Souhrnný indikátor důvěry poklesl meziměsíčně o 20 %, když se ve stejném rozsahu snížila důvěra spotřebitelů i podnikatelů. Důvěra v ekonomiku je aktuálně nižší než v době finanční krize. Naplno se tak projevil vliv preventivních opatření zabraňujících šíření onemocnění covid-19, jež vedly k paralýze velké časti české ekonomiky.

Z hlediska jednotlivých odvětví podnikatelské činnosti se důvěra oproti březnu nejvíce snížila ve službách (o 25 %), významný pokles však zaznamenal také průmysl a obchod (pokles o 19 %, resp. 14 %). K nejnižšímu poklesu důvěry došlo ve stavebnictví (o 10 %). Jako největší bariéru růstu své produkce uváděli podnikatelé v průmyslu a ve službách především nedostatečnou poptávku a pak také blíže nespecifikované důvody, ty ve většině případů zahrnovaly právě vládní restrikce proti koronaviru, jež však také poptávku výrazně omezily. Jednu z těchto možností tak jako hlavní bariéru zvolilo zhruba 60 % podnikatelů v průmyslu a službách.

Podnikatele ve stavebnictví naopak i nadále trápil zejména nedostatek zaměstnanců, což jednak souvisí s aktuálním úbytkem pracovníků ze zahraniční a také s tím, že dopady koronaviru na poptávku po stavebních pracích jsou oproti zbytku ekonomiky pravděpodobně nižší. Jedinou dobrou zprávou dnešních dat je to, že zatím pouze 5 % podniků uvádí jako hlavní překážku růstu produkce finanční problémy. S ohledem na včera ohlášený nový plán uvolňování vládních omezení, kdy by všechny měly skončit již v průběhu května, lze pro příští měsíc očekávat opětovný nárůst jak spotřebitelské, tak i podnikatelské důvěry. Zvýšit by se mělo i využití výrobních kapacit ve zpracovatelském průmyslu, které v dubnu pokleslo na 70 %, běžně přitom dosahuje hodnoty kolem 85 %.

Podnikatelská důvěra v ekonomiku podle dnes zveřejněného IFO indexu poklesla také v Německu, a to o něco více, než očekávali analytici. Souhrnný IFO index se v dubnu snížil o 14 % a rovněž tak vykazoval nižší hodnotu než v roce 2009. Ke zhoršení došlo jak v případě hodnocení aktuální ekonomické situace, tak i v případě očekávání budoucího vývoje. Také v Německu již však započalo postupné uvolňování restriktivních omezení a květnová čísla by tak i tady měla přinést alespoň mírné zlepšení.

Polská míra nezaměstnanosti se v březnu o jednu desetinu snížila a dosáhla tak 5,4 %. Analytici naproti tomu čekali ve srovnání s únorem o desetinu vyšší hodnotu. V Polsku tak pravděpodobně nastala obdobná situace jako v ČR, kdy v březnu zatím podniky vyčkávaly na další vývoj a zaměstnance prozatím nepropouštěly. Připomeňme i to, že preventivní nařízení polské vlády byla oproti ČR zaváděna s mírným zpožděním a týkala se tak spíše až závěru března.

Koruna posílila jak oproti euru, tak i americkému dolaru, a to shodně o zhruba 20 haléřů na 27,30 CZK/EUR, resp. 25,30 CZK/USD. Na stejné vlně se nesl i celý středoevropský region, když vůči euru a dolaru posílil rovněž polský zlotý i maďarský forint.