Letošní recese znamená, že už čtvrtý rok zůstaneme pod úrovní roku 2008. A současně platí, že česká ekonomika klesá více než zahraniční. Recese ekonomiky také znamená horší příjmy pro veřejné rozpočty. Výpadek ekonomického výkonu ČR vyjádřený v hrubém domácím produktu o 0,6 procentního bodu podle materiálu bude znamenat prohloubení schodku státního rozpočtu o deset miliard korun. K tomu lze pravděpodobně připočíst výpadek příjmů v souvislosti s pozastavením některých operačních programů financovaných ze zdrojů z EU.
Konsolidační cíl na letošní rok uváděl snížení deficitu státního rozpočtu na 105 miliard korun. To ale platilo jen v případě ekonomického růstu. Vláda chce eliminovat neplánovaný výpadek rozpočtových příjmů dalšími škrty v druhé polovině roku. Miroslav Kalousek avizoval, že šetřit by se mělo ve výdajích jednotlivých resortů. Uznává, že to bude složité. Vláda již letos v únoru zmrazila výdaje rozpočtu za 23,6 miliard korun. Ministerstvo financí proto také v červenci t. r. zhoršilo svůj odhad snižování podílu deficitu na HDP na letošní rok ze 3 procent na 3,2 procenta.
Premiér Petr Nečas se přesto snažil uklidnit veřejnost, že k pesimismu není důvod. Připomněl, že ČR má sedmý nejnižší veřejný dluh v EU a že výnosy českých dluhopisů (úroky, za které si naše země půjčuje), se blíží spíše k zemím, jako je Rakousko a Německo, než ke státům na periferii eurozóny. Zopakoval svůj argument z debaty o nedůvěře vládě, že agentura Moody's tento týden potvrdila ČR ratingovou známku A1. Agentury nás ale chválí za to, že zatím platíme dluhy i s úroky. Ale co z toho má obyčejný občan? Nižší úroky z dluhů mohou jen přinést úspory v rozpočtové kapitole státní dluh (v řádu cca 10 miliard korun). Bezpečný přístav ale není jen o tom, kolik platíme bankám ale jak se žije lidem, jak rozdělíme břemeno krize.
Je jasné, že s příchodem evropské recese se nesplní ani loňský střednědobý výhled. Mírný optimismus si vláda pro další léta ale ještě udržela. V roce 2013 má podle ní HDP růst o 1 procento (loni vláda očekávala +3,3 % HDP), v roce 2014 by měl zrychlit na 1,9 procenta (původně +3,9 % HDP) a v roce 2015 by HDP měl stoupnout dokonce o 2,7 procenta. Přesto se má podle vlády s ohledem na aktuální prognózy deficit veřejných financí do roku 2015 snižovat pomalejším tempem. Ještě v dubnu vláda plánovala snížit deficit do roku 2015 na 0,9 procenta HDP, nyní by měl deficit klesnout jen na 1,6 procenta. S odbory se na tohle téma vláda stále odmítá bavit, ale realita si už korekce původní konsolidační strategie prostě vynucuje.
A problémem je i vývoj příjmů. Původní prognóza počítala s jejich letošním nárůstem o +2,7 %. Propad ekonomiky samozřejmě vede i k propadu inkasa. Snaha zalátat to zvýšením nepřímých daní ale naráží na další problém. Každý ekonom ví, že v určitém okamžiku výběr daní už neroste ani při zvyšování daní (popisuje to tzv. Lafferova křivka). Minimálně u DPH je to dnes už viditelná praxe, žádná teorie. Kalousek ale toto odmítá a tvrdí, že Češi méně spotřebovávají ne kvůli zdražování, ale protože údajně více spoří na stáří.
Optimismus vlády opravdu není důvod sdílet. Recese je tady s plnou silou, a to ještě zatím nevíme, jak se bude vyvíjet ekonomika velkých zemí zasažených dluhovou krizí, jako je Španělsko či Itálie. Co je pro vztah k vládě ČR rozhodující je fakt, že její vládnutí dopady mezinárodní krize ještě zhoršuje. Splácet dluhy a dát lidem práci může umožnit jenom hospodářský rozvoj. A to je něco, co tahle vláda nedokáže. Proto je nejvyšší čas ji vyměnit.
Jiří Dolejš