Už se mi nedělá špatně, jen je mi strašně smutno. Většina z těch, co dorazí k volbám, rozhodne o tom, koho si přejeme poslat do Bruselu. O tom co si zasloužíme rozhodnou ti, co volit nepůjdou! Voliče nezajímá zda budou za měsíc ještě vůbec žít, ale řeší dožití v roce 2050 a vliv kravských prdů na oteplování Země. Nechápu to a je mi z toho smutno. Válka nám klepe na dveře našich domů – my ale řešíme medvědy na slovenských horách. Konečně bude moci křiknout premiér: Jsme ve válce s Ruskem. Žádná metafora, ale realita. Konečně. Mnohým politiků, politickým neziskovkám, a samozřejmě většině našich umělců se splní sen o MÍRU, který hned poté, co válku vyhrajeme – nastane.

Myslím, že naši občané stejně jako dnes situaci vyhodnotí tak, že vláda chyby neudělala, vládla dobře a může v tom pokračovat, jen podle notiček z Moskvy. Aktivisté a ukra- občané sundají ukrajinské a vyvěsí ruské vlajky. Umělci znovu prozřou a začnou obdivovat východ. Premiér se na ruském velvyslanectví nebude trápit s angličtinou a stejně jako prezident opráší ruštinu.