Proto se jí také drží „ jako h...o košile“! Protože však kobyla TOP 09, na jejímž hřbetě se jistou dobu úspěšně vezl a sbíral politické body dnes již vyčerpaná ztrácí sílu a chcípá za pochodu, rozhodl se pan Gazdík přepřáhnout na kobylu jinou. Účel světí prostředky, řekl si zřejmě pan předseda STAN a ze chcípající topácké kobyly přesedlává na dobře vykrmovanou kobylu lidovců, kterým začíná kvést pšenka na církevních polích, dobře pohnojených sta milionama z církevních restitucí.

Je pravdou, že starostové města a obcí jako takoví se mohou zařadit do každého politického spektra, protože obhospodařují úsek, na kterém de facto participují všichni, ať jsou pravicově či levicově orientovaní. Trochu toho naboženského cítění má také kdekterý starosta, zvláště malých obcí, takže    by se mohlo říct, že spojení STAN a KDU-ČSL má logiku. Alespoň navenek, aby se to přesedlání z jedné kobyly na druhou nějak logicky zdůvodnilo. Na druhé straně není pochyb, že je to od pana Gazdíka jednoznačný kalkul (lidově vyčůranost), protože dokud  KDU-ČSL neměla ty preference, které jí dnes zajišťují účast ve vládní koalici a dlouhodobý přísun z restitucí, to jej lidovci nezajímali. Taky proto, že v tu dobu byla v kurzu TOP 09 s Kchárlem, Kalouskem atd., což jim (STANu) dobře krylo záda a zajišťovalo existenci na politické scéně, protože sami by se asi sotva prosadili. Jak je již výše zmíněno, TOP 09 jde pomalu ale jistě do kopřiv a pan Gazdík se má natolik rád, že se přece nenechá pohřbít za živa, když se muzase na chvíli nabízí intrikovat s KDU-ČSL.

Na druhé straně není se čemu divit, že se lidovci tomuto spojení nebrání. Už samotný fakt, že jejich pozice není zas až tak skálopevná, protože těch hlasů ve volbách nebylo tolik, aby se mohli ukájet jistotou, že jsou za vodou jako za dob Josefa Luxe. Proto i jim přijde vhod taková nabídka, takový zájem na spolupráci. A pan Gazdík má dobře spočítáno, že církev nebude vůči KDU skoupá, že se zase bude mít možnost k někomu bohatému a perspektivnímu přisát. No a když jsou peníze na dosah, proč se jich vzdávat, že? Na rčení, že „Láska k penězům roste, jak rychle jich přibývá“ bude či ještě lépe je hodně pravdy. Ostatně naši politici to dokazují dnes a denně.  

Nicméně, pan Petr Gazdík nejen že se hodlá přisát ke KDU-ČSL, ale už  mu také narůstá pořádný hřebínek a křídla. „Chceme porazit ANO i ČSSD osobnostmi a propracovaným programem, na zemi leží hlasy středových a pravicových voličů,“  sebejistě říká předseda STAN Petr Gazdík a dodává, že kromě spolupráce s KDU-ČSL usiluje i o spolupráci se stranou Soukromníci, kteří v krajských volbách totálně propadli. Ovšem jeho prohlášení, že chtějí porazit ANO a ČSSD je hodně troufalé, i když z toho jasně nevyplývá, zda to myslí za samotné STAN nebo až ze spojenectví s KDU-ČSL, případně Soukromníky. Je to o to víc troufalejší, že chce porazit fenomén Babiše, který a to si přiznejme,  má se svým hnutím ANO a při jistém úspěchu ve volbách našlápnuto na premiéra. Nebo snad chce pan Gazdík konkurovat Babišovi v aspirantuře na premiéra? Díky, díky, jeden Sobotka nám úplně stačí!

Nu a k výmluvnému, spíše ukecanému Gazdíkovi ještě dodávám, že se rovněž nechal slyšet v záležitosti volby prezidenta, když se nechal inspirovat slepičím kvokáním paní Němcové, Langšádlové, Fišerové a dalších podobných „nenosnic“ o tom, že nás občany prezident Zeman rozděluje a tedy, že kandidát na prezidenta bude prý muset občany spojovat. Ideální kandidátkou by podle Gazdíka byla Dana Drábová, která však tuto kandidaturu odmítá. Není se co divit, protože při jejím malém vzrůstu cca 155 cm výšky by to asi nebylo ani vhodné, ani úměrné takové funkci. Nic ve zlém, nemyslím to jako osobní diskriminaci, ale při vší úctě k paní Drábové si při její výšce dost dobře neumím  představit, jak při nějaké významné příležitosti kráčí jako nejvyšší armádní velitel po červeném koberci vedle urostlého generála či jiného mužského! Pan Gazdík si to ale v kontextu svých predikovaných úspěchů zřejmě představit umí a bere to jako reálné. Je to přece Gazdík! Přesto úplatí, že:  „Cuiusvis hominis esterrare, nullius nisi insipientis perseverare in errore“ tj. „Každý se může mýlit, ale jen hlupák v omylu zůstává“ (Cicero).

Jiří Baťa