Lépe řečeno, tato dvě hesla vycházejí z hesla „Nevědomost je síla“. Aby mohl sestavit tuto triádu hesel pro ovládnutí myšlení svých občanů, musel porušit nejen dialektickou logiku, ale i formální logiku.

Pravdivý je výrok, že znalosti představují moc, minimálně moc činit, někdy i moc rozhodovat a moc řídit. Takovou moc může získat člověk proto, že se na něj lidé obracejí pro radu, protože disponuje znalostmi. Vedoucí na něj delegují pravomoci, protože věří jeho znalostem. Někdy ten, kdo má znalosti, je schopen uzurpovat moc a vnutit ji jiným lidem.

Negací tohoto výroku bychom dostali výrok „Nevědomost je slabost, respektive bezmocnost“. Kolikrát lidé bezmocně koukají a nejsou schopni činit, protože nemají znalosti, nemají informace. Dobrým příkladem je shluk lidí, čumilů, kteří koukají na bezvládné tělo člověka na chodníku, místo toho, aby začali konat pro záchranu jeho života. Ale když se k tělu dostane zdravotní sestra, lékař, hasič, policista, voják nebo někdo další, kdo prošel kurzem první pomoci, tak tento člověk vybavený znalostmi začne konat. Bezmocnost z neznalosti je negována mocí činit na základě znalostí.

G. Orwell však do románu vsunul slogan „Nevědomost je síla“. Dle formální logiky je to nepravdivý výrok, ale pokud bude dle doktora Goebbelse stokrát opakován, lidé si na něj zvyknou a přijmou ho za výrok pravdivý, smysluplný a funkční. Drazí občané, vaše moc spočívá ve vaší neznalosti, hlásají mocní. Nepotřebujete znalosti, protože jsme tady my a my se o vás postaráme. Dejte si ještě pozor na ty třetí, v románu zrádce Goldstein, kteří by vás mohli zatáhnout tam, kam to pro vás bude krajně nevýhodné. Na Goldsteiny stejně nestačíte, nechte to na nás, my to za vás vyřešíme a věnujte se svým běžným starostem. Vaše moc spočívá v tom, že se nemusíte starat o velké věci společnosti, ale můžete se věnovat obstarávání obživy a hrám.

Falešný pocit bezpečí

„Já se o politiku nezajímám,“ říká si nejeden náš spoluobčan. Neuvědomuje si, že se politika zajímá o něj. Tedy konkrétní politická činnost konkrétního politika. Poslušný a nevědomý občan je zdrojem jeho blahobytu, protože politika je vlastně koncentrovaná ekonomika. Chinaski zpívají: „Naši mi vždycky říkali, jen nehas, co tě nepálí.“ Je to návod na opatrnictví a momentální bezpečí.

Když člověk o požáru neví, tak ho nemůže lákat jít ho hasit. Když spravedlnost kouká jinam, než kde se páchá zločin, nemá povinnost zasahovat. Když lidé netuší, co zlého je čeká, nemají nutkání se tomu vyhnout. Vědomost by mohla budit vášně i negativní postoje vůči vládnoucím stranám a vůči názorům lidí sympatizujících s vládnoucími stranami, což vytváří konflikty, šikanování a pronásledování z jejich strany. Dokonce hrozí člověku ztráta zaměstnání. V Orwellově románu se stal Goldstein vyvrhelem a hlavní hrdina románu Winston skončil tragicky.

Nevědomost poskytuje občanům falešný pocit bezpečí a pohodlí. Když nejsou vystaveni složitým a znepokojivým informacím, cítí, že je vše v pořádku. Tento stav mysli je pohodlný a méně stresující. Kolikrát slyším, že lidé, kteří se zajímali o dění, přestali číst weby zabývající se veřejným životem a politikou. Vyčerpávalo je to, a tak se začali věnovat sobě a běžným událostem každodenního života. „Sejde z očí, sejde z mysli.“ Tato věta byla směřována do milostných vztahů mladých lidí, ale hodí se i pro zajímání se a nezajímání se o věci veřejné. Nevědomost v oboru věcí veřejných, neuvědomování si rizik vyplývajících z politiky mocných, dává sílu přesvědčení o vlastním bezpečí.

Nevědomí občané nejsou nuceni čelit těžkým rozhodnutím ani nést odpovědnost za kritické myšlení a analýzu. To jim může poskytnout iluzi jednoduššího a méně zatíženého života, kde se mohou spolehnout na autoritu vládnoucích politiků. Zodpovědnost nesou politici ve vedení. Tedy měli by nést, ale kde není kontrola, dozor, silná opozice, není toho, kdo by volal k zodpovědnosti politiky za jejich pochybení. Původně bylo vytvořeno více institucí, které měly poslání kontroly a měly tvořit pojistku. Například senát měl být pojistkou parlamentu. Jak vidíme, není. Členové Aspenu řídí parlament, řídí senát, člověk zastávající funkci prezidenta je jejich, justice se přiklání na jejich stranu a média, školy je poslouchají. Občané se úplně vzdali jakékoli kontroly a těch pár lidí, kteří ještě usilovali o kontrolu, byli poražení a zatlačeni. Předsedkyně dolní komory jim vzkázala, že mají tiše sedět a šoupat nohama. Do takovéhoto stavu dospěla česká demokracie.

Delegovat moc na své volené zastupitele je demokratické. Nechat je dělat podle svévole, bez jakékoli kontroly, už demokratické není. Pravomoc musí být doplněna odpovědností. Nástrojem pro posilování odpovědnosti je kontrola. Nevědomost není schopna provádět kontrolu. Bez kontroly neexistuje odpovědnost. Tam, kde není odpovědnost, tam je svévole. A svévole jedněch nemusí naplňovat zájmy všech.

Nevědomá spokojenost si nedělá starosti s válkou, která je daleko. Vědci posunuli hodiny soudného dne na 89 vteřin do vypuknutí jaderné apokalypsy. Už to není za pět minut dvanáct pro záchranu. Dokonce to už ani není vyjádřeno v minutách. Jsou to sekundy. Bláhová nevědomost lidem dává sílu žít spokojeně, nedělat si starosti s odpovědností za vlastní budoucnost a mocní mohou dělat svou zhoubnou politiku. Nikdo jim neřekne, nedělejte to, ohrožujete naše životy. 

Kolektivní jednota v nevědomosti a eliminace konfliktů 

Proto se levice k potěšení pravice nemůže spojovat a ve volbách propadá milion hlasů nespokojených voličů. Chybí správná metodologie pro pochopení potřeb lidí a společnosti, pro ujasnění zájmů, stanovení cílů a naplánování procesu pro splnění zájmů a uspokojení potřeb jednotlivců i společnosti.

Nevědomost velké většiny je živnou půdou pro infiltraci jednoduchých definic a nástrojů řešení. Například, nedaří se nám, protože to kdysi dávno pokazili komunisti. Ani za pětatřicet let se nám nepodařilo udělat nápravu zločinů komunismu. Za energetickou krizi může Putin a jeho válka, proto se musíme zbavit jeho levného plynu. A ten Babiš dostal dotace na Čapí hnízdo a republika má problémy. Tyto jednoduché příčiny nedělají problémy s pochopením nevědomé populace. Pak může přijít i návod na řešení. Antibabiš, porážka Ruska Ukrajinou, české přilévání oleje do ohně války dodáváním zbraní, více Bruselu a další vítězství ve volbách čtyřkoalice nebo pětikoalice. To je záruka skvělé budoucnosti, českých mezd ve výši německých, nebývalý rozvoj inovace a postavení České republiky na nejvyšších příčkách pozitivního hodnocení.

Jak snadné. Nevědomí se semknou a na sociálních sítích se utvrzují o tom, jak to chápou správně a jak to musí nandat dezolátům, ruským trolům, líné lůze atd. za jejich příšerné názory. Velký bratr ví, že nevědomost posiluje loajalitu k jeho režimu. Toto kolektivní vnímání může být vnímáno jako síla, protože se zdá, že všichni pracují společně pro společný cíl: trvalou neomezenou moc Velkého bratra.

Propaganda a indoktrinace

Režim Velkého bratra může přesvědčit občany, že jejich nevědomost je jejich síla prostřednictvím neustálé propagandy a indoktrinace. Když jsou lidé neustále vystaveni této myšlence, mohou ji nakonec přijmout a věřit, že je pro ně prospěšná. Heslo "Nevědomost je síla" slouží k tomu, aby občané uvěřili, že jejich nevědomost je v jejich prospěch, i když ve skutečnosti slouží k upevnění moci a kontroly totalitního režimu. Nevzdělaní občané mohou být snadněji manipulováni, nejsou schopni klást otázky ani protestovat proti autoritě, což dává režimu větší sílu a stabilitu.

Dialektický přístup ke sloganu „nevědomost je síla“

Za prvé je potřebné změnit slogan na jeho znění „nevědomost je slabost, bezmoc“. Za druhé udělat negaci výroku a změnit ho na „znalosti jsou moc, síla“. Když to takto převedeme, pak můžeme vidět dva protiklady: tj. vědomosti na straně jedné a moc činit, mít sílu činit na straně druhé. Činit můžeme podvědomě, pomocí instinktů, nebo vědomě, kdy si klademe cíle měnit skutečnost dle vlastních potřeb. Vědomou činnost můžeme chápat jako práci s informacemi a materiálem. Jednoduše do věcí vkládáme informaci, která formuje předmět našeho zájmu. Takovýto předmět může být materiální věc, jiný člověk nebo společenské vztahy. Mluvíme pak o konstrukční práci i výrobě, výchově a sociálním inženýrství, ale také o politice, právu, prosazování morálky, estetiky, kultuře, popisování historie atd.  Moc činit musí mít míru. Není možné jít proti přírodním a sociálním zákonům. Zákony je možné využívat. Podmínkou využití přírodních zákonů a sociálních zákonitostí je vědět o nich co nejvíce.