Jedním z hlavních důvodů vysoké české inflace je letošní výrazné zvýšení spotřebních daní. Jen růst cen cigaret a alkoholu se sám o sobě podílí na inflaci z více než jedné čtvrtiny. O něco menší, přesto však viditelný dopad na inflaci mají v ČR dražší potraviny, jejichž ceny ve srovnání s dalšími evropskými zeměmi rostou velmi svižným tempem. O měsíc dříve (novější čísla zatím nejsou kompletní) byl meziroční růst cen potravin v ČR v rámci celé EU čtvrtým nejvyšším. Před námi bylo jen Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko. Ve srovnání s většinou ostatních u nás citelně zdražovalo maso, vejce a ovoce. Proč tomu tak bylo, by bylo asi na trochu větší bádání, než je rychlé ranní zamyšlení nad aktuálním děním.Tradičním inflaci pohánějícím faktorem i tentokrát zůstalo bydlení. Jeho dopad na celkové inflační dění v ČR sice postupně klesá s tím, jak zmírňuje růst cen některých služeb, avšak i nadále zůstává třetím nejvýznamnějším proinflačním faktorem. A to zvlášť „díky“ svižně rostoucím cenám elektrické energie. A tak zatímco ve většině zemí Unie po recesi náklady na bydlení klesají, v ČR dál stabilně rostou. Uklidnit někoho může třeba to, že v Polsku nebo na Slovensku jsou na tom přece jen ještě z hlediska dynamiky o něco hůř.
S inflací nad trojkou můžeme počítat i pro příští měsíce a jak je vidět, takový vývoj je i v souladu s očekáváním centrální banky. Proto centrální bankéři budou moci na svém zářijovém zasedání konstatovat naplnění prognózy a ponechat jinak vše při starém. Nižší inflace bychom se však mohli dočkat už po novém roce. Nakonec totiž minimálně zafunguje vysoký srovnávací základ a vedle toho bychom mohli dokonce spatřit i snížení některých nákladů na bydlení. Zafunguje i slabší poptávka nebo zostřující se boj obchodníků o virtuální prostor. Už proto bychom se po delší době mohli alespoň na chvíli dočkat inflace začínající jedničkou.