlavně. Za každý nesouhlas budete deportováni do nápravně-výchovných pracovních táborů vyhlazovacího charakteru,” varoval prozřetelně kněz ve svém kázání.

(https://www.parlamentnilisty.cz/arena/monitor/Profesor-Pitha-ktereho-chce-trestat-neziskovka-plna-zen-nasel-mocne-zastani-Z-Hradu-vzesel-tento-silny- text-555602)

K tomuto tématu si dovolím připojit pozoruhodné vyjádření pana Libora Čermáka, ve kterém stručně (p)opisuje, či podtrhuje slova, pronesené prof. Piťhou (viz výše):
1. Odebírání dětí ze svých rodin, ke kterému bude stačit i křivé obvinění.

2. Příkaz rodinám vychovávat své děti bezpohlavně.                                                     

3. Za pouhý nesouhlas deportování do výchovně-pracovních táborů                            

4. Nadvláda homosexualistů nad ostatními                                                                  

5. Indoktrinace touto politickou ideologií dětí ve školách                                               

6. Stavění mužů a žen proti sobě.                                                                                

7. Když k tomu dodám ještě ten jejich tolik proklamovaný multikulturalismus, vše připomíná tu nejhorší noční můru, jaká se může člověku zdát! Více na http://www.czechfreepress.cz/dalsi-blogy/jak-si-vubec-nekdo-muze-prat-konec demokracie-v-cesku.html.

Domnívám se, že ostentativní, iracionální  a silná slova kněze, profesora Piťhy jsou do značné míry velmi radikální, vyjadřující nejen „domnělé“ obavy, ale také vykazující charakter trestného činu šíření poplašné zprávy. Nakolik je jeho veřejně predikované vyjádření (varování) opodstatněné a oprávněné, je však otázka. Abych se přesvědčil,   že jsem četl správný text tzv. Istanbulské úmluvy, několikrát jsem si to ověřil a vždy jsem našel tento dokument: Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí vůči ženám a domácího násilí, (https://www.coe.int/en/web/istanbul-convention/text-of-the-convention). Několikrát jsem si text dokumentu přečetl, ale takové či podobné texty  jsem v „ujednání“ nenašel. Možná neumím číst mezi řádky, možná špatně vidím nebo špatně čtu a dost možná také dostatečně nechápu, co je v textu psané. Tím však nechci tvrdit, že v Úmluvě nejsou pasáže, které mají svoje reálné opodstatnění, stejně jako jiné zasluhují kritiku, v lepším případě diskuzi či účelnou polemiku.

Co je však naprosto z textu dokumentu Istanbulské úmluvy zřejmé je, že se jedná o Úmluvu Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (Istanbulská úmluva) Jde tedy o mezinárodní smlouvu Rady Evropy, posuzující především všechny druhy násilí vůči ženám jako formu historicky a kulturně podmíněné diskriminace. Úmluva se zaměřuje na prevenci, ochranu obětí a stíhání pachatelů genderově podmíněného násilí. Úmluva také nově definuje některé trestné činy (např. mrzačení ženského genitálu, vynucený sňatek, nebezpečné pronásledování (stalking), vynucený potrat a vynucenou sterilizaci). Úmluva tedy především chrání ženy např. před ženskou (dívčí) obřízkou (provádí se především v afrických zemích) nebo před sterilizací žen a pod..

Aspekty úmluvy, jak o nich hovoří kněz Piťha, resp. píše pan Čermák, se nezakládají se na pravdě, nemají reálný ani relevantní podklad a svým obsahem de facto zbytečně jitří emoce a vyvolávají pochybnosti občanů. Nabízí se proto otázka, zda emotivní kázání pana Piťhy s poukazem na „nebezpečný“ obsah textu Istanbulské úmluvy je myšleno vážně se všemi vyřčenými důsledky, nebo jde o úlet či jakési „hnutí mysli“ jako reakce pana Piťhy na (pro něj) nepřijatelný text tohoto dokumentu. Pokud ovšem oba pánové (případně další) budou schopni své názory a vyjádření prokazatelně doložit, jsem také ochoten se jim s pokorou omluvit.