Ne protože se jedná z podstaty věci o hrůzný čin, který lze téměř vždy charakterizovat velmi negativními hodnotícími úsudky, ne protože pokus o vraždu, v tomto případě úkladnou, můžeme bezesporu označit za jeden z nejzávažnějších trestných činů, které trestní právo zná a který vzbuzuje emoce ve společnosti i zájem médií, ale především proto, že lidský život je to nejcennější, co máme. Je to dar. A dary se v žádné kultuře, pokud vím, neodmítají, a nelze je ničit, ani v tzv. demokracii. Dar života jsme přijali opuštěním plodového obalu s pláčem (novorozeného) a s radostí rodičů a ostatních kolem nás. Již proto musíme pečovat o lidský život s pokorou a úctou k jeho kráse a lásce, které obsahuje.

Slovenského premiéra Roberta Fica ve středu po jednání vlády postřelil atentátník Juraj Cintula. Zasažen byl několika výstřely do břicha a jedním do ramene. Fico následně podstoupil pětihodinovou operaci v nemocnici v Banské Bystrici, která dostala Rooseveltovo jméno v roce 1947 poté, co její zařízení podpořili američtí Slováci a Rooseveltova nadace. Ale již od roku 1954 se nazývala Nemocnica s poliklinikou. K názvu z roku 1947, který je unikátní ve střední Evropě, se nemocnice vrátila v roce 1991, kdy slovenské vlády a specifické organizace se zamilovaly do Spojených států amerických, které Slovensko dnes pevně drží v objetí a pod kontrolou. V této naivní mladistvé lásce je nutno vidět jeden z kořenů atomizace společnosti, zrady zbytku národních zájmů a včerejší tragédie.

Fico je ve vážném stavu, celoživotní následky nelze vyloučit, podobně jako, že atentátník obviněný z pokusu o úkladnou vraždu, s pravděpodobností hraničící s jistotou, zemře ve vězení.

Český premiér se včera k pokusu o úkladnou vraždu vyjádřil mimo jiné, cituji: „Dívám se s velkými obavami, co se děje v naší zemi“. „Nejsou to demokratické politické strany, které šíří nenávist. Vedeme souboj o charakter státu, o to, jak bude vypadat naše demokracie.“ Takové úrovně reakce na hrůzný čin nedosáhl snad ani jeden absolvent-výtečník VUMLu.

Dnes 16. 5. Slovenská vláda a slovenská bezpečnostní rada zasedly v souvislosti s atentátem na premiéra Fica. Krátce po jednání uspořádala vláda tiskou konferenci, kterou jsem sledoval jenom krátce. Proč? Protože: komu není rady, tomu není pomoci! A s atentátem nic nekončí…

Dnes byl zveřejněn článek, jehož jednu část jsem nazval Ráj. Po Peklu a Očistci poslední kantika Božské komedie, ve které Dante popisuje vizi své vlastní cesty do posmrtného života. Božská komedie předává poselství a nabízí lekci: každá lidská bytost podléhá pokušení a páchá hříchy. Včerejší tragédie indikuje, že Ficovo studium práva neobsahovalo radu Dante pro život v politice, nebo že radu ignoroval. Proč?

Fico a všichni jemu podobní podléhají pokušení moci, ješitnosti a ignorování skutečnosti, že ve své podstatě nemohou změnit politický, hospodářský a hodnotový systém, který zabil právo na omyl ve vědě, politice, podnikání, a odlišný názor všeobecně, a který se nachází v antropologické válce. Lež, pokrytecké konání a páchání hříchů tzv. elitami nedovolují uvědomit si, že harmonie je důležitější než rovnost. Láska je důležitější než spravedlnost. A že Bůh nechce, abychom byli stejní jako všichni ostatní, ale abychom byli tím, kým nás stvořil a důvěřovali mu jako jeptiška Piccarda, která říká Dantovi: "V Jeho vůli je náš pokoj“.

Doporučuji seznámit se s obsahem článku, a pokud to jde, i s výklady Božské komedie a zamyslet se nad nimi, protože v napsaném je obsažena Ficova lekce a podstata odpovědi na jednu příčinu (z) příčin včerejší tragédie: lidské, ne Božské. Tragédie, která se již v reakci premiéra Fialy, některých politicky korektních médiích v ČR a SR a samozřejmě i během vládní tiskové konference na Slovensku transformuje do tragikomedie. Poté se bude transformovat do komedie, aby odvedla pozornost a myšlení o příčině příčin naší společné společenské tragédie. Tragédie, která se bude – bohužel – v té či jiné formě opakovat, bez ohledu na bezpečnostní opatření a osobní ochranku. Mimochodem, i já jsem musel naučit se žít s ní nějakou dobu a nikomu to nepřeji. A dnes bych žádné ochrance, kromě prezidentské americké a ruské, nevěřil.

V této souvislosti připomínám slova Michael Jacksona, amerického zpěváka (1958–2009): „Ve světě plném nenávisti se ještě musíme odvážit doufat. Ve světě plném hněvu se ještě musíme odvážit věřit v Mír. Ve světě plném zoufalství se ještě musíme odvážit snít. A ve světě plném nedůvěry se ještě musíme naučit věřit.“ Dantův Ráj učí věřit. Je koncipován jako dokonalé nebeské město. Nepodléhá zmatku či proměnám. Přebývají zde duše spravedlivých, jejichž počet byl stanoven Bohem. Jakmile se toto množství naplní, nastane konec světa a Poslední soud potvrdí konečné rozdělení na duše spasené a zatracené. Lidský osud je tak vlastně předurčen a záleží jen na člověku, protože mu Bůh daroval svobodnou vůli. Nabízí se otázka:

Proč velká část společnosti se vzdala svobodné vůle, kopíruje a přebírá recepty, které nemohou sloužit k nalezení cesty ke zdraví a dává hlas osobnostem, o kterých musí vědět, že je pro ně velmi lehké slovo dát a vzít, ale těžké plnit, a dnes již vůbec ne?  Každý skutečný křesťan ví, že základní příčinou porušitelnosti (z křesťanské perspektivy) je pád a prvotní hřích.

Připomenu-li ještě zkaženost jazyka, která je zvláště zdůrazněna ve čtvrté poutníkově otázce Adamovi, a srovnám-li si vše s jazykem premiéra, politiků, médií a tiskové konference, nemohu jinak než vyzvat ke zpomalení běhu do neštěstí, k pauze potřebné pro reflexi a ohlédnutí se do minulosti. Ta neobsahuje příklad nejefektivnější a nejspolehlivější cesty k převzetí moci pomocí politického marketingu bez morálky a etiky, kterému stačí mít nepřítele a hesla, umožňující lhaní a porušování slibů vyvolávajících dojem, že všichni lžou, a proto nelze nikomu věřit.

Když je ztráta důvěry kompletní, rostou emoce, komunikace se blíží nule a sahá se po pistoli, alkoholu, tabletkám, nebo sebevraždě. V našem moderním světě k eutanazii. Že ta ale vyžaduje vysokou úroveň a kvalitu etiky a morálky, které je v současné společnosti méně než šafránu, se mluví málo. Podobně je tomu se skutečnou (tj. bezpodmínečnou) láskou.

Při zkoumání lásky svatý Jan dal Dantovi otázku: "Na jaký cíl míří tvá duše". Odpověď byla, že Dantovým vytouženým cílem je Bůh, protože Bůh je Alfa a Omega veškeré touhy: „Dobro, s nímž je tento dvůr spokojen, je alfou a omegou všech spisů, které mi Láska, nahlas nebo potichu, přečetla“. Na druhou otázku svatého Jana „Kdo namířil tvůj luk na takový cíl?“ v Ráji Dante píše, že své vedení obdržel z filozofických argumentů a od autority, která sestupuje shora. Jinými slovy, luk Dantovy lásky byl řízen filozofií (Aristotela) a zjevením (Písma).

Strom a zákaz jíst ze stromu proto musí být chápány z hlediska omezení, která představuje poslušnost vyžadovaná k respektování těchto omezení, následné spravedlnosti nebo trestu vyměřeného těm, kdo se proviní. Jinými slovy: pokušení, kterému Fico podlehl a atentát byly představitelné. Fico věděl jaká rizika existují v systému, který nepodléhá mírové dohodě stran, respektu a humánním obyčejům. Protože jsem měl možnost zahlédnout do kuchyně politiky a znal dokonce tři lidi z Ficova blízkého okruhu (bez citu a soucitu) předpokládám, že i kdyby Fico chtěl, nemůže dát přednost čestnému boji. To je další příčina včerejší tragédie s prokazatelnými prvky mediálního hyenismu: těžení z neštěstí, bestialita a surovost vůbec.

Přeji premiéru Ficovi brzkou stabilizaci, úspěšnou rekonvalescenci a sílu odolávat pokušením, která na něj čekají, zůstane-li mezi námi. Dnešní Satan, kdysi nádherná bytost a nejdokonalejší z Božích tvorů, má vyprchanou osobnost. V křesťanství a islámu Satan představuje padlého anděla nebo džina, v judaismu je často považován za metaforu pro jecer ha-ra, neboli zlý sklon či pud. A pokud je v rámci judaismu chápán jako zhoubná bytost, pak se jedná o posla, jehož úkolem je klást překážky lidským záměrům. V krajním případě se tak může dít „i k lidskému dobru, pokud se člověk chystá spáchat bezpráví“, jako v případě Bileáma (proroka národů, jenž bydlel na břehu Eufratu ve městě Petór) a jak často je tomu i dnes. Souhlasu netřeba.