Nutno v samém úvodu podtrhnout, že pozice České republiky v celounijním srovnání je více než lichotivá, dokonce snad v tomto porovnání příznivější, než interpretace předběžných dat o vývoji HDP za letošní třetí čtvrtletí (1,9 % meziročně či 0,3 % mezikvartálně).
Zkusme však popořadě vyhodnotit obsah jednotlivých složek.
S ohledem na nadcházející období je velmi významná Roční analýza růstu. Priority hospodářské politiky zůstávají v zásadě nezměněny v porovnání s minulým rokem a zaměřují se na podporu investic cestou zlepšení funkčnosti finančního sektoru, posílení dopadů fondů EU při podpoře Evropského fondu pro strategické investice (EFSI).
Velký důraz je kladen na rozvoj nebankovního finančního zprostředkování přes kapitálový trh a přímé kapitálové vstupy do jednotlivých podnikatelských projektů, nejlépe vysoce inovativního typu.
Taktéž větší míra propojenosti mezi fondy EU a EFSI, zvláště pak po jeho prodloužení do roku 2022, předpokládá přinést pozitivní výsledky (jež se však bohužel zatím netýkají České republiky, kde je dosavadní využití EFSI snad ještě menší než zanedbatelné; to může být o to více varující za předpokladu, že se na této bázi bude v budoucnu rozdělovat stále více prostředků Rozpočtu EU).
Zdůrazněna je též role investic globálního charakteru, které například v souvislosti s realizací klimaticko-energetického balíčku mohou vést k vytvoření zcela nových odvětví, pracovních míst i dlouhodobé komparativní výhody pro EU.
Za klíčový strukturální problém je označována situace na trhu práce, který je ovlivňován celou řadou buď zcela nových či razantně eskalujících parametrů; jednou z oblastí pro řešení je zásadní potřeba modernizace sociálních politik ve smyslu výrazně vyšší motivace k práci a současně stanovení limitů pro zrychlující se sociální imigraci do EU.
Důraz je též kladen na realizaci technologicky revolučních řešení v oblasti digitalizace, systémových řešení v energetickém sektoru, v otázkách mobility, které umožní daleko více otevřít a optimalizovat možnosti trhu a usnadnit nalezení reprezentativní rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou; klíčové je zvláště odstranění regulačních bariér, které modernizaci tržního prostředí stále fatálně brání.
Pro mnoho členských zemí představuje stále překážku jejich růstu nezdravost fiskálních podmínek. Jak již zmíněno výše, kvůli strukturálním poruchám na trhu práce byla tentokrát do množiny dokumentů provázejících, výkop Evropského semestru na další období, zařazena též velmi podnětná zpráva o zaměstnanosti.
A teď to nejlepší na konec pro Českou republiku: podle Zprávy mechanismu varování, nedílné monitorovací složky Evropského semestru, od roku 2011, kdy je tento systém realizován, naše země je první ze všech členů, která nemá nejenže vykázány žádné makroekonomické nerovnováhy, ale všechny vykázané hodnoty se pohybují v bezpečných pásmech. To je naprosto zásadní a přesvědčivý argument o struktuře i výkonnosti české ekonomiky v současné etapě!