Nadměrnou spavostí – hypersomnií trpí cca 5 % populace. Nepochybuji o tom, že „voliči Karla“ byli nadšení. Kdyby ovšem mluvil „Karel“ a někdo usnul, nepochybně by jej ukamenovali.
Ona ta chudinka TOPka má vůbec trochu problém s tou proklamovanou noblesou, ten odchod ze sálu, inu, taky nic moc.

Do „společenského týdeníku“ Reflex se vrátil Pavel Šafr a hned je to znát. Podivná fotomontáž na obálce se Zemanem, buřty a nahotinkami ho prozradí i tomu, kdo o návratu dosud neslyšel. Podle mého odhadu bude Reflex ještě víc vulgarizovat svůj obsah. Primitivismus cílů si vyžaduje při primitivismu čtenářů primitivní postupy. Je to škoda, mívala jsem jej moc ráda, ale kdeže loňské sněhy jsou. Taky byly doby, kdy jsem si ráda přečetla i Blesk z téže stáje. Teď ho čtu už jen kvůli bizarním gramatickým chybám, které jsou tak neuvěřitelné, že dost často přemýšlím, jestli to není vtip. Ale asi není, proletarizace redakcí pokračuje neuvěřitelným tempem a tak je v podstatě jedno, jestli je redaktor negramotný, hlavně, že je levný. Šafr je zadarmo. Levnější být nemůže.

Blesk už vlastní témata taky moc nevyhledává. Dcera známé české filmové hvězdy a její feťácko-alkoholické výlevy plní stránky již několikátý den. Náklad nezachrání a IB, která se ocitla opět v nemocnici.  Je to škoda, dobrý bulvár je dobrý bulvár. Jenže je čím dál vzácnější. Dělat dobrý bulvár chce vtip i inteligenci. Jenže ta je drahá, že. A tak je lepší se svézt na tažení proti šmejdům a předstírat, že jsme to celé vymysleli. Dělat srandu není sranda, jak pravil klasik. Dělat bulvár neznamená být primitiv.

Nevím, jestli bylo sjeté dítě nebo tvůrce, ale reklama na Muller Froop, která se zjevila na českých televizních obrazovkách (ačkoliv už není úplně nová), tak trochu děsí a zároveň fascinuje. Nevím, co do toho jogurtu dávají, ale jen jahody to asi nebudou, podle výrazu holčičky. Přilákal by mne ke koupi jogurtu spot, který předjímá, že mé dítě bude po něm sjeté? Ňamkáááááá!

UPC ubývají televizní předplatitelé. Vzhledem k tomu, že čím dál méně kanálů je „zadarmo“, tedy za základní poplatek, ani se nedivím. Ve chvíli, kdy člověk zjistil, že jeho oblíbený program je náhle zrušen či zařazen do dražšího balíčku a to zcela bez varování, nemá už moc náladu se UPC zabývat. Zejména, když se k tomu přidá fakt, že pokud vypadne internet, „nahodí“ jej občas taky až za tři nebo čtyři dny. Což v místě, kam vede i jiný optický kabel či jiné rychlé připojení k internetu, atraktivitu UPC posouvá k nule. Triple play UPC ztrácí na atraktivitě. Domácí telefon je k ničemu vzhledem k novým paušálním platbám mobilních operátorů, nabídka stanic v základním balíčku se tenčí a HD programy zaujmou jen malou část domácností. Pokud byste se chtěli podívat 9. května na vojenskou přehlídku v Moskvě ke Dni pobědy, měli jste smůlu. Deutsche Welle ji nepřenášela a zpravodajský kanál Russia Today už v nabídce UPC není.

V poslední době mne čím dál víc fascinují debaty pod články. Podle nich jsme národ psychopatů. Tolik antisemitismu, nenávisti a sprostých slov jsem snad nikde jinde neviděla. Podle článků či reklam (kdo to má dnes od sebe rozeznat) bych skoro řekla, že jsme národ krásných, štíhlých, bohatých a elitně vzdělaných nadlidí. Jenže podle příspěvků pod články vidím zamindrákované zoufalce. Pokud vím, i za diskuse čtenářů dle § 8 tiskového zákona jako za veškerý obsah odpovídá vydavatel. Trestní odpovědnost šéfredaktora je nesporná, občanskoprávní odpovědnost vydavatele také. Variantou je diskuze a) zcela zrušit a frustrátům nedávat možnost uvolnění, b) diskuze tvrdě moderovat psychiatrem, c) rasistické a urážlivé příspěvky nekompromisně mazat a jejich autory blokovat. Na diskuzi není právo, diskutující se zavazují ke kodexu chování. Ale vydavatelé v zájmu příjmů z reklamy riskují a tak frustráti mají kde onanovat.

Akademie věd bude příští týden hledat odpověď na otázku, jak přivést pokrok v podobě e-knih do české vědecké komunity. Lpění na vytištěném je sice věc, která živí dřevorubce a tiskaře, ovšem papír se nedá hypertextově prohledávat a znalosti jsou ve spojení dat i metadat, v možnosti hypertextového prohledávání a okamžitosti přístupu. Na to přišli už vědci, kteří shromažďovali informace v rámci projektu Manhattan – výrobě atomové bomby. Právě oni vymysleli elektronický knihovní systém, který dnes známe jako internet. Budoucnost patří sdílení informací a zahušťování informačního pole obdobně, jako jsou buňky mozku propojeny mezi sebou. Hustota neuronového propojení určuje rozdíl mezi blbcem a géniem. Informace v knihách ohlodávají myši v knihovně a izolovanost informací na milionech stránek papíru ke vzdělanosti nepřispívá. Na znalosti otců a dědů padá prach a my utěšeně hloupneme bez státem podporovaného přístupu k informacím v elektronické podobě. Chceš vědět? Tak plať. Kdo z vás četl Aristotela? A kdo by za jeho přečtení dal stovku? Informace „na síti“ nicméně tento trend zpomalují - slouží každý den každému už dnes. Překážkou pro vytváření znalostní společnosti je dnes autorské právo, dávající monopol vydavatelům ještě i na Prodanou nevěstu. Každý nicméně dnes krade a ani se nezačervená. Krade filmy, hudbu i knihy. Počet prodaných čteček elektronických knih v Česku je vyšší, než počet legálně prodaných e-knih. Ale politici nemají prozatím odvahu dát za pravdu Pirátům a poslat vyděračské a lobbyistické organizace vydavatelů a knihkupců k čertu. Českou vědu dusí totéž: Rada pro výzkum a vývoj trvala na papírových tištěných publikacích ještě čtyřicet let po vynálezu desktopublishingu. Teprve nyní je pro užívání efektivnější a levnější elektronické publikování „připuštěno“. Ale ono by mělo být naprostým imperativem – podmínkou uznání a poskytnutí státního příspěvku. To, co bylo zaplaceno z peněz nás všech (ve formě grantu), by nám všem mělo být bezplatně a na úrovni technologií přístupné. Aby užitek z takto investovaných peněz sdílel každý, kdo přispěl. To je princip, který posune společnost kupředu. Ihned. A nestojí nic. Je závislí pouze na předvídavosti, inteligenci a vůli volených zástupců nás občanů. Kdo první řekne, že autorské právo v současné podobě je zločinné a brzdí pokrok, kdo první zvedne ruku pro jeho zrušení, zaslouží se nejen o stát, ale o celou společnost.

Evropská unie už na to přišla a tak podporuje open source produkci. České ministerstvo školství na to dodnes nepřišlo, a tak ministerští úředníci obhajují monopoly a platí miliardové výpalné Microsoftu za MS Office, i když je k dispozici bezplatně Open Office. Autorským zákonem jsou chráněné i učebnice pro prvňáčky a parta několika soukromníků na tomto nemravném byznysu nemravně bohatne. Jsou to vydavatelé papírových učebnic. Namísto tabletu s gigabajty užitečných multimediálních dat, zaplacených státem a sdíleným všemi, děti nosí do školy desetikilové hromady papíru a křiví si páteř. Je to součást jejich vzdělání?

YouTube uvádí na trh placené kanály a začíná na variabilním předplatném 0,99 USD za měsíc. Sesame Street a další jinak neuvidíte. Je ostudné, že takto hodlá vydělávat i BBC, placená solidárně britskými občany. Český rozhlas má na Youtube svůj obsah zadarmo.

Facebook jedná o získání app navigace pro mobilní zařízení. Waze, která má skoro 50 milionů uživatelů, nabízí směr jízdy na základě rad od ostatních členů, dává tipy na dopravní zácpy nebo dopravní nehody. Funguje také jako sociální síť, protože uživatelé mohou zanechat zprávu pro ostatní řidiče. Kšeft je to obrovský, za miliardu dolarů.

Novinové skupiny v Británii uzavřely politický kartel proti vládě ve snaze změkčit verzi královské charty o budoucí tiskové regulaci. Chtějí shodit parlamentem schválený návrh a získat právo veta na jmenování nového „hlídacího psa“ do čela regulačního úřadu. Restrikce vlády je ale podporována všemi třemi hlavními politickými stranami. Politici se rozhodli. Bulvár nejspíš nemá po skandálu News of the World šanci. Pokud nastane válka britských politiků s médii, otázka je, kde se zastaví. Možná se v turbulenci „investigací“ o britské politické scéně dočkáme rozpadu Británie.

BBC bude muset vyplatit oběti Stuarta Halla, říká Lord Patten.

Zaměstnanci BBC, kteří vydělávají méně než 60 000 liber ročně, obdrží paušální nárůst o 600 liber v rámci zvýšení platů – a to dle návrhu odborářů, zaslaných vedení firmy - to znamená, že více než třetině zaměstnanců by se kompenzovala 2% inflace. Návrh má platit pro všechny pracovníky BBC. Pokud vedení odmítne, nastane prý „léto stávek“. Uvidíme. V Česku platí novináře stále hůře a nikdo nestávkuje. Většina novinářů navíc podporuje liberální pravici. Není to divné?

To v USA se ukazuje, že novináři jsou spíše levicoví. Říká se, že bratři Kochové chtějí koupit Tribune, společnost, která je vlastníkem Chicago Tribune, Los Angeles Times, Hartford Courant, Baltimore Sun a dalších mediálních bašt. Kochové jsou dva bohatí bratři, kteří financují konzervativní aktivity v celé zemi. New York Times varuje, že dohoda vytvoří „širší platformu pro laissez-faire nápady“ Kochů. Veřejnoprávní National Public Radio dokonce oznámilo, že několik novinových reportérů Tribune jim řeklo, že už „cítili osten koordinovaných obtěžujících kampaní“. Bruce Karsh, předseda Oaktree Capital Management, která je největším akcionářem Tribune Co a předseda jejího představenstva, řekl, že David a Charles Kochovi jsou proti odborům, proti ochraně životního prostředí, proti vzdělávání veřejnosti a proti přistěhovalcům.

Odbory poznamenaly, že některé aktiva Oaktree pocházejí z veřejných penzijních fondů, a upozornily, že prodej Oaktree Kochovým „by byl nepříznivý pro odchod do důchodu a zabezpečení státních zaměstnanců, za jejichž penzijní fondy je Oaktree zodpovědný.“

“Jsem proti tomu,“ řekl demokratický senátor Darrell Steinberg k možném prodeji. „Myslím, že noviny jsou důvěru veřejnosti. Los Angeles Times mají dlouhou a respektovanou tradici autority ve společnosti a nestrannosti. Kochovi bratři mají dlouhou historii tuhé politické ideologie.“  Melissa Cohlmia, mluvčí Koch Industries, uvedla v e-mailu, že jen asi 30% ze všech 15 000 zaměstnanců společnosti je zastoupeno odbory. Kolik novinářů je to asi u nás?

Irena Ryšánková