I proto ECB zatím nebude pomýšlet na změnu měnové politiky. Sazby i po čtvrtečním zasedání zůstanou v hlubokém záporu, Christine Lagardeová nebude chtít nic zásadního měnit ani na komunikaci. Pro trhy ovšem může být zajímavé, jak se vypořádá s otázkami směřujícími na strategickou revizi měnově-politických nástrojů. Christine Lagardeová se jí bezesporu snaží podpořit týmového ducha ve výkonném výboru ECB, kterého postrádal v posledních letech prezidentování Maria Draghiho. Chystaná revize ovšem na druhou stranu již dnes snižuje v investorských kruzích váhu verbálního závazku, držet sazby v hlubokém záporu do té doby, než se inflace udržitelně přiblíží dvouprocentnímu cíli. Pokud by tento závazek trhy měly brát vážně, nebudou čekat v nejbližších dvou letech žádný pohyb sazeb. Dvouleté sazby však v posledních třech měsících míří vzhůru a ukazují, že trhy si už verbálním závazkem ECB nejsou tak jisté…(viz graf).
Christine Lagardeová každopádně bude mít dost příležitostí své pozice vysvětlit. Nejenže se ve čtvrtek po zasedání ECB setká s novináři, ale v pátek vystoupí v Davosu v panelové debatě s ostatními centrálními bankéři. Hlavním tématem diskuse, které se zůčastní i její nástupkyně v čele MMF, bude ekonomický výhled na rok 2020.
To v Česku zasedá ČNB až na začátku února a je čas ještě rozklíčovat pozice centrálních bankéřů, ve kterých se musí mísit na jedné straně geopolitická úleva a vyšší domácí inflace a na straně druhé viditelně zpomalující průmysl. O zpomalení ekonomiky také primárně hovořil v Lidových novinách guvernér Jiří Rusnok, kterému se zatím do zvyšování úrokových sazeb příliš nechce. Jedním z argumentů je i silnější česká koruna, která v uplynulém týdnu dobyla nová postintervenční maxima.