Podle původního návrhu mělo též dojít k současnému zmrazení platů státních zaměstnanců a výdajů do zdravotnictví. Skvělá myšlenka. A jaká je realita?

Všichni máme v živé paměti urputné boje mezi koalicí a opozicí, kde, při existenci křehké většiny, je jazýčkem na vahách jen několik málo hlasů. Jakmile ale dojde na „jejich“ peníze, rázem se sjednotí v jeden sourodý šik a hlasují svorně jako by se nechumelilo.

Kalouskův argument ohledně důležitosti společné dohody s opozicí, co se týče stanovení únosné míry veřejného dluhu (hranice se posunuje oproti plánovaným 45% až na 50% vůči HDP), je neuvěřitelným a absurdním divadlem hodným mistra veletočů Kalouska.

Celému národu na očích se nestydí navyšovat státní dluh i přes to, že jeho hlavní volebním tahákem byla složenka, jejímž prostřednictvím apeloval na voliče s tím, že je třeba šetřit, abychom se nedostali do dluhové pasti. Jeho proslulá formulace „prožrali jsme to a proflákali“ je další slovní perlou z řady zcela rozporuplných a kontroverzních názorových nesmyslů plynoucích z jeho zřejmě opileckých nálad. Dnes, tak jak již mnohokrát, dělá Kalousek přesně opak toho, co se vší váhou své funkce ministra financí roztroubil před volbami do médií.

S drzostí (nebo možná hloupostí) doslova neslýchanou si další politický matador, Stanjura z ODS, troufne říct celému národu, že navýšit dluh o 200 miliard je třeba z toho důvodu, abychom neskončili jako Řekové. No, domnívám se, že po tomto „zdařilém“, zcela naruby otočeném závěru, už ODS zřejmě nebude volit nikdo, snad kromě příslušníků přebujelé státní správy, která si může oddychnout, neboť jejich platy zmraženy ani poníženy nebudou. ODS společně s TOPkou, ČSSD a KSČ finanční ústavu pohřbívají ještě před jejím vlastním zrodem.

A tak, milý národe, spolu s navýšením státního dluhu můžeme očekávat další razantní zvyšování daní, cen energií, potravin, ale hlavně zásadní snižování hodnoty vkladů, důchodů včetně toho, co uvidíte na výplatní pásce (tedy pokud vůbec nějakou uvidíte). Přece někdo to šlendriánství zaplatit musí.

 Petr Havlíček