Pohled na štůsek kandidátek, které v těchto dnech přistály v našich poštovních schránkách, nás velmi rychle zbaví iluzí a uvede do reality.

První  významnou množinu adeptů bruselské kariéry tvoří bývalí. Bývalí poslanci, senátoři, ministři, partajní funkcionáři. Přicházejí z různých koutů, společný však mají minulý neúspěch, pád, debakl. Třeba Daniel Kroupa, kandidujícî za SNK-ED, býval protagonistou Občanské demokratické aliance. Tato strana se zasloužila o rozklad koaličních poměrů ve druhé polovině 90. let, načež se odporoučela na smetiště dějin. Zleva přichází Vladimír Dryml, někdejší sociální demokrat, poté agilní zemanovec, dnes kandiduje za Suverenitu. Hned několika příspěvky do kolbiště přispěli někdejší Zelení. Za novou stranu Les kandiduje exministryně Džamila Stehlíková, odbornice na biomasu Kateřina Jacques i její partner Martin Bursík - jemu ke cti je třeba dodat, že se nechal zapsat až na poslední místo. Zelená bývala rovněž Olga Zubová, mezitím absolvovala neuspěšný pokus o vlastní stranu, nu a dnes ji nacházíme opět v řadách Suverenity. Skoro už nemá smysl komentovat jednoho z nejzdatnějších převlékačů stranických dresů Jaromíra Štětinu, který začal jako komunista, aby v sobě posléze objevil antikomunistu, pak Zeleného a konečně konzervativce - dnes shlíží z plakátů TOP 09. A vedle něho je vyvěšen Jiří Pospíšil, který se urazil, když se nestal předsedou ODS, ze strany vystoupil, stejně jako dříve z ODA, a nyní tedy obohacuje TOP 09. Nejzajímavěji kandidátku pojaly Věci veřejné. Jejich lídr Radek John v předvolebním čase přivádí do kin svůj nový film Bony a klid 2, jehoż režisér Vít Olmer je na 4. místě kandidátky a Olmerova partnerka Simona Chytrová dokonce na druhém. Tak to zůstane v rodině a ještě se kulturní rubriky postarají o bezplatné píárko.

Bizarnostem však zdaleka není konce. Věděli jste o existenci Strany práce - Nespokojených občanů? A přece se uchází o váš hlas. Stejně jako uskupení Antibursík - stop ekoterorismu, Česká strana regionů, Fair Play, Moravani, Evropané, Občané 2011 či Vize 2014. Za tu poslední jmenovanou kandiduje například herec Zounar nebo fotbalista Šmicer. Ví někdo něco o jejich politickém programu? To vzpěrač Zaremba je aspoň silák z profese, a tak se k Vandasově Dělníkům docela hodí.

Ještě o kategorii jinde vidíme další známá jména. Hnutí sociálně slabých vede do voleb neslavný hrdina listopadu 1989 Ludvík Zifčák, zatímco Aktiv nezávislých občanů poskytl místo na kandidátce poldovákovi Vladimíru Stehlíkovi a lžiasistentovi Jana Kavana Lukáši Kohoutovi. Mimo kategorie si dovolím závěrem obrátit vaši ctěnou pozornost ke kandidátovi, který vystupuje pod jménem Mário Alessandro de Bikavér a tvrdí o sobě, že je básník, filosof a trenér bojových sportů. Proti tomu je Petr Cibulka se svou stranou, jejíž název zabírá už celých třicet řádek, vyložený břídil.

Zdálo by se, že je to celé docela dobrý důvod k zasmání, ale jen do okamžiku, než si uvědomíte, že tito lidé chtějí - a za jistých okolností by i mohli - rozhodovat o vašich životech. A že by se mohli stát onou elitou evropského vládnutí. To pak úsměch mizí ze rtu. Pokud ovšem to není tak, že právě takové elity Brusel potřebuje, vyhledává a vsazuje do funkcí. Soudě podle toho, co z evropských rozhodovacích útrob obvykle vychází, by ani nebylo divu. Inu, stále platí stará dobrá píseň věčné pravdy - teď když máme, co jsme chtěli...

Petr Žantovský