Zjednodušeně řečeno to znamená, že první fixní část by se i nadále strhávala lidem z platu, tu druhou by si platili sami a její výši by si každý rok určovaly zdravotní pojišťovny podle toho, kolik peněz na pokrytí zdravotní péče svých pojištěnců potřebují. Prý si tak pojišťovny konečně budou konkurovat a začnou bojovat o klienty. Místo zavedení jedné zdravotní pojišťovny, která by spravovala solidární finance a zabezpečovala potřebnou kvalitní zdravotní péči pro všechny občany bez rozdílu - „nemoc nebo úraz si totiž nevybírá“ – je nabízen „lítý“ konkurenční boj o bohatého zdravého a nenákladného klienta. Co bude s těmi chronicky nemocnými, zdravotně postiženými a nízko příjmovými, o které nebude mezi pojišťovnami zájem, popřípadě jakou zdravotní péči dostanou, když si nebudou připlácet, o tom se cudně mlčí.
ODS a TOP 09 v minulosti dlouhodobě a systematicky „tunelovaly“ veřejné finanční prostředky plynoucí do zdravotnictví nesmyslným zvyšováním DPH, zmrazením plateb za tzv. státní pojištěnce, zavedením stropů na pojistné pro nejbohatší a programově vytvářely nedostatek potřebných peněz na nutnou péči. „Vysávaly“ hubené peněženky pacientů zavedením tzv. regulačních poplatků a nadstandardů tak dlouho, až došlo k předčasným volbám.
Nyní, když narůstá výběr veřejného zdravotního pojištění v důsledku navyšování platů, nízké nezaměstnanosti a pravidelnou valorizací plateb za státní pojištěnce, se straší tím, že do budoucna by peníze na léčbu mohly chybět. Řešení vidí v pošlapání solidarity a v rozdělení na bohaté vyvolené a chudé pacienty II. kategorie. Případné špatné hospodaření pojišťoven, které získají neomezenou moc nad pacienty i zdravotnickými zařízeními volnější smluvní politikou tak bude navíc sanováno samotnými pojištěnci!
KSČM tyto asociální a k pacientům nebezpečné snahy zásadně odmítá.