S evropsky harmonizovanou hodnotou okolo 4,5 % se česká míra nezaměstnanosti nachází přibližně na polovině průměru EU, který v posledních měsících prochází obdobím viditelného poklesu. Problémem našeho trhu práce však stále zůstává více než 460 tisíc uchazečů o práci, jež se nadto koncentrují především v severočeských, severomoravských a slezských okresech. Nastavení spravedlivých a motivačních pravidel sociální politiky tak nepřestává být klíčovým tématem i s ohledem na zajištění adekvátního personálního zajištění pro téměř 115 tisíc volných a neobsazených pracovních míst.
Inflace zůstává i v únoru na velmi nízkých úrovních, které zatím nevzbuzují předpoklad jejího nárůstu. Únorová meziroční inflace dosáhla hodnoty 0,5 % (tedy kosmetické snížení oproti lednu); meziměsíční růst cenové hladiny byl v únoru taktéž miniaturní (0,1 %).
Příčiny tohoto vývoje zůstávají již přibližně rok stále stejné a jejich jádro nemá monetární povahu, čímž jsou možnosti centrální banky tuto situaci řešit velmi omezené, ba vyloučené. Mění se snad pouze intenzita těchto příčin.
Jestliže v různých segmentech spotřebitelského trhu registrujeme více či méně rozpačitý „pokus“ o nevelký cenový rozmach, vše mnohonásobně silněji „hatí“ vývoj cen pohonných hmot a faktory za ním stojící; ty meziměsíčně poklesly o téměř 4 % a meziročně pak o více než 11 %, což je razance, které ostatní složky spotřebitelského koše prostě nemají šanci konkurovat.
Tento cenový vývoj, jenž sice „deformuje“ výsledný údaj o inflaci, však představuje v ekonomice našeho typu vítaný nákladový stimul, kterého by měla vysoce průmyslově intenzivní a energeticky náročná ekonomika být schopna využít ve svůj prospěch. Při tradičně těkavém vývoji cen potravin (jež se po období poklesu zase začínají vydávat vzhůru) se oživená poptávka cenově nejvíce projevuje v segmentu rekreace, ubytování a stravování, v němž viditelně se zlepšující návštěvnost a rostoucí cenová hladina umožní zkrátit návratnost mohutných investic, v tomto odvětví nedávno uskutečněných.