Není to jen oddychová četba a intelektuální hra, ale také moderní mýtus o vítězství rozumu nad zločinem, dobra nad zlem.

15. září 1890 se narodila detektivkářská legenda Agatha Mary Clarissa Millerová, světoznámá spisovatelka, která psávala také pod pseudonymem Mary Westmacott, ale je známá pod jménem svého prvního manžela jako Agatha Christie. Tato elegantní, skromná a britským humorem obdařená dáma dokázala očarovat nejen vtipnými rozuzleními klasicky vystavěných detektivek, ale také kouzlem anglického prostředí a jeho svérázných postaviček. Z literárního hlediska je dost podivné, že ty poměrně prostě psané příběhy mohly strhnout milióny čtenářů nejen v době svého vzniku, ale i desítky let po autorčině odchodu. Dokonce existují psychologické rozbory těchto detektivních povídek a jejich jazyka, které se pokoušejí vysvětlit, v čem je vlastně ta záhadná podmanivost, která vynesla knihy Agathy Christie na vrchol žebříčku nejprodávanějších knih všech dob vedle Bible a Shakespeara.

Agatha se narodila ve středostavovské viktoriánské rodině a jak se hodilo pro děvče z dobré rodiny, získala kvalitní domácí vzdělání. V dětství ráda čítala detektivních příběhy a spolu se sestrou Madge si také vymýšlely svoje vlastní. Právě sestra povzbudila Agathu k napsání první detektivky. V průběhu první světové Agatha války pracovala jako dobrovolná sestra a lékárnice v Ashfieldu. Zkušenosti získané během těchto let při práci s léky a často i jedy užila později při psaní svých příběhů. V roce 1919 se jí narodila dcera Rosalind. Prakticky od roku 1921, kdy vydala první knihu - Záhadu na zámku Styles, ve které se již objevil výstřední belgický detektiv Hercule Poirot, byla považována za slavnou spisovatelku a mohla žít nezávisle. V životě spisovatelky se objevila též jedna téměř detektivní záhada, když se Agatha v roce 1926 nevysvětlitelně „ztratila“. Po smrti matky a rozchodu s manželem se nervově zhroutila a stáhla se na jedenáct dní do ústraní v hotelu v Harrogate. O dva roky později se konečně rozvedla a začala si opět užívat života. Vypravila se do Bagdádu na prohlídku archeologických nálezů, kde poznala nejen slavného objevitele starověkých památek v Uru, Sira Leonarda Woolleyho, ale i jeho asistenta, svého budoucího manžela sympatického Maxe Mallowana. Spolu s ním se účastnila mnoha expedic a nejen že pomáhala tyto cesty financovat, ale aktivně pomáhala při čištění, fotografování a katalogizaci nálezů. Málokdo ví, že některé slavné artefakty nyní vystavené v Britském muzeu a reprodukované v obrazových publikacích sama čistila pomocí vlastního objevu: pleťovým krémem.

V roce 1956 získala titul Komandér britského impéria a roku 1971 titul Dáma britského impéria. Jejích téměř sto románů, divadelních her a detektivek těší čtenáře bez ohledu na jejich národnost, společenskou třídu či vzdělání, každý si v nich umí nalézt něco fascinujícího, těší nás nostalgickým kouzlem staré Anglie, naivní vitalitou dívčích hrdinek, roztomilostí ješitného belgického génia nebo moudrou skepsí slečny Marplové. Od roku 1920 se prodala více než miliarda výtisků knih Agathy Christie, její divadelní hra Past na myši se v londýnském West Endu hraje nepřetržitě od premiéry v roce 1952 a stala se tak nejdéle hranou divadelní hrou v historii.

První dáma detektivky Agatha Christie zemřela ve svém domě ve Wallingfordu 12. ledna 1976 a je pohřbena v Cholsey. Její odkaz pietně opatruje autorčin vnuk Mathew Prichard. Fanoušky královny detektivního románu sdružuje londýnská Agatha Christie Society, v jejímž čele stály takové významné osobnosti jako dcera paní Agathy Rosalind Hicks, Mathew Prichard, David Suchet a jiní. 22. července 1997 založil Jan Čermák českou pobočku nazvanou Společnost Agathy Christie. V době, kdy byla britská společnost na nějaký čas zrušena, jako jediná na světě existovala jen tato česká pobočka. Ta od roku 1999 vyhlašuje Cenu Společnosti Agathy Christie za nejlepší detektivní povídku.