Článek byl zveřejněn na webu seznam zpravy.cz dne 13. 2. 2024. V uvedeném článku M. Čermák spolu s Tomášem Pojarem tvrdí, že: „pořádně nevíme, co dezinformace jsou. Opravdu to nevíme. Je těžké bojovat proti něčemu, co nedokážeme přesně, exaktně definovat“. Většina autorů spojuje s dezinformací dvě slova „lež“ a „úmysl“. Lež je opakem pravdy.

Pravda a pravdivost tvrzení

Pravda, resp. pravdivost je shoda subjektivního tvrzení s objektivní skutečností. Pravda je předmětem úvah od doby, kdy se lidstvo začalo zabývat poznáním. Pravdivost poznání má několik desítek vlastností. Například abstraktnost, konkrétnost, relativnost, absolutnost, úplnost, částečnost, míru pravdivosti, podstatu, obsah, formu, zdání pravdivosti atd. Tak jako u pravdy, i u lži bychom chtěli prokázat její absolutnost. S tím je však problém. Ne, že by absolutní lež a absolutní pravda neexistovaly, ale existují pouze za specifických podmínek. Výrok musí být velice stručný a musí mít úplně vyčerpávající konkrétní historické určení.  Například výrok „dnes je pondělí“ musí mít přiřazeno datum, poledníkovou délku a hodinu určenou v místním časovém pásmu. Protože 19. 2. 2024 ve 22 hodin SEČ je sice v Praze pondělí, ale na Novém Zélandu už je úterý.

Omyl a lež

Lež je neshoda tvrzení se skutečností. Většinou není absolutní. Neshodnost se skutečností má svou míru. Může se od skutečnosti lišit skoro ve všem, nebo se od skutečnosti odchyluje pouze v detailech. Každý profesionální lhář vám řekne, že dobrá lež, která má posloužit jejímu autorovi, musí stát na pravdivém argumentu. Jenom tehdy má naději, že ten, komu byla určena, ji přijme a zařídí se podle ní. Prospěch ze lži připadne samozřejmě autorovi. Přijímatel lži musí lež převzít a osvojit si ji jako svůj názor na skutečnost. Jedině tak se může rozhodnout konat v souladu se lží a tím posloužit autorovi lži.

Lež vyslovena subjektem je úmyslná, sleduje cíl. Ten cíl může být dobrý i zlý. Pak máme milosrdnou lež, kdy je příjemce ušetřen šoku z nepříjemné zprávy, tím, že interpretace události je zmírněna, nebo zamlčena a místo faktu je mu sdělena informace, která je v rozporu se skutečností. Například, neřeknou matce vojáka, že padl, ale řeknou jí, že nemají o vojákovi zprávy. Matce zůstává naděje, že se jednou objeví ve dveřích domu. Daleko častěji bývá cíl lži špatný. Interpret lži má špatný úmysl s cílem získat výhodu na úkor přijímatele lži. Rozsah zisku pro toho, kdo lež sděluje, a rozsah škody pro toho, kdo lež přijímá, může být různý. Má svou míru.

Anglická slova, anglikanismy a dezinformace

Běžným slovem v hovorové i psané češtině jsou slova „fake news“, „hoax“. Prosazuje se pojem „misinformace“ a „malinformace“, které pak mají společně tvořit základ pojmu „dezinformace“. Jako by byl český jazyk tak chudý a neměl svá vlastní slova „falešné zpravodajství“, „falešná zpráva“, „chybná zpráva“, „lživá zpráva“, „podvržená zpráva“.

Slova lež a omyl vyjadřují pojem, ve kterém je tvrzení chybné. Neshoduje se s objektem, který popisuje. Samozřejmě, že lež i omyl v sobě obsahují informaci. V případě omylu se autor domnívá, že jeho názor odpovídá skutečnosti. Omyl v sobě nezahrnuje úmysl. Naproti tomu lež úmysl obsahuje.

Otázkou je, proč nepoužívat česká slova lež, podvrh, falešná informace, klamání, neinformování, zatajování, zkreslování informací, a proč je nezbytné mást lidi slovem dezinformace.

Další definice říká: „Dezinformace je chybná informace s úmyslem někoho poškodit“ Tato definice vychází ze spojení slov misinformace a malinforamce [1]. Misinformace má být chybná neúmyslná zpráva a malinformace je sice pravdivá zpráva, ale vypuštěna se zlým úmyslem. Definice dezinformace si bere ze slova misinformace pojem – chybná zpráva a ze slova misinformace si bere pojem – špatný úmysl. V českém výkladu to pak dává oblíbenou definici o tom, že dezinformace je lživá informace vypuštěna za účelem někoho poškodit. Lež je rovněž chybná informace. Česká slova vyjadřují v plném obsahu to, co chce vyjádřit anglikanismus dezinformace.

Informace a dezinformace

Je pravda, omyl i lež informací? Odpověď zní ano. A další otázka. Je dezinformace informací? Má se za to, že ano. Ale co nám říká předpona „de“? Zpravidla je používána ve smyslu opaku původního slova. Organizace – dezorganizace, kontaminace – dekontaminace, infekce – dezinfekce, komprese – dekomprese, montáž – demontáž, orientace – dezorientace. Takových párů je možné uvést asi čtyři desítky. Další dotaz čtenáři. Je dezinformace opakem informace, to znamená neinformace?  Pokud čtenář odpoví ano, pak vyvstává otázka, co to je neinformace? Nic, prázdno? A další otázka může troll, dezolát šířit nic, žádnou informaci? A když šíří nic, žádnou informaci, jak může být dezinformátor. Máme přece informační střediska v turistické oblasti, na letišti, v obchodních centrech. Máme pracovnice a pracovníky informačních středisek, kteří poskytují informace. Někdy přesné a srozumitelné. Někdy až tak přesné nejsou. Neinformaci poskytují zavřená okénka, když je informační centrum mimo provoz. Detektivové mají informátory. Neinformátoři by jim byli k ničemu.

Závěr

Definice pojmu dezinformace by měla být jiná než definice slova lež. Podívejme se na níže uvedenou rovnici mezi znakem a pojmem objektu.

• Omyl = chybná informace

• Lež = úmysl + chybná informace

• Dezinformace = úmysl + chybná informace

• Podvod = úmysl + chybná informace + čin

Za chybnou informaci považujeme výrok, tvrzení, názor, teorii, která není shodná se skutečností, je se skutečností v rozporu úplně, nebo částečně.

S definováním pojmu dezinformace je problém proto, že jeho definice je shodná s definicí pojmu slova lež. Přičemž ten, kdo vytváří definici slova dezinformace, by se rád odlišil od definice slova lež. Je zbytečné vytvářet nový tvar slova, shodný se slovem lež. Druhým problémem je definování neinformace. Tolik logika. Lidé však nejednají logicky, jednají pod vlivem emocí. A tak pod tlakem pocitu příslušnosti k něčemu lepšímu, vzdělanějšímu, intelektuálně a postavením nadřazenému, bude velké množství lepších lidí používat slovo dezinformace. Už dnes se toto slovo stalo synonymem a vytlačuje původní slovo lež a jeho odvozeniny klam, podvrh, falešná informace, zkreslená informace atd. My, prostí lidé práce, bychom se měli držet našeho českého slova lež a mravního příkazu „nelhat a nekrást“. Dezinformování ponecháme mainstreamu.

Nebo je zavedení pojmu dezinformace úmysl. Špatný úmysl. Proti mylným názorům se bojuje jiným názorem. Proti podvodu se bojuje právem. Proti názorům, které se vrchnosti nehodí, bude bojovat cenzura. Viz. Evropský akt o svobodě médií (EMFA).

[1] Viz. článek BURÝŠEK JIŘÍ; CO JE TO DEZINFORMACE?; https://bezfaulu.net/clanky/o-manipulaci/co-je-to-dezinformace/