Nejlepší herce dnes nenajdeme na divadelních scénách. Hledejme je všude tam, kde jsou na dosah zisky a moc.

Základním vybavením otroků jsou počítače a mobilní telefony. Většina z nich touží strávit celý život u zářícího Pc nebo s mobilem v ruce. Není žádné nové zjištění, že audiovizuální komunikace prostřednictvím PC a mobilu patří k nejlepším prostředkům manipulace s otroky. Informace jsou zdánlivě svobodně volitelné a přístupné, ale platí, že informace zapovězené otrokům se nikdy k otrokům nemohou dostat přes kruhy cenzury, které jsou vícestupňové a velmi bedlivě tříděné. Představme si jakýsi inteligentní cedník, který propouští jen to, co je v rámci kalkulací a výpočtů vygenerováno ke sdílení. A tak si otroci mohou přijít na své: protichůdnost informací potvrzuje jejich zdánlivě svobodné zdroje (není pro ně logické, že by cenzura pustila informace odhalující cíleně to, co má být považováno za pravdu), mohou si vykládat události okolního světa po svém, dospívat ke svým osobitým závěrům a utvrzovat se v nich, aby vznikaly řady rozdílných názorů, jež vyvolávají konflikty. Ty jsou velmi žádoucí, protože otroci nemají šanci se dohodnout na postojích, které by pány ohrožovaly. Tím jsou i rozrušeny tradiční třídy, z nichž dělnická byla historicky ta nejnebezpečnější, schopná krajních řešení i obětí.

A dostáváme se k úžasnému nástroji zotročování: k bankovním půjčkám a úvěrům. Mizerné platy vedou k zoufalým činům; někdy mají i ušlechtilý kontext, když jsou prostředky půjčovány na zvyšování vzdělání, častěji však jsou vyplýtvány na rozmařilosti, které otrokům nepříslušejí. Ale zlaté pravidlo je, že otrok nemá být varován, ani dostatečně vzdělán, aby mohl odhadnout včas nebezpečnost svého jednání. K matení a obluzování slouží reklamy, které útočí na podvědomí a podprahové instinkty, na libido a povzbuzování rozmařilosti. Našeptávání falešných iluzí, hezky se jim tradičně říká „americký sen“, je nejlepší cestou k propadům do naprosté závislosti, někdy i k soudním procesům a věznění v kriminálech. V těch se pěstují pěšáci pro mafie, ale to je jiná kapitola.

Ti, co vykazují schopnosti géniů, mají poněkud lepší osud: buď přijmou roli v procesu zotročování na straně otrokářů, nebo zvolí vzpurnou pozici proti nim, ale tím jednoznačně ztratí naděje patřit k vyvoleným. Rebely čeká izolace, omezování publikační činnosti, rafinované denunciace, zabránění přístupu k pracovním pozicím odpovídajícím talentu a vědomostem, restrikce finančních příjmů (nízké honoráře, omezené odměny atd.). K útlaku stačí přece nástroj jakým jsou opakující se pracovní smlouvy na dobu určitou, aby z rebela byl záhy výprosník a později zcela závislý otrok.

Globalizace označuje celosvětový trend zahánění lidí do stád různě barevných mas, v nichž ztrácejí svoji originalitu, kulturní kořeny, tradice a zvyky. To vše jsou zdroje výjimečnosti a jedinečnosti, které nejvíce vadí otrokářům. Dědictví minulosti je nutné oslabovat a ředit quasi moderním a pokrokovým uměním, které toto dědictví oslabuje, vykrádá, jinak interpretuje, odsouvá, bagatelizuje. Ovšem je nutné tento proces vést velmi opatrně a pomalu, aby hlasy kritiků vypadaly jako výkřiky staromilců a omezenců. Každý kreativnější otrok, který je ochoten se zapojit do tohoto mystifikačního procesu, má zajištěnu roli celebrity, což jako druhotný efekt ještě ničí skutečné potenciální elity. Proměna elit v celebrity je také jedním z hlavních procesů zotročování, neboť elity jsou nejsilnějším a jediným protivníkem otrokářů. Elity jsou diskreditovány, zesměšňovány, korumpovány a případně i fyzicky likvidovány. Nelze nevidět u části elit ochotu nechat se zotročit za prebendy, tituly, medaile a dílčí podíl na moci. Řevnivostí rozložená střední třída opouští své pole na mapě dějin. Požitky a zdání důležitosti sehrály své; kolegialita se solidaritou vymřely.
 

Média dokonale matou a manipulují s jakýmkoli faktem. Nálepkují se znakem svobody, holedbají se povinností k vyváženosti a nestrannosti. Co víc chtít? Svobodná média éry elastických otroků jsou klasickým příkladem přísloví „pod svícnem je tma“. Čili zmanipulované a cenzurované informace vydávané za zaručeně nezávislé a vyvážené (k tomu nejlépe slouží moderátoři a komentátoři, odborníci všeho druhu médii pěstovaní, všemožní mluvčí a samozřejmě na špičce pyramidy stojí svobodně volení politici) jsou základem budování nesourodé a nevraživé společnosti. Těžko se otrokům vysvětluje, že zmanipulovaná a nesvobodná média jsou znakem toho, že ani politici nemohou být nezávislí. To je kondicio sine qua non. Jen svobodná média mohou zajistit skutečně svobodné volby a hlídat činnost politiků, a tím jim pomáhat k nezávislosti na oligarších.

Nejistota všední každodennosti udržuje elastické otroky v obavách: pokud hrozí epidemie, je jedinou starostí přežít (mrtví jsou jednoduše odškrtnuti a nikdo nic neřeší), pokud následují ekonomické restrikce, s pomocí dotací, podpor a politických intervencí se zajistí jídlo a otop. Kvalita života představuje jen prázdný pojem, o němž většina masy vůbec nic netuší, nemá o něm představu a nevyslovuje žádné požadavky na jeho obsah. Toto dominantní tabu ve veřejném prostoru svědčí o podstatě procesu. Globální civilizace vygenerovala nejpropracovanější totalitní nástroje, jaké kdy v historii vznikly. Slibuje zákony trhu, ale důsledky konkurence nikde nevidět, pohonné hmoty jsou všude stejně drahé, domácí elektrická energie se vyváží do zahraničí, pro domácí spotřebitele cena stoupá. Jakmile se ceny jednou vyhoupnou vzhůru, v drtivé většině nikdy nepoklesnou.

Podobně se lze tázat i na řadu dalších témat českých moderních dějin. Všimněme si jedné zákonitosti; po tragické bitvě na Bílé hoře a masakru český elitních pánů na Staroměstském náměstí emigroval značný počet evangelíků ze země a ostatní se smířili postupně s tvrdou rekatolizací. Lidé zapírali své pravé přesvědčení a náboženské cítění. Z mnohých se stali otroci přetvářky. Po vzniku Československa nacionalistický duch, od šlechty osvobozeného československého národa, privilegizoval československého občana, jemuž nebyli příslušníci tak zvaných menšin ve všech směrech postaveny na roveň. Více jak 3 milióny Němců sklopilo hlavu, aby ji pod praporem NSDAP dramaticky zdvihli a dokázali zničit Československou republiku. Z pánů se stali otroci. Němci zavřeli vysoké školy a metodicky ničili české elity. Kyvadlo dějin se vychýlilo po roce 1945 a z otroků byli páni a z pánů otroci. Nové panstvo si v mnohém si nezadalo s panstvem Protektorátu Čechy a Morava.

Uzavřeme tuto glosu poznámkou k vysokému školství. Jelikož se nijak radikálně nevyrovnalo s minulostí ještě neglobálního světa, nedefinovalo ihned na počátku éry kapitalismu striktní kánony potřebné pro růst národní inteligence, došlo ke zředění náročnými požadavky vybroušené struktury vysokých škol prostřednictvím nenáročných až podvodných fenoménů soukromých škol. Princip klientelismu mas studentů ovlivnil neblaze úroveň školitelů, kteří korumpovaní nízkými mzdami a potřebou akademického rozvoje, jenž je manipulovatelný a snadno ovlivnitelný nadřízenými, překotně vyhovují potřebám tohoto klientelismu a dokonce se předhánějí ve vynalézání různých přetvářek a triků reprezentujících před kontrolnímu orgány požadovanou úroveň výzkumu, atestací i vzdělávacího procesu. Sami falzifikaci iniciují, brání pronikání k pravé podstatě stavu odpovědnější částečce společnosti, neprotestují proti pasivní byrokracii odpovědných ministerstev. Akademici se snaží vymknout z prostoru ekonomické malosti například vstupy do politiky a manažerských struktur, protože politika a manažerské struktury jsou nejvyššími patry otroctví, kde tato role je zdánlivě bezbolestná díky dostatku ekonomických prostředků, ale je těžké odhadnout škody mentální a sociální. Ty se většinou plně projeví až v následnických generacích.