Mám dost kličkování české vlády, která již několik let stále tvrdí, že vše je v naprostém pořádku, a poznámky na téma nečerpání jsou podle ní jen vytím opozice. Dle statistik jsme na tom totiž nejhůře v Evropě. Chci přesnější informace, o které bych se mohl podělit s veřejností. Od české vlády se něčeho takového zřejmě nedočkám.
Vyděsilo mne stanovisko maďarského komisaře Andora, který po návštěvě ministra Dobeše sdělovacím prostředkům potvrdil, že peníze jsou ohrožené. Neoficiálně se šušká, že prý ministrovi doporučil, aby ty peníze převedl na jiný fond, který bude schopen alespoň část prostředků využít. V Bruselu jednal i ministr Jankovský, o jehož kompetenci se zde také nešeptá nic radostného. Konečně má na hlavě máslo i české Ministerstvo financí, jehož kontrolní systém je jednou ze společných příčin nedůvěry EU k českému čerpání peněz.
Běží šestý rok sedmileté finanční perspektivy. Program Ministerstva školství Vzdělání pro konkurenceschopnost však nemá uzavřeny smlouvy zhruba na devadesát procent svého objemu, tedy více než čtyřicet miliard korun. Na to, co se nestihlo pět let, zbývá asi dvacet měsíců. To se nedá stihnout. Peníze na základě uzavřených smluv mohou být sice čerpány do roku 2015, nicméně do roku 2013 musejí být podepsány kontrakty.
Buďme ale spravedliví. Dobeš je i na skromné podmínky české vlády opravdu mimořádně nekompetentní. Ale za evropské fondy nepochybně nemůže sám. Je tu dlouhá řada špatných ministrů, kteří si za celé finanční období mohou podat ruku. Tedy odpovědnost s Dobešem nesou také Liška, Kuchtová a Kopicová. Za nekoordinaci mohou ovšem premiéři, zejména Topolánek a Nečas. Fischerovi, jako dočasné premiérské imitaci, toho moc přilepit nejde. Odpovědnost ministrů pro místní rozvoj a ministra financí je natolik jasná, že ji už ani nikdo nezmiňuje… Nikoho nepřekvapí, že Kalousek byl u všeho.
Písemnou odpověď na mé interpelace lze očekávat v řádu týdnů. Podle zatímních indicií Česká republika zřejmě nevyčerpá evropské peníze v rozsahu přesahujícím 100 miliard korun. Již nyní je ve značném zpoždění a připravuje se tak o hospodářský růst a pracovní místa.
Jiří Havel