Není pochyb, že výstavba elektronických táborů odpovídá myšlence neslavně proslulých koncentračních táborů (KT), německy Konzentrations-lager (KZ nebo KL), anglicky concentration camp (CC). Myšlenka táborů se těší konjuktuře ve světě a v době omezování práva a svobody na názor, v době transformace přirozeného lidského práva do instrumentu v podobě nepřítele uměle stvořené politické a zájmové korektnosti. Předpokládám, že v představitelné budoucnosti se bude mnohem více psát na toto téma i v ČR. Proč?

Jako nedokonalé lidské bytosti podléháme zákonům přírody, Planety a Kosmu. Stačí se podívat na fotografie pořízené dalekohledem Hubble, zamyslet se nad cestou satelitu Voyager 1 nebo srovnat velikosti Planet, a bude snad každému se zdravým rozumem jasné, jak jsme malí, nevýznamní ve srovnání s vesmírem, a že naše Planeta je naším jediným létajícím domovem. Z uvedeného pro nás vyplývá, že jsme byli obdařeni právem na štěstí (dané Kosmem, pro věřící Bohem, Alláhem apod.) a povinností chránit Planetu. Ne však protesty ala Gréta nebo konferencemi. Vladimir Galaktionovič Korolenko (1853 - 1921) ruský spisovatel, který strávil většinu života na Ukrajině, psal proti rudému i proti bílému teroru, apeloval proti antisemitismu, napsal úvahu Pád carské vlády. Výklad prostým lidem o událostech na Rusi (1917) a zanechal nám: Člověk se rodí pro štěstí, jako pták pro létání.

V době deficitu důvěry k sobě samým, ke spoluobčanům a mezi státy se urychluje technicko – technologický lineární vývoj bez regulace (založené na etice a morálce) v prostředí konkurence (na život a na smrt) mezi jedinci, státy, společenstvími a civilizacemi. Tato charakteristika současného života nutí k přežití pokrytecké moci za každou cenu. Každé přežití má však své kulturně hodnotové kořeny. Z nich vyrůstají moderní elektronické tábory. V těchto táborech se má realizovat marná snaha moci udržet se u moci s pomocí identifikace osob různými způsoby a druhy IT ve spojení s UI a trvalým existenčním strachem občanů. Zástupně se mluví o boji s teroristy, propagandisty, sabotéry, nebo o ochraně (virtuálních) lidských práv. Výsledkem jsou západní kritika metod, kontroly a řízení občanů a společností na Východě, ztráta soudnosti, přesun bojů z pole propagandy do kybernetického prostoru a ohrožení. To je jedno z největších bezpečnostních rizik moderního světa. Je anonymní, operuje bez morálky s pomocí klamu a může zasáhnout všechny citlivé oblasti každého státu.  

Na Západě reprezentovaném USA a EU jsme v objetí známých technologických gigantů Facebook, Google, Whatsup a dalších, veřejnosti částečně, nebo zcela neznámých společností. Ty zatím úspěšně odvlékají pozornost občanů od mnohem subtilnějších metod kontroly a řízení jich samých a celých společenství. Děje se tak mimo jiné s pomocí znalostí o korupci, systému voleb a rotace prověřených kádrů – slouhů. V neposlední řadě i svým neetickým konáním technologických gigantů, například formou odmítání platit daně.

Daleko od nás na Východě, v tomto případě ČLR, se realizuje systém kontroly občanů a právních osob ve formě sociálního úvěru (důvěry). Mezi Západem a ČLR se nachází Ruská federace. V ní nelze najít dokumentární důkazy o quasi totální kontrole, jak ji známe na Západě a kontrole v ČLR. S tou se mnozí začínají seznamovat. Proč až teď? Je tomu z neznalosti a strachu mnohých z toho, co se již tvoří na na základě jednoho z principů kybernetiky na konci jedné z epizod lidského života na Planetě. Zjednodušeně formulováno: Všechno co se může stát se někde již děje, a je zcela jedno, jestli si to uvědomujeme, nebo ne. Proto jsme v objetí pokrytectví, lží, konkurence a v boji o přežití. Nejsme schopni a ochotni se postavit proti výzvám a duchu doby, německy Zeitgeist. Proto obviňujeme bez důkazů, mluvíme o narušování lidských práv na Východě a o ochraně lidských práv na Západě. Ve skutečnosti se jedná o zcela jinou věc. Jako každá mince, má i tato věc dvě strany. Jaké jsou?

Jednu stranu mince tvoří kořen výzvev a ducha doby. Vyrůstá z matematiky George Boole (1815–1864). Tento britský matematik, filosof a logik je známý jako objevitel základů moderní aritmetiky, zvané Booleova algebra. Díky tomu je často považován za zakladatele informatiky, ačkoli v jeho době nikdo o ní, a ani o počítačích, nesnil. V roce 1841, Bolle zveřejnil klíčový příspěvek na téma Teorie invariantů, v roce 1847 epochální práci The Mathematical Analysis of Logic a v roce 1854 svoji nejdůležitější práci An Investigation of the Laws of Thought. Na základě uvedených prací a bez veřejné zmínky o George Boole byla cca 80 let později založena výroba procesorů, výzkum v oblasti umělé inteligence (UI), současná digitalizace a založen archiv otázek čekajících na odpovědi. Zainteresovaným doporučuji seznámit se s universálním mysticismem pramenícím z židovských myšlenek a indické logiky. Nebo s dílem Corcoran, John (2003), Aristotle's Prior Analytics and Boole's Laws of Thought. History and Philosophy of Logic, nebo s prací Marcel Guillaume, Mathematical Reviews 2033867 (2004). Proč se zmiňuji o matematice a George Boole?

Žijeme v době rychlých a do našeho života vstupujících kvantových a jiných druhů počítačů. Mezi počítači schopnými operovat s obrovským množstvím dat a umělou inteligencí (UI) existuje přímé spojení, tj. vazba. Libovolná neuronová síť hledá zákonitosti, které ji dovolují například uvidět, co je na obrázku. Nedávno zveřejnil Google informaci o kvantovém zařízení zvaném Sycamore. Je zcela jedno, jestli je to pravdivá, polopravdivá nebo jenom testovací informace sdělující veřejnosti, že Sycamore je 100 milionkrát rychlejší než normální komputer. Znalosti, současná praxe a rychlost vývoje dovolují předpokládat, že není daleko doba, kdy současný superkomputer potřebující na zpracování desítky a možná i stovky let, bude nahrazen Sycamore nebo jemu podobným zařízením s tzv. quantum supremacy a vyrovná se s úkolem během stovek vteřin. Tj. několika minut. Quantum supremacy totiž ukazuje cestu od umělé inteligence (UI) k superinteligenci (SI).

Ta je podobná mozku a ruské matrošce. Tím jsem u tématu Dysonovy sféry. Tuto hypotetickou superkonstrukci, která by umožnila využití absolutně veškeré energie, kterou uvolňuje hvězda, navrhl Angličan Freeman Dyson (1923). Tento praktikující křesťan, celoživotní bojovník proti nacionalismu, zastánce jaderného odzbrojování a mezinárodní spolupráce předpovídal, že podobné struktury by byly logickým důsledkem vzrůstajících energetických požadavků technologicky vyspělé civilizace. Navrhoval proto, aby se po takových strukturách pátralo za účelem nalezení důkazu o existenci vysoce inteligentního mimozemského života. Dysonova sféra je z mnoha důvodů, o kterých se nebudu rozepisovat, jedním z méně častých témat science-fiction. Přesto se objevila v seriálu Star Trek a v superhrdinském filmu Avengers: Infinity War, odehrávájícím se částečně ve vesmíru.

Kvantové technologie mohou velice brzo dovolit konstrukci mnohem kompaktnějších zařízení s úrovní umělé intelegence rozumnější než je přirozená inteligence člověka. Proto se nazývá superinteligencí (SI). V kontextu úvahy o superinteligenci je nezbytné si uvědomit její schopnost spojovat se a naší možnost ji izolovat. Úvaha na téma - schopnost spojovat se a možnost izolace - nutí analytika vycházet ze skutečnosti, že neexistuje žádná garance absolutního izolování SI. Nemožnost řešení úkolu pomocí algoritmů dokázal již v roce 1936 anglický matematik, logik, kryptoanalytik (se zásluhou o dešifrování nacistických tajných kódů během 2. světové války – Enigmy) a zakladatel moderní informatiky Alan Mathison Turing (1912 – 1954). V roce 2016 potvrdila Turingův důkaz nemožnosti řešení s pomocí algoritmů také skupina vědců z USA, Austrálie a Španělska. Nabízí se otázka: Proč pokračujeme ve vývoji něčeho nebezpečného, když je izolace superinteligence  neřešitelná?

V analytické praxi platí pravidlo: řešitelnost nebo neřešitelnost úkolu se obyčejně redukuje na problém (po)zastavení. Jestliže se podaří najít pro nový úkol algoritmus řešení (po)zastavení – což je samo o sobě protiřečí, tj. protiklad, znamená to, že úkol jako takový není řešitelný. I to se často stává. Proč? Protože problém (po)zastavení, zdržování nebo izolace obsahuje dva pod-úkoly: první se nazývá problém újmy (poškození), především člověku. Druhý se nazývá problém kontroly. Funkce kontroly se spouští vždy, když existuje vysoká pravděpodobnost neexistence újmy. Není čas a ani prostor pro podrobný popis uvedené problematiky, je ale pro opětovanou zmíňku o George Boole. Ten se zabýval kromě matematiky otázkami sociální nespravedlivosti, bídy a také problematikou absolutního zla. S pomocí matematiky a logiky dokázal, že absolutní zlo neexistuje. Proto je možné, že mnozí z nás jsou nepoučitelní ignoranti nebo idealisté s falešnými ambicemi, kteří si současně neuvědomují důležitost schopnosti (po)zastavení a neví, že již pouhý pocit moci mění funkci mozku směrem ke snížení schopnosti člověka soucítit. Jinými slovy: člověk se transformuje do bytosti bez duše. Počet bytostí bez duše se zyvšuje denně na celém světě s pomocí aplikací, globalizace (ne)vzdělávaní a technologické hegemonie několika nadnárodních společností.

Druhou stranu mince a současné výzvy, ducha doby a kritiky metod kontroly a řízení v ČLR tvoří kořen, který vyrůstá z historie a filozofie. Uvádím čínský příklad z historie, protože výstavba elektronických táborů ve světě se dnes redukuje na kritku ČLR a využívání IT a UI pro totální kontrolu jedince a podnikatelských společností v ČLR. Vědomně se ignoruje praxe v USA, EU, RF a jinde ve světě, širší kontext a nebezpečí vyplývající z ignorování.

Šang Jang (商鞅, 390 př. n. l. - 338 př. n. l.) byl významným státníkem státu Čchin v období válčících států ve starověké Číně. Podle dostupné literatury Šang Jang uzákonil s podporou vévody Siao ve státě Čchin mnoho reforem v souladu se svojí legistickou filozofií zapsanou v Knize Lorda Šanga. Ve státní správě zavedl například meritokracii, šlechtu zbavoval moci a pomohl změnit Čchin ze zaostalého na vojensky mocný a silně centralizovaný stát. Ačkoli naprostá většina jeho reforem byla převzata z politik zavedených jinde, Šang Jangovy reformy byly důkladnější a extrémnější než reformy zavedené v jiných státech.

Poté, co se Šang Jang stal hlavním poradcem vévody Siao byly realizovány změny právního systému (založené na Li Kchuejově Zákoníku čili Fa-ťing, 法經). Ty umožnily Čchin prosperitu, položit základ umožňující státu Čchin dobýt celou Čínu a tak poprvé sjednotit zemi. Chan Fej (韓非; přibl. 280 př. n. l. – 233 př. n. l.), čínský filozof, který spolu s Li S'em, rozvinul Sün-c'ovu filozofii v doktrínu legismu, mu připisuje vytvoření dvou teorií: 1) Ting Fa (定法) - napravování standardů. 2) I Min (一民) - nakládání s lidem jako celkem.

Šang Jang považoval loajalitu ke státu za nadřazenou loajalitě k rodině a zavedl dva soubory změn. První v roce 356 př. n. l. zahrnoval: 1) Zavedení Li Kchuejova Zákoníku s důležitým doplněním pravidla: Ty, kdo věděli o trestném činu, a neoznámili jej, čekal stejný trest, který postihoval pachatele. 2) Zbavení šlechty pozemkových práv a přidělení půdy vojákům na základě vojenských úspěchů. Současně obdržela armáda dvacet vojenských hodností na základě úspěchů na bojišti. 3) Podpora kultivace pusté půdy z důvodu zvýšení množství lidské síly, a upřednostňování zemědělství před obchodem. Za zmínku stojí, že Šang Jang nechal pálit konfuciánské spisy a tak se snažil potlačit vliv této filozofie.

V roce 350 př. n. l. Šang Jang zavedl druhý soubor změn. Ten zahrnoval standardizovaný systém přidělování půdy a daňovou reformu. Byla provedena pozemková reforma, privatizace půdy, zavedení odměňování rolníků, kteří při sklizni překročili kvóty, zotročování rolníků, kteří při sklizni kvóty nesplnili, a využívání zotročených obyvatel jako odměny pro ty, kteří plnili vládní politiku. Jelikož čchinští rolníci byli odváděni do armády, Šang Jang podporoval aktivní přistěhovalectví z jiných států jako náhradu pracovní síly. Tato politika současně zvyšovala lidskou sílu a potenciál státu Čchin a oslabovala jeho protivníky. Šang Jang rovněž zavedl zákony, které nutily obyvatele uzavírat sňatky již v mladém věku. Proto daňové zákony podporovaly rodiny s více dětmi. Uzákonil politiku, podle které byli propouštěni vězni, kteří pracovali na kultivaci pustin pro zemědělství. Pro lepší porozumění historické reference v kontextu elektronických táborů se mi jeví důležité také následující:

1) Zrušení primogenitury a zavedení dvojitého zdanění domácností, které měly více než jednoho syna žijícího v domácnosti s cílem rozdělit velké klany do nukleárních rodin. Skupiny 5-10 rodin (tzv. baozja) měly za úkol sledovat za sebou a nést kolektivně vinu za nedodržování zákonů.

2) V průběhu jedné bitvy za invaze do státu Wej v roce 340 př. n. l. Šang Jang předstíral zájem o uzavření mírové smlouvy, setkal se s velitelem wejské armády a zajal ho. Bez vůdce armáda Wej prohála s armádou Čchin a ztratila území. 3) Šang Jangova smrt kvůli ponížení a jeho skrývání se před popravou pokusem se ubytovat v hostinci dokumentují ironii jeho osudu: hostinský odmítl Šang Janga ubytovat, protože by tím porušil Šang Jangovy zákony. Ty zakazovaly ubytovat hosta bez řádné identifikace. Šang Jang byl popraven, nicméně král Chuej-wen zachoval jeho reformy.

Pohled na uvedené dva kořeny problematiky elektronického tábora dovolují člověku se zdravým rozumem si představit rozdíly konceptů kontroly a řízení občanů v jednotlivých kulturách. Současně vyzívají k reflexi a tvorbě vlastních kontrolních a řídících mechanismů s ohledem na transformaci společnosti, na nezbytnost etiky a morálky v konání, myšlení a mluvě kritiků. V konečném výsledku pohledy do historie umožňují si představit, jak může vypadat soutěž východního a žápadního systému, jejich srovnání a zdravá konkurence.

Jestliže v představitelné budoucnosti bude život občana ČLR určovat IT, UI a informace z tzv. chytrých věcí (péče o své zdraví, děti, rodiče a manželky, ale i milenky) pouze s pomocí unikátního elektronického identifikátora (s cca 18 parametrovým kódem), bude centrální moci možné mít přehled a možnost kontroly celého státu prakticky v reálném čase.

Z důvodů objektivity a skutečnosti, že si vedení KS ČLR a vláda uvědomují důležitost etiky a morálky připomínám, že hodnocení a tresty pro členy KS ČLR, úředníky a ostatní členy státního aparátu jsou již dnes přísnější, než pro obyčejného občana. Při sníženém hodnocení, tj. snižující se sociálnímu úvěru (důvěry) chování rodičů ovlivní i osud jejich dětí. Zvýšený sociální úvěr se odráží ve slevách na letenky, jízdenky, bankovní úvěry, na kariéru dětí apod.

Statistika za rok 2018 indikuje, že v ČLR bylo zaregistrováno 14 milionů přestupků. Celkově, podle mě dostupných informací dnes si nemůže koupit letenku 5 milionů občanů ČLR, 5,5 milionů jízdenku do vlaku, 2 milióny občanů jsou omezeny v možnosti poslat své děti do kvalitních škol a 0,8 milionu se nemůže vzdělávat na univerzitě. Co se týče právních osob, 4 miliony jsou zaregistrovány na černé listině.

Pro občany ze Západu, ochotných respektovat zákony ČLR nehrozí nebezpečí. Pocit sledování lze akceptovat na základě základní znalosti historie Číny, uvědomění si, že doma je tomu podobně, a s pomocí kontroly emocí. Problém vzniká u všech, kteří navštěvují ČLR a narušují zákony, nebo jsou neschopní a neochotní akceptovat zákony ČLR. Je jedno z jakých důvodů. K nim patří i špionáž, politpropaganda a vydírání všeho druhu. Proč?

Každý návštěvník, který pobýval v ČLR více než jeden rok může být identifikován za 34 vteřin. Kdo pobýval v ČLR ne déle než týden, může být identifikován za něco více než 60 vteřin. Uvedené jsou výsledky západních novinářů - provokatérů testujících čínskou policii v Šanghaji, Šenzenu  a Harbinu. V roce 2022, kdy bude instalováno v ČLR cca 600 milionů kamer, bude možné identifikovat člověka (včetně návštěvníků ČLR) během 3 vteřin. Tady končí legrace pro západní hospodářskou a technologickou rozvědku a konkurenci.

Pro srovnání uvádím, že v Moskvě s 12,6 milióny obyvatel se používá v rámci programu zvaném Bezpečné město 117 tisíc kamer. Současně nepodceňuji sovětské a ruské státní archivy a jejich profesionální pracovníky. V kolébce demokracie, Velké Británii, a jejím hlavním městě Londýn, ve kterém žije přibližně 9 milionů obyvatel, sleduje občany 560 tisíc kamer. Z nich absolutní většina funguje s pomocí umělé inteligence. Proto nelze mluvit dnes ani zítra o totální kontrole v Moskvě, tím méně v Ruské federaci.

Co se týče USA, kde útok 11. září 2001 změnil život občanů USA a velké části světa je situace podobná kolébce demokracie: z 300 milionů obyvatel USA je registrováno a pod biometrickou kontrolou 250 milionů obyvatel. Počet kamer není potřeba nazývat. Stačí si uvědomit rozsah a systém zveřejněných odposlechů a sebevědomí technologických gigantů.

Sitauce v Evropě se neodlišuje od situace v USA. V Paříži, Berlíně a jinde, kde dochází k protestům, je zcela vyloučeno, že by se někdo mohl vyhnout kameře nebo odposlechu. Problém není v technologiích, ale ve schopnosti člověka je eticky využít ve svůj prospěch. To platí i pro ČR. V ní určuje kvalitu elektronického tábora míra síly demokracie, emocí, fakty nepodložená kritika, síla politické propagandy a virtuální ochrana lidských práv.

ČLR neudělala nic jiného, že zkopírovala systém zavedený na Západě po roce 2001, využila specifiku archetypu a zkušenosti ze své historie a správně odhadla strategické trendy. Proto není pro cizince snadné identifikovat v ČLR široký veřejný odpor občanů k systému kontroly obyvatel. Naopak: obrovské množství občanů využívá nové technologie a aplikace, aniž by si plně uvědomovalo rozsah a hloubku rizik. Nehledě na rizika vzala centrální vláda ČLR na sebe odpovědnost před svými občany a sousedy, a tím i před s ČLR spolupracujícím světem. Odpověďnost však vyžaduje důvěru. Ta představuje v současném světě velký deficit.

Na heterogenním Západě se kvalita kontroly a řízení občanů a elektronického tábora měří podobně jako v ČR. Ochrana lidských práv se propaguje při současném ignorování skutečnosti deficitu morálky a etiky u moci a jejich slouhů. Ti nenesou osobní odpovědnost a požívají proto beztrestnost. Realizace myšlenky totální kontroly občana a společnosti na báze etiky bude v Evropě objektivně pokulhávat za ČLR. Výsledkem bude představitelný růst kritiky ČLR co se týče politiky a lidských práv, strachu z technologického zaostávání Evropy a USA (již z demografických a datových důvodů) a zmenšující se konkurenceschopnost Západu, nejenom ve srovnání s ČLR. Tu způsobují heterogenita, neochota k dialogu a rostoucí nevzdělanost a nevychovanost, tj. debilizace společnosti.

Jedním z prvních úkolů západních vůdců je zkrotit Google, Twitter, Facebook a podobné technologické giganty administrativními a finančními metodami s cílem rozbití monopolu a placení daní. Jejich virtuální podnikatelsko – výzkumná odpovědnost a produkty představují ve spojení s daňovou strageií zvanou - double Irish, Dutch sandwich, životanebezpečné riziko pro Evropu. O USA nebudu spekulovat. Skutečnost placení korporativní daně ve výši 12,5% (v Irsku) ve spojení s netransparentností sběru, využití a zneužití dat a hegemonistickým diktováním stylu života heterogenním evropským kulturám nedovoluje mi si představit udržitelnost stávajícího politicko-hospodářského a hodnotového systému a jeho vývoje.

Protože existují rizika spojení IT, UI a SI, o kterých s pravděpodobností hraničící s jistotou nevíme, nebo víme s pomocí lidské představivosti velice málo, jeví se mi jako smysluplné založení veřejně dostupných a transparentně operujících center, jejichž cílem by měly být monitoring technologií a včasné rozpoznání technologických a rizikových trendů. Bez důvěry zkorumpované moci k občanům je totiž jenom otázkou času než dojde k výbuchu. Největší výzvou pro moc je množství aktérů, používajících stejná nebo podobná slova, ale vykládajících jejich obsah po svojemu, nemožnost řešit výzvu izolovaně z objektivních důvodů a do třetice, současná nejasnost hranice mezi normální situací, konfliktem a válkou.

Jestliže již musíme mít nepřítele, bez kterého, jak si namlouváme, nemůžeme žít a přežít, je nutné si uvědomit, že opravdu suverénních států na naší Planetě je méně než prstů na jedné ruce, a že Evropa k nim nepatří. V představitelné budoucnosti se bude jakýkoli vážnější útok na stát automaticky identifikovat s následnou automatickou reakcí, bez hledání indiviuálního viníka. Politikové a občané nebudou v představitelné budoucnosti rozhodovat o národních a státních zájmech. Budou to kybernetická a podobná vojska, pracující v zónovaném systému.

Životanebezpečné konkureční prostředí přinutí cestující a citacemi vyčerpané vědce a pseudovědce akceptovat skutečnost, že opravdové znalosti nebudou k dispozici na cestě zveřejňování a citací ve Scope a podobných komerčních instrumentech monitoringu a kontroly úrovně myšlení. Výsledkem bude snížení rozpočtů na tradiční vědu, růst vyšetřování a zatýkaní expertů po konferencích (podobné zatknutí 36 letého Virgil Griffitha, specialisty na kryptoměnu, hackera a spoluautora browseru Tor2web), růst potřeby specialistů a expertů schopných identifikovat symptomy patologické vědy ve smyslu definice laureáta Nobelovy ceny za chemii z roku 1932, Irwing Langmuira (1881 – 1957) a do třetice, traumatický zážitek, nutící uvědomit si a chápat různé kultury, stát, rodinu a jednotlivce jako součástky Planety představující kosmickou loď, letící v nekonečném vesmíru. Kosmickou loď a proto ani stát nemůže řídit a opravovat amatér, chvilkař nebo nevzdělaný a zkorumpovaný člověk.

Evropa si také bude muset uvědomit potenciál světového trhu elektronických táborů a vypracovat svoji vlastní strategii a taktiku obsazení alespoň jeho části. Minimálně 75 států ze 176 mají již dnes podle studie Carnegie Endowment of Peace v provozu bezpečnostní a identifikační systémy s integrovanou UI. Tj. máme již 75 elektronických táborů. Lze očekávat, že i na tomto poli to USA v budoucnu nebudou mít lehké. Huawei provozuje své systémy v 50 státech, americké společnosti (IBM, Palantir, Cisco a další) mají prezenci ve 32 státech světa. Velkou výzvou pro všechny technologické giganty zůstává i nadále bezpečná identifikace obyvatelstva s temnou kůží. I v tomto segmentu také zaostávají USA a EU za ČLR. Čínská společnost CloudWalk totiž uzavřela podle Global Times v minulém roce smlouvu se Zambií na projekt masové identifikace obličeje člověka s tmavou kůží.

Z uvedeného vyplývá potřeba mezinárodní standardizace kontroly a řízení občanů a společnosti na všech úrovních spolupráce mezi státy. Tj. dialog. Zodpovědnou je organizace OSN, zvaná ITU (International Telecommunication Union) se sídlem v Ženevě. Nutností se mi jeví také podpora snah malých států, jakým je například Bělorusko. Tam byla vypracována zajímavá koncepce informační neutrality a informační suverenity, o které nejenom česká média mlčí z mnoha pochopitelných důvodů.

Další nutností se mi jeví uvědomění si, že jsme otroci zákonů, abychom mohli být svobodní. Přestože platí, že kdo chce mír, se musí připravovat na válku, neměli bychom zapomínat na otázku a odpověď Alberta Einsteina: Proč nám skvělá technika, která šetří práci a usnadňuje život, dosud přinesla tak málo štěstí? Odpověď je prostá: protože jsme se jí nenaučili rozumně užívat. Souhlasu netřeba.