A pak tu jsou vlhké sny zleva. Vidí, jak v epidemii umírá vedle lidí i globalizovaný kapitalismus, zatímco ožívá vzájemnost a solidarita. To přece nesmí skončit u roušek a pomoci seniorům. Ti, co prchli na venkov, vzpomínají, že támhle přece byla pekárna, vedle místní řezník, tři hospody. To by se mohlo vrátit, kdyby se lidi dali dohromady, založili nějaký komunitní podnik nebo družstvo a čelili rozpadu globalizace potravinovou a energetickou soběstačností na principech ekonomické demokracie. To znamená, že by to lidem sloužilo, a zároveň i patřilo.
Zprávy ze světa po probuzení jsou zatím smíšené. Globalizovaný kapitalismus umírá v každém případě. Jeho hustá síť komplikovaných dodavatelských řetězců obepínající celou Zeměkouli ztrácí soudržnost. Zpřetrhaly ji zastavení výroby a nemusí se obnovit. Může působit obava, že epidemie se vrátí a znovu přeruší výrobu někde daleko, nebo že bedna se součástmi sice přijde, ale jen na ni sáhneme, jsme znovu v karanténě a opět na pokraji krachu. A když už se to vyrobí, nebude to zase komu prodávat., Obchody jsou zavřené, lidé mají hlouběji do kapsy, začali si zvykat na skromnější poměry a chybí jim víc jiné věci než bezhlavé utrácení.
Určité poučení, co nás čeká, by mohla nabídnout Čína, kde si pandemii už odbyli a vracejí se k normálnímu životu. Společnost Volkswagen to zaznamenala jako obnovu poptávky po jejích autech. Je údajně stejně velká jako loni touhle dobou, říká člen představenstva s odpovědností za obchod Jürgen Stackmann. Obává se však, že v Evropě se nic takového opakovat nebude. Čína je podle něj unikátní tím, že je tam stále velká zásoba lidí, kteří kupují auto poprvé. V Evropě už všichni auto máme, tohle nás netlačí.
V Německu se propadly prodeje aut méně než v Británii nebo Itálii či Španělsku, kde se neprodalo skoro nic, ale přesto dubnový pokles o 61 procent už výrobce přiměl, aby začali vyjednávat s kancléřkou Angelou Merkelovou o šrotovném. Rozhodnutí bylo nakonec o měsíc odloženo, ale do jeho efektu promluví i některé další okolnosti. Možná nepřinese zlevnění aut, ale jen to, že se o moc nezdraží. Subdodavatelé, kteří po loňských rekordních prodejích rozšířili výrobu, teď jedou jen na zlomek kapacity. Proti malým tržbám tak stojí vysoké fixní náklady, píší Financial Times. Budou proto muset zdražit.
Samotný VW spoléhá na součásti od 6500 výrobců, počítáme-li jen ty z Evropy. Taky tady už koronavirus nadělal do tohoto systému díry. Nejzranitelnější jsou pochopitelně ti nejmenší dodavatelé. Konkurenční Daimler hlásí něco podobného. Zatím se prý jeho systém ukázal jako velice robustní, ale může to být jen „klid před bouří“, říká generální ředitel Ola Kallenius. Většina dodavatelů má rezervy, ale když to bude trvat dlouho, skončí bez peněz. Také jeden z největších světových výrobců autosoučástí Bosch čeká recesi automobilového průmyslu, která zastíní finanční krizi 2008.
Vyjednávání německých zástupců automobilového průmyslu o šrotovném má mít podle Financial Times transformativní obsah. Mělo by podpořit především nástup elektromobility a hybridy. Například vlajkovou loď VW, kterou je malý ID.3. Tam prý však hrozí zdražení baterií. Další se ještě ozvou, na bilanci zdražování je příliš brzy.